Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 3.7.2002
Svátek má Radomír




  Výběr z vydání
 >MROŽOVINY: Americké kořeny sovětského tanku T-34
 >LETECTVÍ: Odvážnému nezmarovi štěstí nakonec přálo!
 >EKONOMIKA: Sníží ČNB v červenci sazby?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Auto je jako já
 >PSÍ PŘÍHODY: Když pes nežere
 >ZE SVĚTA: Kanadské zážitky (7)
 >ZDRAVÍ: Co je to globesita?
 >HISTORIE: Divadlo v kotcích
 >PROJEKT: Za čápy na Sibiř
 >POSTŘEH: O kině
 >ZAHRADA: Co dělat v červenci (3)
 >ZDRAVÍ: Poruchy erekce
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Prezident si balí kufry
 >TÉMA: Školství a výzkum v programu rodící se vlády
 >TÉMA: Elektrárna Dukovany - příklad precizní technologie

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Kanada  
 
3.7. ZE SVĚTA: Kanadské zážitky (7)
Petr Kertof

KNIHY ?
Rozhodl jsem se, že si koupím knihu. V době kdy jsem toto rozhodnutí učinil, netušil jsem pranic o "knižním obr-obchodě" který se v Kanadě jmenuje CHAPTERS. Hledal jsem nějaké malé, roztomilé knihkupectví.
Nutno omluvně podotknout, že jsem neměl nejmenší potuchy o tom, kde hledat nějaké knihkupectví, a jelikož jsem několik relativně velikých obchodů z knihami viděl v oněch pověstných MALL-ech - tedy nákupních centrech, rozhodl jsem se zamířit tam.
Knihy jsou v takovýchto knihkupectvích rozděleny do následujících kategorií :
1. Knížky pro děti (třetina knih)
2. Knížky o zdravé výživě a hubnuti (třetina knih)
3. Všechno ostatní

Pochopil jsem, že pokud hledám něco na čtení pro dospělé, budu to hledat v té poslední kategorii, která je ještě pro "lepší" orientaci rozdělena na dvě kategorie a to :
I. FICTIONS (tedy přeloženo do češtiny - fikce)
II. MYSTERY (přeloženo jako (?) mysterium, tajemství, záhady)
Dáte mi jistě za pravdu, že by jste byli totálně na vážkách, kterou knihu do které z těchto dvou kategorii zařadit. Ještě je to vylepšeno o to, že do těchto dvou kategorii jsou autoři zařazováni se všemi svými tituly, takže nějaký autor dostane punc Mystery a už, i kdyby se na hlavu stavěl, nikdo mu toto neodpáře. Do kategorie fikce byly zařazeny například tituly Sci-fi - tedy jasná fikce, ok, tomu jsem rozuměl. Již méně jsem chápal, proč Hemingway je v kategorii Mystery, stejně tak, jako například Heller.
Hledal jsem nějakou knihu od Chandlera, abych si mohl tohoto svého autora přečíst v originále, bohužel - smolík pacholík, Chandlera jsem nenašel. Obrátil jsem se tedy na knihovnici, aby mi poradila, první její otázka byla: Je to Fictions anebo Mystery? No, upřímně vzato, koukal jsem jako pero z gauče a zamumlal něco v tom smyslu, že od každýho kousek. Teď koukala zase jako pero z gauče ona, načež jsem ji zcela odrovnal otázkou, ať mi teda vysvětlí rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi. Vysvětlila mi, že fikce je to, co si někdo vymyslel, kdežto mystery si taky někdo vymyslel - ale ne tolik (alespoň tak jsem to pochopil).
Nepropadl jsem panice a ptal se znovu na Chandlera. Myslím, že tenhle americky autor, zakladatel drsné školy, je jeden z velmi slavných amerických autorů, ale knihovnice se mně ptala, jakže se to píše; vyspeloval jsem jméno a čekal, že konečně řekne - aaaa Raymond Chandler, samozřejmě, tamhleten regal nebo tak něco, prohlásila ale s tváří mloka, že se jde podívat do computeru, jestli někdo takový vůbec existuje, a za 5 minut se od computeru vrátila se slovy, že sorry, ale nikdo takovej v tomto knihkupectví nebyl a nikdy nebude.
Týdle pani bylo evidentně úplně buřt, jestli prodává knihy, jabka nebo kytky, pro ni je kniha kus, kterej leží na regále a sem tam si ji někdo koupí (ale asi úplně přesně nechápe proč). S nostalgií jsem vzpomněl na českého knihkupce v Thomayerově nemocnici, Trávníčka, který o každé knize, na kterou se kdokoliv zeptal, láskyplně a zasvěceně hovořil a doporučil to, či ono… Ale, zase si můžete koupit knížku, která bliká, píská, nebo vydává i jiné zvuky, případně houká jako mašina.

***

Konečně jsem taky dospěl k setkání s kanadským zdravotnictvím. Vypadla mi plomba a jak známo, tohle se samo nespraví, i kdyby to člověk moc a moc chtěl. Kolega z kanceláře mi doporučil známého zubaře, který, ještě navíc, má ordinaci asi 100 m od našeho bydliště.
Zašel jsem tedy tam a domluvil si schůzku. Samozřejmě, že tyhle věcí zařizuje recepční, která připomíná spíše recepční v hotelu, než v předpokoji zubařské ordinace.
V den, na který jsem byl objednán, jsem dorazil k zubaři, a příjemná mladá dáma s rouškou na ústech si mně odvedla někam hluboko do útrob domu, kde mně položila (!!! - jo položila) na zubařské lůžko a samozřejmě, že se odněkud ozvala lehká nevtíravá hudba (nevtíravá až moc) a pan doktor přišel coby dup. Roušku přes obličej, ale zklamal mně, neměl kravatu, jak jsem to vídal v mnoha filmech, měl golfový tričko a něco, co lehce připomínalo řeznickou zástěru. Myslím, že se usmíval, ale nejsem si jist - ono se to pres tu roušku docela špatně poznává, možná se jen škodolibě šklebil.
Prohlédl mně a prohlásil, že nebude problém mi tenhle zoubek spravit, a to byla pro mně docela potěšující informace, potom mi asi (nevím, nesledoval jsem přesně, co dělá) píchl nějakou injekci a já cítil, jak mi dřevení polovina pusy a on odešel se slovy, abych prostě jen tak relaxoval. Tak sem ležel a najednou jsem se začal z ničeho nic chechtat, jako úplnej magor, smál jsem se a neměl nejmenší ponětí čemu se směju, nevím, co bylo v té injekci, anebo jestli mi dal něčeho se nadýchat, nevím, jenom vím, že doktor se vrátil, a za moji hlavou začal hledat evidentně nějaký děsně brutální nástroj, úplně jasně si pamatuju, že ten zvuk mi připomínal, jako když někdo v autodílně hledá v bedně na vercajk hasák, a já se smál jako kretén a nemohl jsem se uklidnit, doktor na mně mrk, řekl mi jestli mi už zdřevěněla celá huba a já chtěl říct, že nevím, ale místo toho jsem ze sebe vyrazil jen několik nesrozumitelných neartikulovaných zvuků. Doktor pokýval hlavou a spokojeně odešel pro asistentku, jelikož už to asi bylo akorát. A já se chechtal a chechtal a chechtal.
Na samotný akt vrtáni mi natáhli do pusy kus gumy cca 15 x 15 cm (to proto, jak mi assistentka trpělivě vysvětlila, abych nespolkl kus plomby nebo cokoliv, takže ta guma měla uprostřed několik dírek, které se navlíknou na zuby a věru nic příjemného to není, ale já bych se smál i kdyby zvedali sekeru nad hlavou.
Takže shrnuto a podtrženo, návštěva u zubaře byla veskrze pozitivním zážitkem dne.

***


Další články tohoto autora:
Petr Kertof

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: