Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 14.6.2002
Svátek má Roland




  Výběr z vydání
 >PROGNÓZA: Jak dopadnou volby
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK
 >POLITIKA: Nevoliči a voliči příliš slabých stran "volí" své ideové nepřátele
 >POLITIKA: Volby a ústava
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Strýc Podger znalcem politiky
 >UMĚNÍ: Jak vznikala výstava Mikuláše Medka
 >ÚVAHA: Práci nedostanu, černou kůži mám
 >ZDRAVÍ: Mák setý
 >FEJETON: Myšlenky když nemohu spát
 >VÝZKUM: S kým kdo po volbách půjde
 >ZE SVĚTA: Kanadské zážitky (3)
 >NAKRESLENO: Volte nulu!
 >ZAHRADA: Co dělat v červnu (10)
 >PENÍZE: Zapláčí klienti KTP Quantum nad výdělkem?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Nahoru zapni

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Kanada  
 
14.6. ZE SVĚTA: Kanadské zážitky (3)
Petr Kertof

Koukám na Televizi.

Standard Canada kabelova televize je asi 70 programu, takze pro někoho kdo hodlá definitivně zmagořit pře obrazovkou , optimalní řešení, zajimavy ovsem je, ze podle meho hrubeho odhadu je asi tak (a to bez nadsazky) 25 % vseho vysilani reklama. Normalni film , kterej ma cca hodinu a pul tady trva dve a pul hodiny, jelikoz je tam mozna skoro hodina reklam.

Vysilaji se tady kazdy den porady pro ceskeho divaka notoricky zname jako -

Pratele, Simpsnovi, Akta X, Nikita, star treck,Babylon 5,MASH … a ukrutna spousta serialu kde se temer po kazde vete smejou neviditelny lidi (zrejme sedici v zakulisi, pokud ma televize vybec nejaky zakulisi ???).

Serialu je dobra polovina vseho vysilaciho casu a najdete je na nejmin 20 kanalech najednou, pro me je docela zasadni problem zjistit jestli serial na kanalu 25 je stejnej jako serial na kanalu 47 , pripadne jedna li se o stejny dil, stejneho vyrobce a nebo “vsechno je jinak” jak rika ten rabin v te aneknote.

Pravdou je , ze na dalsi tretine kanalu jsou pisnicky, jazz, vazna muzika, pohadky , prirodovedny porady o Canade.

Hambarny nedavaji na verejnych kanalech nikdy. Ani ty uuplne nejmin hambaty. Ani pod pultikem.

Hned druhy vecer co jsem priletel sem sel s temi lidmi co s nima delam do Cinsky restaurace, nosili tam takovou spoustu jidla, ze jsem myslel ze se asi definitivne museli pomact, navic vsechno zasadne bez prilohy , ryzi donesli na pozadani az potom. Vsichni tak sedeli kolem stolu a cpali se a pili tu vodu a sem tam nekdo neco prones, ale ne moc casto , a takhle tam porad nosili jidlo a vodu s ledem a jidlo a vodu a kdyz prinesli asi tak 15 chod tak nastesti prestali, potom byl este kejk, a pak jsme se kulili domu.

Ve dverich si vsichni libovali (a to nekecam) jakej to byl skvelej vecer a jak se dlouho uz takhle nebovavili. A dekovali Qiangovi ze je pozval a ze priste urcite na takovou pařbu prijdou zase.

No cumel jsem jako vrana …Jiny kraj , jiny mrav. Je pravda, ze stejne vetsinou nikdo z nich pit nemoh, jelikoz kdyby nemeli auto , tak by mohli jit 2 dny chuze domu (bylo to nekde na periferii, jeste v Londnu a do hotelu me vezli tak 20 minut autem) nebo cekat na autobus kterej by stejne takhle pozde neprijel. A nebo taxi, ja uz jsem taxikem jel 2x .

Jeden ridic byl Afaganistanec a ten druhej nevim ale typuju tak Turek. Canada je proste mezibarodni zeme .

Část 2. …průběžně, někdy konec dubna 2000

Každé ráno, pokud jdete odkudkoliv kamkoliv, okolo 8-9 hodiny potkáváte spousty lidi, je jedno, zdali na ulici, v autě, anebo v autobuse, či taxíku. To by nebylo zase tak nic moc divnýho, pokud by každej z nich nedržel v ruce kelímek s něčím.

Později jsem explicitním výzkumem zjistil, že to ”něco” je kafe, a že kelímek je od firmy, která se jmenuje Tim Horton. V mých začátcích v Kanadě jsem se v Londonu naivně pokoušel orientovat podle budovy s nápisem Tim Horton. Po několika výletech, které končily každý zcela na jiném konci města u budovy Tim Horton mi došlo, že něco tady nehraje. Tim Horton je (podle mýho názoru) nejrozšířenější koblihárna na světe. To by bylo něco pro kamaráda Jaroucha, kterej vždycky po ránu vyžaduje kafíčko a dortíček. Jarouchu, Kanada je Tvoje země! Helik mi dosvědčí, že koblih (tady mají hlavně koblihy s dírou uprostřed - vypadaj jako kolečka na házení na pouti) tady mají asi 100 druhů, všechny sladký jako … Kobliha se tady jmenuje DIP. Jo, to je typický, ve slovníku je u tohohle slova vysvětlení, že se jedná o ”zhotovit svíčku,” nebo taky ”namočit,” ”svah,” anebo ”pikantní omáčka.” Prostě kobliha, jak když to vyšije. Slovník je z roku 1999. Tak nevím.

Všemu tomu, co se u Tima Hortna dá koupit, Kanaďani souhrnně říkají ”DONUTS.” Hm, todle slovo ve slovníku s 85000 slovy není vůbec. Ale potíže s tím poznat, co to je, jsem neměl ani trošičku. V práci byla oslava, jedna paní odcházela, a den před odchodem poslala e-mail - něco jako: ”donuts v moji kanceláři,” takže po zkušenostech z minule, kdy si jeden maník pořídil nový auto, a na počest téhle události koupil polárkovej dort, aby jsme to, jak se v Čechách říká, zapili, po téhle zkušenosti mi bylo zcela jasný, že DONUTS asi nebude oblíbená kanadská značka alkoholu.

Krásnej kanadskej zvyk jsem objevili tuhletu neděli na našem výletě k jezeru Huron. Bylo to přímo na kanadsko - US hranicích, kde hranici tvoří velikananánskej most (původně jsem chtěl dojet až na americkou hranici a potom se otočit), naštěstí jsem, nevím ani proč, u cedule ”Poslední odbočka před US hranicí,” odbočil. Hranice jako taková je na mostě a jeden most je pro cestu tam a druhej na cestu zpátky. Jelikož jsme neměli žádný cestovní doklady, tak by asi čuměli, až bych jim začal vysvětlovat, že se jedu na Americkou stranu jenom otočit…

Ale zpátky k hlavnímu zážitku dne.

Při procházce po břehu jezera, v místě, kde se vlévá řeka, která právě tvoři hranici, jsme si všimli nějakých lidí sedících v autě (bylo moc krásně, sluníčko, vlahý větřík pofukoval) a pochopitelně nám nepřišlo divný, proč sedí v aute, dneska v autě přece sedí kdekdo. Zajímavější ovšem je, že posléze jsme zjistili, že všechny parkoviště jsou udělaný s výhledem na jezero a řeku a všichni parkujou směrem k jezeru (naše auto bylo skoro jediný, který parkovalo na opačnou stranu ) a uprostřed toho krásnýho slunečnýho nedělního odpoledne stovky lidi seděj v autech. Nejdřív to vypadalo jako náhoda, ale posléze jsme zjistili, že je to naprosto samozřejmá součást nedělního odpoledne.

Ba ne, kecal bych, někteří vystoupili a šli si do o kousíček dál zaparkovaných Avií (tak to teda vypadalo) s mnoha komíny a obrovskými bombami na plyn vzadu, koupit smažené hranolky a hambáč, nebo něco na ten způsob.

Potom, vysíleni tímhle pochodem, se opět usadí do auta a pokračujou v nedělním programu.

Někdo možná namítne, že bylo zima - nebylo, nebo naopak horko (každý auto má klimatizaci) - tak horko taky nebylo. Bylo úplně krásně, ideální teplota, jezero šumí, a oni čumí z auta…

Příště:

Jiný kraj, jiný mrav.




Další články tohoto autora:
Petr Kertof

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: