Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 2.7.2002
Svátek má Patricie




  Výběr z vydání
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Prezident si balí kufry
 >TÉMA: Školství a výzkum v programu rodící se vlády
 >TÉMA: Elektrárna Dukovany - příklad precizní technologie
 >EKONOMIKA: Akciové trhy sledují Ameriku
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Svět slev a bonusů
 >PSÍ PŘÍHODY: Dvojí hodnota suchého rohlíku
 >MEDICÍNA: Psi kteří léčí.
 >FEJETON: Ať žije KSČ!
 >ARCHITEKTURA: Sovovy mlýny otevřeny
 >VOLBY: Úvaha povolební.
 >EKOLOGIE: Zelení zloději identity
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >CHTIP: Geografie ženy
 >ZAHRADA: Co dělat v červenci (2)
 >ZDRAVÍ: Přežijí snáze infarkt?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Školství  
 
2.7. TÉMA: Školství a výzkum v programu rodící se vlády
Jiří Zlatuška

Vzdělání zůstává prioritou ve společnosti obecně uznávanou, ale mimo proklamativní polohu slibů se pro jeho kvalitativní rozvoj dělá velmi málo. O narůstajícím deficitu mezi rostoucí úrovní ekonomického výkonu země vyjádřenému jako velikost hrubého domácího produktu (HDP) a k tomuto ukazateli poměřovanými výdaji na vzdělávání a výzkum (procento HDP vynakládané státním rozpočtem, veřejnými výdaji, nebo součtem veřejných a soukromých výdajů v ročních výdajích země) toho bylo v posledních letech opakovaně řečeno dost a na kritickou situaci upozorňují odborníci ze všech oblastí školství stejně jako základního i aplikovaného výzkumu.

Situace je vážná zejména s ohledem na naši konkurenceschopnost v evropském prostoru i mimo něj. Ta je dnes dána především tím, co jsou obyvatelé České republiky schopni vymyslet, nikoli hrubou výrobou s neúměrně vysokými dopady na životní prostředí typu produkce elektřiny v klasických elektrárnách, plundrováním ložisek fosilních paliv nebo výrobou oceli. V oblasti vojenské existuje podobný rozpor mezi masivními extenzivními výdaji na zbraně typu nadzvukových stíhaček a přehlíženou důležitostí rychlého přechodu na malou profesionální armádu a rozvoj technologicky a znalostně náročných oblastí využívajících dobrého zázemí v chemických disciplinách nebo potenciálu rozvoje disciplin důležitých pro tzv. info-válku, konflikt ve kterém ovládání počítačových a informačních systémů hraje větší roli než počet supersoniků, které nám mohou létat nad hlavami.

Strany jednající v těchto dnech o nové vládě a její programové platformě toho k těmto otázkám v podstatě nic nového neřekly. Nepříliš důrazně jsme mohli zaslechnout hesla o 6 procentech HDP na školství nebo 0,7 procentech HDP na výzkum a vývoj, ale je velmi pravděpodobné, že nová vláda se poučí z toho, že takové konkrétní číslo v programovém prohlášení je jen věc vytvářející důkazy o nesplněných slibech. Tyto hodnoty jsou čtyři roky starými kvantitativními metami, které se nejen nepodařilo naplnit, ale situace se dokonce v těchto ukazatelích zhoršovala a trend vývoje podílu těchto výdajů na státním rozpočtu šel opačným směrem, než tomu je ve vyspělých evropských zemích, se kterými se chceme poměřovat.

Nic nenasvědčuje tomu, že nebezpečné tendenci podceňování důležitosti cest vzdělání, které vedou směrem k vysokým školám, jen proto, že tento sektor stojí peníze, bude konec. Tento problém se ostatně neomezuje jen na vysoké školy jako takové. Stagnace počtu středoškoláků na všeobecně vzdělávacích středních školách a věcně neodůvodnitelné nárůsty počtu studentů odborných středních škol nebo odborných učilišť, ke kterým v uplynulých čtyřech letech došlo, by neměly ujít pozornosti, stejně jako viditelnější potřeba vyrovnat se s velkými počty odmítaných adeptů vysokoškolského vzdělání.

Ze strategického hlediska by resort školství měl být chápán jako jeden z klíčových vládních resortů ovlivňujících konkurenceschopnost celé země. Osoba budoucího ministra školství by se měla stát klíčovou postavou formující vlády. Nemůže to být někdo přibraný do počtu po rozvržení ostatních vládních postů. Měla by to být spíše odborně i politicky uznávaná osobnost formátu například Jana Sokola, Martina Potůčka nebo Josefa Jařaba, která osvědčila vhled do této problematiky i chápání souvislostí přesahujících teritorium České republiky a která tento post nedostala jen jako nekonfliktní a loajální spolustraník. Skutečnost, že poslední čtyři roky jsme byli na tomto postu svědky karikatury na takový stav, by měla být dostatečně varující zkušeností, nikoli pokoušením brát tento stav jako precedens.

Program v oblasti rozvoje celého resortu školství musí být jedním ze základních stavebních kamenů vládního programu, nikoli popelkou, na kterou zbývají jen gesta přidávající záplaty na zvýšení tabulkových platů nebo ministrem prohlášené výhružky, že na tabulkové platy učitelů nižších škol použije finance určené na rozvoj vysokého školství, jak jsme tomu svědky dnes.

Jiří Zlatuška
rektor Masarykovy univerzity v Brně
1. července 2002


Další články tohoto autora:
Jiří Zlatuška

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: