Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 23.5.2002
Svátek má Vladimír




  Výběr z vydání
 >HISTORIE: Praha v roce 1866
 >ÚVAHA: Stop nacionalismu a stop demagogii
 >KNIHA: S Bigglesem, Rychlými šípy a Jamesem Bondem do nitra Afriky
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Proč byl komunistou Stanislav K. Neumann, aneb Vzhůru barevní proletáři!
 >POHLÉDNUTÍ: Češi, Jan Hus a Don Pedro
 >FILM: Český psychopat na vývoz
 >VOLBY: Proč jsou -malí- bez šancí?
 >KOMENTÁŘ: Bude hůř
 >HUDEBNÍ RECENZE: Tvrdá realita Labyrintu
 >CHTIP: Žádost o podporu při adopci dvojčat - sirotků
 >POSTŘEH: O zoologii
 >ZDRAVÍ: Ošetření pacientů pod vlivem alkoholu
 >TÉMA: Podivuhodný příběh doktora Fortýna
 >HISTORIE: Národnostní a náboženské menšiny v tisíciletých dějinách našich zemí
 >MROŽOVINY: Le Penův fenomén

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
23.5. NÁŠ RYBNÍK: Chraňme jedinečné!
JITA Splítková

Věci, krajiny, města, ale i bytosti jsou krásné také svojí jedinečností. V jedné sci-fi povídce šílený vědec stvoří množství talentovaných zpěvaček - jedna je jako druhá a vzorem jim je konkrétní vítězka pěvecké soutěže. Vědec se logicky domníval, že jím stvořené holčičky tím pádem budou vítězkami. Omyl! Ty jeho dívčiny nevyhrály, předběhla je jiná, ne tak dokonalá, ale jediná mezi těmi dokonalými byla jiná...
Vypadá to, jakoby v člověku byla nějaká touha po unifikaci, typizaci - prostě chce mít své jistoty - ať je kde je, pokud tam má Mekáč, je spokojený - je to něco co zná - hranolky, umletá flaksa a Cola. V sámošce kdekoliv na světě zoufale hledá nějakou známou značku... chce bydlet v stejně vypadajících a zařízených hotelích... staví si stejné domy (ono je to jednodušší, rychlejší, lacinější), dítě chce stejnou hračku jako má to druhé, žena stejný účes jako má nějaká hvězda .
Jednotnost je nutná ve strojírenství nebo třeba takový topenář či instalatér by se asi zbláznili, kdyby firmy vyráběly pokaždé jiný rozměr fitinek, zde má rozměrová a typová stejnost opodstatnění a je nutná, ale v oborech, jakým je třeba umění, architektura, zde by se měla preferovat jedinečnost a také se chránit. Kam tímto mířím? K technické zajímavosti - točně. Přesněji - k unikátní točně českokrumlovské. Ač památkářům nevadí architektonická zvěrstva páchaná třeba v Praze, točna jim protáčí panenky a chtějí ji ze zahrady odstěhovat (někam do lomu). Toto divadlo zde nadělá méně škody, než různé hotely nově postavené v historickém centru Prahy a je tím, co oživuje přítomností lidí - diváků a herců, jinak z barokních zahrad ničím zvláštním nevybočující tuto českokrumlovskou.
Jenže jak to s točnou dopadne? Kdo ví?
Jako s mnohými skutečně jedinečnými věcmi - šedá zóna je přetvoří ku obrazu svému? A co k tomu říkají kompetentní? Chovají se jak chytrá horákyně: Ministr Dostál podpoří další prodloužení provozu českokrumlovské točny
Ministr kultury Pavel Dostál bude usilovat o to, aby otáčivé hlediště mohlo být v zahradě českokrumlovského zámku ještě další tři až čtyři roky. Na zasedání vlády tak reagoval na úterní usnesení jihočeských zastupitelů, kteří podpořili další existenci točny na dobu nezbytně nutnou k vyřešení její budoucnosti. Podle dosavadního stanoviska ministerstva kultury může točna existovat jen do konce roku 2002, kdy končí platnost stavebního povolení. V usnesení (krajského zastupitelstva) je jasně řečeno, že chápe dočasnost této stavby, a teď je na nás, abychom tuto dočasnost vymezili tak, aby to byla doba dostatečná ke vzniku nového divadelního pracoviště, dodal Dostál. Ministerstvo kultury i památkáři se domnívají, že provoz točny ohrožuje zápis Českého Krumlova v seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Točna v době zápisu Krumlova do seznamu UNESCO počátkem 90. let totiž nebyla uvedena v podkladové dokumentaci.

Zdá se tedy, že točna má dotočíno - pokud vznikne jinde, ztratí hlavní ze své jedinečnosti ducha místa - přirozené kulisy. Svět se točit nepřestane, jen přestane existovat skvělá umělecká myšlenka režiséra Otto Haase a výtvarníka Joana Brehmse a lidi přijdou o pěkný zážitek navzdory tomu, že se odborníci přou o umělecké kvalitě v posledních letech uváděných děl.

EDDA - JITA Splítková




Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: