Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 21.6.2002
Svátek má Alois




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK
 >ENERGETIKA: Jak skladovat elektřinu ve vodě
 >GLOSA: Kauza vytunelované První pražské záložny.
 >K DISKUSI: Ministerstvo nových technologií
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Rampa-Kampa aneb Problémy s komunikací
 >PSÍ PŘÍHODY: Padl teplotní rekord
 >LITERATURA: Umění si naslouchat
 >POLITIKA: Václav Klaus na odchodu? ani náhodou!
 >PREFERENCE: O sepětí strany s lidem.
 >MÉDIA: Digitální média veřejné služby
 >HUDEBNÍ RECENZE: Kulatá křesťanská a vegetariánská hlavička
 >CHTIP: Jak se proříct v nepravou chvíli
 >SERIÓZNÍ ŽÍŽALA: Přídavná trubice k PC pro on-line distribuci tekutin
 >ZDRAVÍ: S arnikou proti striím
 >ZAHRADA: Co dělat v červnu (14)

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
21.6. BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK
Jan Burian

BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA
aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK! (23.)

Milí neviditelní čtenáři Psa,
Začínáme s letním tématem Cestujete rádi? Proč a jak, případně čím a s kým? Nejprve bych rád předal štafetu - poskytl i Vám příspěvek, který mi před časem poslali manželé O. a M. D. z Brna:

Jene,
k Vašim narozeninám Vám věnujeme tento text, který vyšel snad na podzim 1988 v kulturním časopise X (?). I nám byl tehdy věnován a šířili jsme ho, i když i po letech z něho dýchá beznaděj. Naše děti naštěstí tomu už skoro nevěří, že to tak bylo.
Vaši O. a M . D., Brno

Návrat
Člověk si odstojí fronty, zaplatí nesmyslné množství poplatků, koupí 45 marek od Národní banky za "černý kurs" 12,50 Kčs a vydá se do světa. Poněvadž si myslí, že by nemohl žít bez Karlova mostu a především bez podhoubí přátel téže víry a téhož osudu, vrátí se po čtrnácti dnech zpátky.
Tak jsem zase doma. A najednou všechno vidím docela jinak. Najednou mě zlobí šedivé oprýskané domy, výkopy, v nichž nikdo nepracuje, kaluže ve výmolech. Najednou si uvědomím, že v zelenině prodávají jen nahnilé kedlubny a zelí, rajčata v červenci za 15 korun kilo, broskve za 30 plus fronta. Najednou vidím, že nic nefunguje: vlaky mají zpoždění, autobusy nejezdí podle jízdního řádu - stejně ho někdo roztrhal - výtahy stávkují, teplá voda neteče a nepoteče celé léto. V opravnách a prodejnách, pokud jsou vůbec otevřeny, neberou telefony - kam by, paní přišli? Nakoupit ve frontách, najíst se v restauracích je zkouška nervů. Lidi na sebe štěkají, prodavačky už dávno zapomněly na úsměv a cestující, kteří se rvou do přeplněných dopravních prostředků, na ohleduplnost. Obtížnost života ve světě, jenž si do štítu vepsal heslo "vše pro člověka a jeho blaho", je očividná.
Napadne vás to právě po návratu z ciziny, kde se takovým heslem neohánějí, zato na každém kroku nabízejí drobná nadlepšení usnadňující život... Invalidé mají pohodlné automatizované vozíky, jezdí si po výletech, mají všude přednost, jsou obklopeni vlídným zacházením. Důchodci - bez ohledu na výši důchodů - mají svůj seniorpas umožňující jim jezdit se slevou v dopravních prostředcích celé západní Evropy i chodit na kulturní podniky za polovinu. Koho by to nemrzelo!
Ale když tak přesívám všechny ty výhody, zůstane na dně něco jiného. Nejsou to ani výprodeje za babku (tamní babku), ani elektronické přístroje - uchvacují mě možnosti mladých lidí podívat se do světa... Jaký handicap si proti nim nesou do života naši mladí, kteří mají v nejlepším případě možnost vyjet za drahé peníze za hranice s CKM! Nikde se nedomluví - ve škole je naučili chatrně rusky. Jsou nesamostatní - zvykli si, že je všude někdo vodí za ručičku. Budou jednou schopni udržet krok s mladou generací západní Evropy?..."
(kráceno - J.B.)

Jak se Vám to líbilo, milí Neviditelní? Má to smysl připomínat ty staré zážitky teď, než se rozjedeme a rozletíme po celém světě na dovolenou?
Srdečně zdraví
Jan Burian
(Burianova stránka)


Další články tohoto autora:
Jan Burian

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: