Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 12.6.2002
Svátek má Antonie




  Výběr z vydání
 >MROŽOVINY: Skryté téma voleb
 >TIME: Klaus ve vítězné formě?
 >BIG BEN: Státnictví Margarety Thatcherové
 >TEST: Ještě nemáte dost politiky
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem podpořil organizovaný zločin
 >PSÍ PŘÍHODY: Ozvuk letmého setkání
 >VOLBY: Česká televize opět v ofsajdu
 >ZAMYŠLENÍ: Děsím se dne
 >VOLBY: Mýty a pověry ODS
 >POLITICKÉ VĚŠTBY: Jak se Evropa změní v Eumecko (dokončení)
 >UMĚNÍ: Výstava Mikuláše Medka
 >VOLBY: Můj volební program
 >ZE SVĚTA?: Na pomoc Koreji
 >PENÍZE: Volby a penzijní reforma, změní se něco?
 >ZAHRADA: Co dělat v červnu (8)

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Mrožoviny  
 
12.6. MROŽOVINY: Skryté téma voleb
František Novotný

Jako jeden muž uznala česká politická scéna, že tzv. Benešovy dekrety jsou příliš brizantní municí, aby se s ní dalo pálit v předvolebním boji. Poslanecká sněmovna 24. dubna 2002 jednohlasně přijala usnesení, že jakákoli revize Benešových dekretů nepřichází v úvahu, stejně jako jakékoli majetkové restituce ve prospěch vysídlenců z roku 1945/46.
Tímto jednotným postojem se téma Benešových dekretů stalo ve volební kampani pasé a právě pod jejím vlivem by mohl občan dojít k názoru, že v otázce Benešových dekretů jsou všechny parlamentní strany jednotné a že v nynějších volbách máme alespoň jednu jistotu - o Benešovy dekrety v nich nejde.

Jak ale ukázal nedělní polední duel Špidla - Klaus na Nově a večerní Klaus - Zeman na ČT, věc není tak jednoduchá. Oba hlavní volební rivalové se totiž značně liší v názoru jak zabránit revizi Benešových dekretů, respektive jak zabránit prolomení restituční hranice před rok 1948 ve prospěch nových "spoluobčanů" po vstupu do EU. Ačkoli by si zřejmě někteří lidé jako Petruška Šustrová a Emanuel Mandler ťukali na čelo, nelze pominout ani otázku integrity České republiky, neboť z některých sudetoněmeckých kruhů zaznívají zřetelně hlasy, žádající uplatnění práva na sebeurčení.
Právě na všechny tyto obavy reagovala Poslanecká sněmovna svým usnesením, avšak v otázce, jak zajistit, aby se ani po vstupu do EU nestaly realitou, se taktiky ČSSD a ODS, jež jsou implicitní součástí jejich volebních programů, značně liší.

Podle toho, co před televizními kamerami řekl Špidla a vzápětí potvrdil Zeman, ČSSD se řídí heslem, že hroby se nemají otvírat. Sociálně demokratičtí politikové spoléhají na stávající mezinárodní právní řád a zřejmě nemají obavu, že pokračující federalizace EU by i v této oblasti mohla přinést změnu, pochopitelně až po našem vstupu.
Špidla především uvedl Pařížské protokoly z roku 1952, podle nichž bylo stanoveno, že propadnutí německého/maďarského i SOUKROMÉHO majetku slouží jako záloha na válečné reparace, které musí Německo uhradit vítězům (kupříkladu podle těchto protokolů si USA přivlastnily německá patentová práva na svém území). Protokoly pak podepsala i Spolková republika Německo, jak zněl tehdejší úřední název západoněmeckého státu, tím de iure uznala vyvlastnění sudetoněmeckého majetku (byli to říšskoněmečtí občané na rozdíl od Čechů v protektorátu) a také se zavázala, že neposkytne právní podporu těm (sudetským) Němcům, kteří by žalovali některý spojenecký stát o náhradu škody.
Jako příklad, že Pařížské protokoly fungují, uvedl Špidla kauzu obrazu "Velká vápenka" nizozemského malíře Pietera van Leara, jenž byl po válce konfiskován Liechtensteinům a při nějaké výstavě v západní Evropě v polovině 90. let právníky Liechtensteinů obstaven jako knížecí majetek. Žaloba, kterou pak Liechtensteinové podali u německého soudu, nebyla právě kvůli Pařížským protokolům přijata a obraz vrácen do České republiky.
ČSSD pokládá současný mezinárodní právní rámec za nezpochybnitelný a zcela dostačující, aby ochránil integritu ČR a znemožnil restituční nároky sudetských Němců. Jakékoli "šťourání" do této "stavby" a otevírání zasypaných hrobů nějakými novými opatřeními na mezinárodním poli, respektive na půdě Evropské unie, pokládají sociálně demokratičtí politici za kontraproduktivní, za konání, které by se mohlo České republice vymstít. Jestliže tyto obavy dešifrujeme správně, nemůže to znamenat nic jiného, než že v evropských orgánech pracuje silná sudetoněmecká lobby, která by projednávání nějaké separátní smlouvy mezi ČR a EU využila k otevření debaty o všech starých smlouvách, včetně Pařížských protokolů, a pokusila by se, v rámci unijního práva, o revizi, a že ČSSD má signály o aktivitě této lobby od svých unijních socialistických přátel.

Ještě před projednáváním parlamentního usnesení pohoršil své oposmluvní partnery Václav Klaus, když zveřejnil návrh ODS žádat od EU garance ohledně Benešových dekretů, a to ještě před vstupem ČR do EU. Toto stanovisko také Klaus v nedělních předvolebních soubojích znovu potvrdil, ale neuvedl konkrétní důvody, jež ODS k takovému požadavku vedou.
Dá se tedy pouze spekulovat, že to je známý Klausův euroskepticismus, obava z bezbřehé federalizace, před níž ODS už varuje delší dobu. Na rozdíl od Špidly Klaus trpí obavou, že EU právní rámec, vzniklý z poválečného uspořádání poruší tak jako tak, když faktický byl již porušen, např. sjednocením Německa.
ODS tedy zastává názor, že je vždy lepší chytit býka za rohy, než před ním utíkat. Klaus kalkuluje s možností, že v rámci federalizace by EU mohla na sebe převést i kompetence týkající se i mezinárodních závazků členských států. Kupříkladu právní nerovnost německého a českého soudu, když ten první má zakázáno přijímat žaloby na určení německého majetku, jenž byl konfiskován po roce 1945 (a k tomu ještě fakticky komunisty) lze podle atmosféry, která dnes panuje v EU, velice snadno napadnout jak odporující občanským právům.
Proto žádá Klausova strana exkluzivní smlouvu mezi ČR a EU ještě před českým vstupem, jež by status quo zabetonovala a znemožnila, aby mohla být otázka restitucí pro "evropské" občany (rozuměj sudetské Němce) nastolena. A pokud EU záruky o nezpochybnitelnosti majetkových poměrů v Česku neposkytne, ODS nebude moci doporučit svým straníkům a voličům, aby ve vstupním referendu řekli "ano", prohlásil Klaus z nedělní obrazovky.

Uvědomme si, že také o těchto odlišných koncepcích, jak co nejlépe zajistit majetkovou stabilitu v Česku, budeme o tomto víkendu rozhodovat. Samozřejmě se nabízí otázka, zda požadavek na garance ze strany EU není jen taktikou ODS, jak zabránit vstupu ČR do socialisticky orientované paternalistické EU. Avšak také o tom jsou nynější volby, i toto je jejich skryté téma.

Psáno v Praze 10. 6. 2002


Další články tohoto autora:
František Novotný

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: