Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 21.6.2002
Svátek má Alois




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK
 >ENERGETIKA: Jak skladovat elektřinu ve vodě
 >GLOSA: Kauza vytunelované První pražské záložny.
 >K DISKUSI: Ministerstvo nových technologií
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Rampa-Kampa aneb Problémy s komunikací
 >PSÍ PŘÍHODY: Padl teplotní rekord
 >LITERATURA: Umění si naslouchat
 >POLITIKA: Václav Klaus na odchodu? ani náhodou!
 >PREFERENCE: O sepětí strany s lidem.
 >MÉDIA: Digitální média veřejné služby
 >HUDEBNÍ RECENZE: Kulatá křesťanská a vegetariánská hlavička
 >CHTIP: Jak se proříct v nepravou chvíli
 >SERIÓZNÍ ŽÍŽALA: Přídavná trubice k PC pro on-line distribuci tekutin
 >ZDRAVÍ: S arnikou proti striím
 >ZAHRADA: Co dělat v červnu (14)

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
21.6. ENERGETIKA: Jak skladovat elektřinu ve vodě
Marie Dufková

Elektřina se, jak známo, těžko skladuje. Vždy je potřeba jí vyrobit právě tolik, kolik se jí zrovna spotřebovává. Dispečeři energetických závodů z toho mívají někdy pěkně těžkou hlavu, aby soulad mezi výrobou a spotřebou uřídili.

Pro jadernou elektrárnu je nejlepší, když jede stále ve stejném výkonu, kotel uhelky se roztápí několik hodin. Pro operativní řízení jsou tedy vhodné hlavně průtočné vodní elektrárny, jejichž turbína se rozjede po otevření přívodního kanálu do 1 minuty. Existuje však ještě jiný typ vodních elektráren - přečerpávací. A ty právě mohou sloužit jako "zásobník energie" na období, kdy je zvýšená spotřeba proudu.
Princip je jednoduchý: nádrž pod kopcem, nádrž na kopci, když je elektřiny v síti přebytek, čerpadla čerpají vodu zdola nahoru, když je v síti elektřiny nedostatek, pustí se voda shora dolů přes turbínu, která elektřinu vyrobí. Smějete se, že víc elektřiny se spotřebuje na čerpání, než kolik se jí potom vyrobí? Jenže vtip je v tom, že není jen jedna elektřina, univerzální, ale má různou hodnotu a tedy také cenu: v období, kdy je jí přebytek, je levná, vyplatí se zapnout čerpadlo a přebytečnou elektřinu "uskladnit" v podobě potenciální energie vody v horní nádrži. Ve špičce, kdy je jí nejvíc potřeba a kdy je nejdražší, pak turbína přemění energii vody zpět na cennou a žádanou elektřinu. Význam přečerpávacích elektráren je tedy zejména regulační a ekonomický.

Největší v Evropě

V malebných Jeseníkách poblíž Koutů nad Desnou se skrývá naše největší přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně. Má dvě Francisovy turbíny, každou o výkonu 325 MW. Jsou to největší taková soustrojí v Evropě. Turbíny jsou reverzní, mohou tedy fungovat jak jako turbíny, tak také jako čerpadla. Horní nádrž je ve výšce 1350 metrů nad mořem, má objem 2,7 milionů metrů krychlových, dolní je ve výšce cca 800 m. n. m. a má objem 3,4 mil. m3. Soustrojí je schopno najet na plný turbinový výkon do 100 sekund od obdržení povelu z Ústředního dispečinku. Voda z horní nádrže vystačí na 5 hodin plného provozu. Elektrárna se začala stavět v roce 1978 a uvedena do provozu byla v roce 1996. Oběžné kolo turbíny vyvinulo ČKD Blansko, generátory jsou škodovácká práce, můžeme být tedy jako Češi právem hrdi na to, co naši technici dovedou.

Víte, že

kdybyste chtěli obejít horní nádrž kolem dokola, ušli byste 2 km?

voda "padá" na turbíny z výšky 534 metrů?

tlakový přivaděč vody z horní nádrže k turbíně má průměr 3,6 m, takže by jím projel autobus?

při výstavbě se vylámalo 290 000 m3 horniny, přemístilo 3 mil. m3 zeminy a uložilo 175 tisíc m3 betonu?

Tip pro vás:

U dolní nádrže stojí Informační centrum, které vás ochotně seznámí s různými zajímavostmi nejen o našich ale i světových vodních elektrárnách, okolní přírodě, historii výstavby. Po promítnutí filmu a besedě vás vezmou na návštěvu podzemí. Vlastní srdce elektrárny s oběma soustrojími je totiž skryto hluboko uvnitř hory. Autobus vás pak dopraví nahoru k hornímu jezeru, odkud můžete obdivovat panorama Jeseníků s Pradědem a areál dalších alternativních zdrojů ČEZ - tři větrné elektrárny a první českou fotovoltaickou elektrárnu.

z vědecke sekce NP Universum


Další články tohoto autora:
Marie Dufková

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: