Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 2.7.2002
Svátek má Patricie




  Výběr z vydání
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Prezident si balí kufry
 >TÉMA: Školství a výzkum v programu rodící se vlády
 >TÉMA: Elektrárna Dukovany - příklad precizní technologie
 >EKONOMIKA: Akciové trhy sledují Ameriku
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Svět slev a bonusů
 >PSÍ PŘÍHODY: Dvojí hodnota suchého rohlíku
 >MEDICÍNA: Psi kteří léčí.
 >FEJETON: Ať žije KSČ!
 >ARCHITEKTURA: Sovovy mlýny otevřeny
 >VOLBY: Úvaha povolební.
 >EKOLOGIE: Zelení zloději identity
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >CHTIP: Geografie ženy
 >ZAHRADA: Co dělat v červenci (2)
 >ZDRAVÍ: Přežijí snáze infarkt?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Mejlem  
 
2.7. MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů

Rudá tma

Richard Moucha

Tak se nám rok překulil do druhé poloviny. Někteří už na jedné ze svých dovolených byli, další se chystají a těší se na dny strávené v teple nebo na horách, lenošením nebo sportováním. Děti nemusí vstávat do školy a snad si také odpočinou. Máme za sebou první vedra i první bouře, vichřice a lijáky. Ale den se zase začíná zkracovat a tma si bude ukrajovat svou stále větší nárokovou část čtyřiadvacetihodinovky. Možná, že mnozí kroutí hlavou, proč takováto slova v těchto dnech, ale prostě je to tak. V téhle zemi se pro mne začalo stmívat hned poté, co jsem viděl výsledky voleb. U astronomických jevů jsem si zvykl, že se s železnou pravidelností opakují. Snad jen někdy jsou větší horka nebo tužší zimy. Když jsem ve škole nechápal, proč se mám tak urputně učit dějepis, všichni mi říkali: aby ses ze všeho poučil, aby se historie neopakovala. Mysleli tím asi tu horší část, i když mě se zdálo, že se historie skládá jenom z temných kusů, které se prolínaly jako frontální oblačnost. Chvíli je skoro tma a chvíli šedo, než přijde znovu tma. Jen komunisté mě učili, že za jejich vlády se začalo vyjasňovat a budou to pouze oni, kdo nás dovede k zářným prosluněným zítřkům. Nežral jsem jim to ani jako dítě.

Bohužel jim to spolkl dostatečný počet lidí, kteří se obtěžovali volit. Takže tu po dvanácti letech, které jsou malou částí ve většině lidských životů a úplným nic z astronomického pohledu, budeme mít zase komunisty v ústavních funkcích. Někteří za jejich moci prožili velkou část života, mnozí jím dokonce zaplatili. Myslel jsem si, že mám to štěstí, a ta větší část dnů zde mi vyměřených se bez nich obejde. Že se mé děti o nich budou pouze učit v dějepisu, aby se poučily z historie… Démona nacismu se po 50 letech sice nepodařilo úplně zašlapat do země, ale když někde vystrkuje růžky, snaží se mu většina lidí důrazně dupnout na krk. Vždyť přece existoval nebo existuje nějaký zákon, který stavěl komunismus na úroveň nacismu. A co tu máme? Estébáci a kovaní funkcionáři lezou z nor a budou nám zase chtít řídit životy. Nejsem bohatý, nebojím se milionářské daně. Mám strach o mé děti. A asi i trochu o sebe. Nechtělo by se mi z téhle země utíkat, mám ji rád. A proto jsem byl volit. Je jedno koho, prostě ne komunisty! Víceméně jsem přestal číst noviny a komentáře v nich. Nechám novináře dokončit lov na Klause a pak si s hořkou příchutí přečtu, až budou chválit nějaké úžasné zákony, které navrhnou poctiví komunističtí poslanci a jež projdou sněmovnou. Jsem zvědav na volby za čtyři roky…


Další články tohoto autora:

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: