Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 1.7.2002
Svátek má Jaroslava




  Výběr z vydání
 >MROŽOVINY: Šumava technologická (a jiná)
 >ZAJÍMAVOST: Kávou proti slimákům.
 >POLITIKA: Ukradená ale pravdivá slova
 >POLITIKA: Komunální politici ODS panikaří
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Nákup housek ve stylu rozhlasové hry
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí zámotek a statečný Mikeš
 >POLITIKA: Kdo má právo radit stranám
 >POLITIKA: Problémem ODS je program
 >TÝDEN POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >EKOLOGIE: Záměr Škoda Auto Polygon
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >KULTURA: Pražská výstava Samizdatu.
 >ČERNOBYL: Bělorusko žije stále ve stínu jaderného hřibu
 >CHTIP: Zpráva afrického studenta
 >ZAHRADA: Co dělat v červenci (1)

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Mejlem  
 
1.7. MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů

DOBRÁ RADA NAD ZLATO

Dnešní úvahu předkládám shovívavým čtenářům, ty nesmiřitelné možná odradím. Je to jen námět k přemýšlení o postojích a polohách. Ne, nedoufejte v nějaké sposťačinky, řeč bude jen o postoji k životu a polohách myšlení.

Už delší dobu pozoruji a účastním se debat na Neviditelném psu. Je to trochu jako droga, často se rozčílím nad drzostí pisatelů, kteří si dovolují mít jiné názory než já a přesto nedokážu odolat . Zdá se, že v tom nejedu sama. Některé komentátory znám z mailů, některé osobně, u dalších jen odhaduji věk, profesi a způsob života. Jako psychologická studie to není špatné, jen člověk nesmí zapomínat, že i on je objektem zkoumání.

V poslední době na Psu přitvrdilo. Předvolební a povolební doba nám zamíchala malými šedými buňkami ( ten Poirot vážně nemá chybu) a stáváme se zběsilými. Neustále dokola omíláme téma, které jsme měli možnost ovlivnit úplně jiným způsobem než planými debatami- aktivní politickou prací, interpelacemi, osobním příkladem, čímkoli. Z určité bezmoci pak pramení ztráta smyslu pro humor, radosti ze života a práce a vůbec něco, co bych jako okorálkovaná vědma nazvala pozitivním myšlením. Každý, komu tenhle trend nepřipadá nejšťastnější je poctěn radou :" Když se ti to nelíbí, tak to nečti ". A právě tato rada mne donutila k psaní.

Stejné doporučení můžeme slýchat v různých podobách. " Pohoršuje tě porno v trafikách? Tak choď jinudy. Vadí ti Nova - přepni na jiný program. Vietnamské tržnice ti nevoní - nakupuj u Versaceho". Zdánlivě moudré a jednoduché řešení. Pro mne opravdu jen zdánlivě. Fakticky totiž podobné rady zahání jedince s vlastním názorem do defenzívy, nedává mu možnost diskuse, zlehčuje jeho myšlenku do podoby kverulantství .

A já se ptám - kam až lze tolerovat obecnou svobodu? Až k situaci, kdy se ti méně průbojní budou plížit postranními uličkami, mlčet a stydět se za svou odlišnost od davu? Není snad rozumnější přijímat podobné názory jako náměty k zamyšlení a případně i jako podněty k činům? Opravdu neexistuje optimální střed mezi anarchií a diktaturou, ne politickou ale lidskou ? Protože v každé úvaze by měl být alespoň jeden příklad a jedna řečnická otázka, tak tady je - jak se zachováte, když vám v restauraci číšník řekne :" Když vám to nechutná, tak ať vám uvaří doma vaše stará něco lepšího"?

A komu se moje dnešní zamyšlení nelíbí, ať to nečte J

A.Pilíková


Další články tohoto autora:

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: