Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 13.6.2002
Svátek má Antonín




  Výběr z vydání
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Nahoru zapni
 >POLITIKA: Jiří Payne se loučí s voliči
 >NÁZOR: Proč jsem komunista
 >POLITIKA: Někdy se musíme chovat egoisticky, tvrdí Jan Zahradil
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Momentka ze včerejšího odpoledne
 >PSÍ PŘÍHODY: Znamínka lásky
 >FEJETON: Stáří, vpřed!
 >FILM: Zvuk, nikoli obraz
 >ZAHRADA: Co dělat v červnu (9)
 >VOLBY: Bílé lístky ve volbách.
 >TÉMA: Bytové družstevnictví a základy stupidologie
 >POLITOLOGIE: Volby a alternace elit
 >PRÁVO: Bývalí vrchní státní zástupci advokáti mafií.
 >PENÍZE: Kolik stojí soud
 >REAKCE: Benešovy dekrety

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
13.6. TÉMA: Bytové družstevnictví a základy stupidologie
Karel Macek

Článek poslance Stanislava Křečka v Právu (Kavčí skála před volbami, 30. 5. 02) i následná reakce předsedy Svazu českých a moravských bytových družstev Ivana Přikryla (Gesta bytovým družstvům nepomohou, Pr., 5. 6. 02) mně svým námětem dosti zaujaly - vzhledem k souběhu tematicky příbuzných okolností, kterým jsem se nedávno pokoušel čelit.
Příběh je vlastně prostý. Městská část Pha 10 se potřebovala svého času nutně zbavit alespoň části svých nejhorších paneláků, a tak to udělala a ještě na tom dokázala vydělat... V domě, kde bydlím, se tehdy nalezl jeden vzdělaný altruista, který dílem z lásky k lidstvu, dílem z aktivovaného pudu sebezáchovy, družstvo založil. Dům se koupil.
90% dosavadních nájemníků se značnou nelibostí porozbíjelo prasátka, či se pozadlužovalo. Privatizaci ostatně přijali povětšinou patrně jen jako jednu z řady morových ran, na které při zvonění klíči nepomysleli.
Brzy se (stále zde působil onen altruistický šílenec) ale ukázalo, že ta privatizace, združstevnění, zase až taková ptákovina nebyla. Opadávající balkony se opravily, natřela se fasáda, provedla se nová elektroinstalace, opravil se vestibul, zavedl domácí telefon, schránky na poštu začaly vonět novotou, vymalovalo se, položilo linoleum... Prostě pohádka. O altruistovi bych řekl, že v té době valem šedivěl a pravděpodobně trpěl poruchami spánku. Družstvo ale dokonce, m.j. i díky tomu, že se mu podařilo zbavit se dlouholetých neplatičů, začalo hospodařit s přebytkem. Což upozornilo asi především na dvě věci. Zaprvé, že hovořit za stávající úrovně regulovaného nájemného o potřebě deregulace je, podle mého názoru, naprostý a úplný blábol. Nájemné, či poplatky do fondu oprav jsou dnes vysoké tak, že když se nerozkradou a neproduktivně nerozhází, tak - podobně jako v našem domě - stačí 3 až 4 roky a původní slum se promění málem ve slušnou adresu. Druhá věc je horší, mnohem. Když nikdo nic nemá, chybí většinou důvod ke sporům. Řekl jsem ale, že mimo rozsáhlé opravy začalo družstvo hospodařit s přebytkem. A právě teď byl započat proces, byly napsány první strofy katastrofického scénáře. Možná znáte pohádku o zlaté rybce, jak ji nezapomenutelně namluvil Jan Werich. Pár pološílených družstevníků, snad bez chuti si pro letošek umýt okna a okenní rámy, se odmítlo spokojit s jejich pouhým natřením a začalo tlačit na celkovou výměnu za okna plastová, a aby toho nebylo dost, usoudili, že se - ať už je to při jednom - fasáda (čerstvě opravená) zateplí.
Ale k pokračování příběhu. Altruista - cítící se unaven - na výroční schůzi odstoupil, aniž by řekl proč. Pochopitelně. Věděl nejspíš co dělá. V bláznivé snaze, také něco pro lidstvo udělat, jsem byl zvolen do nového představenstva družstva. Řeknu rovnou, že jsem původně chtěl kandidovat s postranními úmysly a jen do kontrolní komise, abych si mohl v klidu něco přečíst o hospodaření družstva, jelikož jiná šance prostě reálně neexistuje, ať si již pan předseda družstev a obchodní zákoník vyprávějí co chtějí.
Mínění pana Přikryla z 5.6., o tom, jak je družstevní demokracie výtečně ošetřena v teorii a praxi, obávám se, sdílet nemohu. Pan Přikryl se mýlí skoro úplně a skoro ve všem. Slova k tématu tohoto pana předsedy českých a moravských bytových družstev jsou úplně mimo kontext místa, dobu a čas. Tuší pan předseda něco o tom, jak křehká je hranice mezi docilitou a debilitou ? Že se může stát, že v domě, či družstvu mají hojně chovaní psi někdy více inteligence, než jejich chovatelé a členové družstva s právem hlasovacím? Panu předsedovi mohu pouze doporučit, aby si pozorně přečetl "ZÁKLADY STUPIDOLOGIE" (Koukolík-Drtilová, Galén 2002). K psychopatologii chování, jednání a především rozhodování, nashromáždili autoři skutečně dostatek materiálu. Já jsem si tu knihu přečetl a mohu panu předsedovi sdělit, že se vůbec necítím být svým spoluobčanům nadřazen, naopak. Tak či onak, náklady, vynaložené na tenhle druh literatury, mně mnoho radosti nepřinesly, zvláště teď, před volbami.
Přečetl jsem si tedy v nové situaci vše poměrně pozorně, nakonec i prostudoval návrhy smluv o veledílo, zástavní smlouvu, trochu si pohrál s tabulkami, dopočítal firmou jen letmo nahozený splátkový kalendář, porovnal s exegesí našich příjmů a výdajů, vzal v úvahu vše, co by v úvahu připadat mělo a snad i část z toho, co by připadat mohlo. Výsledek byl truchlivý, ale jasný. Jelikož si mně družstevníci vybrali za předsedu představenstva, a tedy i podepisovatele uvedených smluv, musel jsem se s nastalým problémem nějak vyrovnat. Zbytku představenstva jsem předložil alternativní a ekonomicky průchodný protinávrh řešení - rozbory, tabulky, grafy a vůbec všechny informace a důvody, které jsem dokázal najít a vymyslet. Byl jsem však úplně převálcován jejich investičním nadšením. Usoudil jsem, že u stadia investičního vystřízlivění a následného hledání viníků být nemusím. Taky jsem věděl, že si v domě nemohu dosti dobře založit opoziční stranu, o opoziční smlouvě ani nehovoře, a tak jsem zase rychle odstoupil.
Následná další členská schůze pak poměrem hlasů 58 : 3 rozhodla o zastavení domu na krytí úvěru na nesmyslné a racionálně neodůvodnitelné investice. Celá finanční rezerva je rázem fuč, splátky pohltí téměř vše, co se vybere, a když se něco dražšího rozbije, což se konečně dá čekat vždy, nebude to za co opravit…. Firma se napakuje, provize, jsou-li, se rozdají, banka dostane na úrocích 4,5 milionu a barák bude úvěr, když to dobře půjde, splácet do roku 2016.
Strana investičního nadšení však získala ústavní většinu 58 členů, naprosto svobodně zvolenou. Časem sice budeme všichni asi platit tržní nájemné správci konkursní podstaty, či budoucímu majiteli, nyní však převládá skvělá nálada z báječných pocitů nad vynikajícím příběhem, který se této ústavní většině právě přihodil.
Není ovšem vyloučeno, že někteří družstevníci dosud ne úplně postřehli celou hloubku rozdílu mezi družstvem a někdejším OPBH, resp. byťákem na národním výboru. Třeba jim ale křivdím, možná, že pouze pragmaticky usoudili, že ruka páně je prostě tak široce otevřena - od Rokytnice přes Liberec, Agrobanku, Komerční banku…, lehké topné oleje, kampeličky atd. atd., žádné klišé raději - a že to s barákem taky nějak dopadne.
George Orwell jednou napsal: "Díváme-li se na svět jako celek, poslední desetiletí nenaznačují posun k anarchii, ale ke znovuinstalování otroctví."
A rodina mi vyčítá, že se bojím předem…


Další články tohoto autora:
Karel Macek

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: