Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 28.5.2002
Svátek má Vilém




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Po sjezdu.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Mediální medy
 >Z PRAHY: Odpady - vítězství zdravého rozumu
 >VOLBY: Komunisté do vlády? Proč ne!
 >O KNIZE: Chrudošiví jsou borolové.
 >ÚVAHA: To bude sranda
 >DOPRAVA: Ovládnou lodní dopravu v ČR rejdařství z EU?
 >ARCHITEKTURA: Geniální Carlo Scarpa a hřbitov Brioni
 >ZAMYŠLENÍ: Koho Volit ? Úvaha frustrovaného voliče
 >ZEMĚDĚLSTVÍ: Podílnictví v listinné podobě
 >PŘÍRODA: Seznamte se s krtkem
 >V Turkmenistánu už doktory nepotřebují
 >ZDRAVÍ: Nejrozšířenější forma demence
 >PENÍZE: Hypotéka, základní kámen banky
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
28.5. ARCHITEKTURA: Geniální Carlo Scarpa a hřbitov Brioni
Zdeněk Lukeš

Minule jsem tu psal o udělení ceny Carla Scarpy Plečnikovým zahradám Pražského hradu a slíbil, že přiblížím jednu práci italského architekta, který dal ceně jméno.

Carlo Scarpa (1906-1978) byl jednou z nejvýznamnějších osobností světové architektury XX. století. A to přesto, že realizovaných staveb má málo. Většinu času věnoval architektuře dočasné - výstavám a výstavním pavilonům. A především rekonstrukcím památek. K těm patří především areál Castelvecchio ve Veroně nebo několik benátských paláců. Dále postavil rodinné domy, banku ve Veroně, navrhl obchod firmy Olivetti na náměstí sv. Marka v Benátkách (bohužel nyní změněný na butik) a rozšíření hřbitůvku u San Vito d´Altivole v krajině nedaleko Trevisa z let 1969-78.

A právě hřbitov Brioni jsme mohli navštívit. Znal jsem tuto Scarpvu práci pouze z knížek a tak mne přikvapilo, jak je celý areál malý. A přesto je to monumentální architektura, tak trochu připomíná práce Plečnikovy nebo Kamila Roškota.

Scarpa pracoval s moderními materiály - betonem, ocelí, sklem. Geniálně je však kombinoval s tradičními materiály, ale také s travou, stromy, popínavými rostlinami a vodou. Hřbitůvek rozšířil na dvou stranách, doplnil kapli, hrobku rodiny Brionů (výrobci kdysi avantgardně designovaných hi-fi zařízení VEGA). Mimochodem, motiv "pečetě" ze sarkofágu byl použit jako hlavní komponent Scarpovy ceny). Konečně je tu klidový prostor s jezírkem. To vše je od starého hřbitova odděleno zdí se dvěma vzájemně se protínajícími kruhy, což je zenový motiv, který najdeme i na dalších Scarpových dílech. Vše je v dokonalé harmonii - umělý svět a přece krásný.

A právě tady si uvědomíme, jak k sobě Scarpa i Plečnik měli blízko. Vzájemné vazby mezi starým a novým, kontrast materiálů, harmonie, nadčasová symbolika… Zajímalo mne, zda byl někdy Scarpa v Praze.
Jeho žák prof. Lucianni (viz obrázek) - šéf Nadace Benettonu, která nám předala cenu pro Plečnikovy zahrady, - se domnívá že ano. Ve škole jim prý Scarpa promítal řadu záběrů ze hradních motivů.




Další články tohoto autora:
Zdeněk Lukeš

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: