Titulek je značně přehnaný. Chtěl jsem vyjádřit fakt, že v létě je Praha méně narvaná. V neděli, kupříkladu, což byl třetí po sobě následující volný den, jsem potřeboval něco koupit dole na Andělu - a bez pátrání jsem našel parkovací místo! To je pro Pražana něco zcela neobvyklého. Naopak, normální je, že i na sídlišti na dalekém okraji města musíte projíždět kolem bloků a pátrat a nakonec se chytíte na nějakém více-méně legálním plácku.

A tak jsme s Josefem Nesvadbou na nedávném Parconu - Euroconu v Chotěboři vzpomínali na dávno minulé časy, kdy se nejen dalo vjet autem na Václavské náměstí, nejen že tam bylo parkovacího místa habaděj, ale dalo se zaparkovat i před hotelem Jalta (a uvnitř prodávali kafe za dostupné ceny)! Když se začne takhle vzpomínat, pochlubím se, že já ještě jezdil autem po Karlově mostě. Josef Nesvadba mě ovšem trumfnul, on vídal jezdit tramvaj po Karlově mostě. To já jezdil tramvají už jen skrz Prašnou bránu Celetnou ulicí na Staroměstské náměstí.

Což mě přivádí k otázce, na kterou si nedovedu odpovědět.

Dnes jezdíme po Praze a po dalších městech auty a ulice jsou lemovány zase auty. Dnešní ulice, to jsou auta.
Jenže půdorysy současných ulic jsou mnohem starší. Proč naši předkové stavěli ulice tak velkoryse široké, že ještě po staletích více méně vyhovují současné dopravě? Co je k tomu vedlo? Chápu, že už tehdy byl jakýsi vozový provoz: jezdily tam bryčky, nákladní vozy, a byly pěkně široké, takže ulice musela počítat s takovou šířkou, aby se mohly povozy vzájemně vyhnout. Ale ty povozy nebyly podél vozovky zaparkované! Buď jak buď, ulice jsou široké a přece narvané - a kdyby byly dvakrát širší, stejně by byly narvané.
S výjimkou několika blažených dnů v létě - jako byla poslední neděle.

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: