9.7. RODINA A PŘÁTELÉ: Letní pražské pustiny
Ondřej NeffTitulek je značně přehnaný. Chtěl jsem vyjádřit fakt, že v létě je Praha méně narvaná. V
neděli, kupříkladu, což byl třetí po sobě následující volný den, jsem potřeboval
něco koupit dole na Andělu - a bez pátrání jsem našel parkovací místo! To je pro Pražana
něco zcela neobvyklého. Naopak, normální je, že i na sídlišti na dalekém okraji města
musíte projíždět kolem bloků a pátrat a nakonec se chytíte na nějakém více-méně legálním plácku.
A tak jsme s Josefem Nesvadbou na nedávném Parconu - Euroconu v Chotěboři vzpomínali na
dávno minulé časy, kdy se nejen dalo vjet autem na Václavské náměstí, nejen že tam bylo
parkovacího místa habaděj, ale dalo se zaparkovat i před hotelem Jalta (a uvnitř prodávali
kafe za dostupné ceny)! Když se začne takhle vzpomínat, pochlubím se, že já ještě jezdil
autem po Karlově mostě. Josef Nesvadba mě ovšem trumfnul, on vídal jezdit tramvaj po Karlově
mostě. To já jezdil tramvají už jen skrz Prašnou bránu Celetnou ulicí na Staroměstské náměstí.
Což mě přivádí k otázce, na kterou si nedovedu odpovědět.
Dnes jezdíme po Praze a po dalších městech auty a ulice jsou lemovány zase auty. Dnešní
ulice, to jsou auta.
Jenže půdorysy současných ulic jsou mnohem starší. Proč naši předkové stavěli ulice tak
velkoryse široké, že ještě po staletích více méně vyhovují současné dopravě? Co je k tomu
vedlo? Chápu, že už tehdy byl jakýsi vozový provoz: jezdily tam bryčky, nákladní vozy, a
byly pěkně široké, takže ulice musela počítat s takovou šířkou, aby se mohly povozy
vzájemně vyhnout. Ale ty povozy nebyly podél vozovky zaparkované! Buď jak buď, ulice
jsou široké a přece narvané - a kdyby byly dvakrát širší, stejně by byly narvané.
S výjimkou několika blažených dnů v létě - jako byla poslední neděle.
|