Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 10.7.2002
Svátek má Libuše




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Trh očekává snížení sazeb
 >MROŽOVINY: Kaťuše a jejich méně slavné sestry 1
 >FEJETON: Jak Amerika oslabuje sebe samu - Mission Impossible
 >POLITIKA: Odchod Marvanové je důsledek slabosti Unie
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Vedro v samoobsluze
 >PSÍ PŘÍHODY: Byl horký letní den...
 >FEMINISMUS: Žena je sama svojí příčinou nerovnoprávnosti
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Sázka na čínského draka
 >POLITIKA: Stranické zájmy nebo zájmy občanů?
 >POLITIKA: Starého medvěda novým kouskům nenaučíš!
 >NÁZOR: Kříže
 >POLITIKA: 6:11 není 8:8, aneb když dva dělají totéž, není to totéž
 >NÁZOR: Program za tři křesla v druhé řadě
 >LIDÉ: Boleslav I.
 >ZDRAVÍ: Dovolená a stres

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
10.7. FEMINISMUS: Žena je sama svojí příčinou nerovnoprávnosti
JITA Splítková

K napsání článku mě vyprovokoval Ženský hlas - pořad na veřejnoprávní TV, kde dvě krásné dámy pivním hlasem hovořily o právech žen.

Nelze naříkat nad tím, že se jedinec narodí jako žena, je to neměnný fakt, který je nutno přijmout. Dalším faktem je, že žena a muž jsou rozdílní nejenom po fyzické stránce a pohlavní, ale například i mozek je odlišný - ani jednoho pohlaví není lepší nebo horší, jen je jiný a v neposlední řadě - žena rodí děti, což její osud dosti predestinuje.
Ať se to někomu líbí, či ne, nejde obojí- děti a takové pracovní nasazení a výsledky jako mají muži a bezdětné ženy. Buď jedno nebo druhé.

Špičkové výrobní technologie dokončí evolučního vývoj postavení ženy ve společnosti. Díky tomuto výrobnímu způsobu, dále právu na dědictví a vlastnictví a úloze rodiny jen na bázi duchovní a intelektuální se změní postavení ženy. Žádnou revolucí, ale postupnými historicky neodvratnými změnami. Z těchto důvodů vidím ve feminismu pouze kuloárové občas poněkud pošetilé hnutí, které by své síly mělo když tak zaměřovat na řešení skutečných současných ženských problémů a ne se ztrapňovat v boji proti chiméře s pyjem zvané muž. Ono se musí změnit nejenom výrobní způsob, postoje mužů a jejich pohled na úspěšnou ženu, ale i postoje žen. Ano, ženy samé jsou brzdou a překážkou ke svému zrovnoprávnění. Důkazem budiž následující body:

1. Z mého malého sociologického průzkumu také vyšla známá pravda - ženy nesnesou ženu na vedoucí pozici, ženu jako šéfa spíše přijme muž, ale žena skoro nikdy.
Z druhé strany - žena šéfka (a třeba i sama matka) nepochopí, že podřízená musí odejít dříve z práce s dítětem k lékaři a pokud se má šéfka rozhodovat koho přijmout do zaměstnání ve většině případů volí muže. Něco jako ženská kolegialita je vzácným jevem.
Po pravdě řečeno a bez příkras - nelze se divit zaměstnavatelům, že nepřijímají matky malých dětí s otevřenou náručí a nebo, že tyto ženy dostávají menší plat, když jejich pracovní výsledky (a zde abstrahujme od pohlaví ) nedosahují hodnot jiného jedince, který je třeba muž nebo svobodná bezdětná žena, která se plně věnuje pouze práci. Zaměstnání a mzda za práci není charita, ale koupě prokazatelných výsledků.
A zde by se měl do věci vložit stát, umožnit výhovu svých nových občánků a zároveň i mozkové nezakrnění matky - formou státních rodičovských příspěvků a pracovních příležitostí na několik hodin denně či týdně pro mladé matky.

2. Za další co přispívá k nerovnoprávnosti je fakt, že v ženském táboře jsou ženy, které, kulantně řečeno, fikaně využívají svého ženství k získání prospěchu pro sebe - tím se nechovají jako rovnoprávný jedinec, ale samy se považují za pouhý sexuální objekt. Tímto degradují problém rovnoprávnosti a hází klacky pod nohy těm které o ní hovoří a dožadují se jí.

3. Pak jsou tady vdavek chtivé, chtějící být bez velkých starostí ekonomicky zabezpečené - tedy svým způsobem vlastně parazitující.

4. Ženy inklinují k intuitivnu, citovnu, iracionálnu - to jim také ubírá sil k racionálnímu vidění své situace a v uplatnění se v životě - pracovním.

5. Navíc ženy víc než muži potřebují pocit domova, nebýt samy, opatrovat a být opatrovávány, čímž jsou v nevýhodě a proto většinou volí rodinu před kariérou. A proto jsou ochotny někdy až neuvěřitelným ústupkům, ale i k podlým rafinovanostem...

Dosti analýzy trochu té srandy je také třeba.

Rafinovanost aneb zmatení pojmů
Někteří lidé a obzvláště paní a dívky mají tendence z malé (nebo i větší) pouhé milostné epizodky (kterou někdy ženy samy vyprovokují) vyvozovat chybné závěry a ve své důvěřivosti si vysnít velký a hluboký vztah až za hrob. Ve snaze toho dotyčného "urvat" pro ten svůj vysněný vztah (nebo z vypočítavosti a až neuvěřitelné chuti po vdávání) sahají ke zbraním různých kalibrů. (Jeden známý kdysi prohlásil: "Nejnebezpečnější na světě je stíhačka - vdavek chtivá ženská, a když už je takový vdavek chtivý ženský přes třicet, tak to je přímo živelná katastrofa …").
Takže jaké zbraně jsou na potencionální ženichy stíhačkou použity:
Telefonáty - ve dne v noci bombarduje dotyčného nekonečnými hovory (zároveň si ho tak kontroluje).
Podbízení se - něco jiného je lásky plná starost, ale toto je zcela něco jiného, stíhačka popírá vlastní názory, přejímá třeba i koníčky dotyčného, ač se jí zdají strašné (po svatbě okamžitě o ně ztrácí zájem), vyváří mu ta jeho jídla, je vždy ochotná, souhlasí s ním ve všem - prostě vytváří krásnou iluzi.
Rodiče - Pokud má dotyčná otce vazbu (nebo jiného člena rodiny) tak si epizodník zaječí úmysly pořádně rozmyslí (pokud je chytrý epizodu ani nepřipustí).
Majetek - Ano, to je vějička, pohodlíčku málokdo odolá.
Dítě na cestě - zbraň nejvyššího kalibru. Své dítě dokáže opustit jen bezcita, a tak po kratičké známosti dotyční juchají na radnici (ty konce někdy nejsou tak rozjuchané).

Pokud se tedy podaří dotlačit epizodníka na radnici, tak jsou stíhačky v sedmém nebi. Epizodník se povětšinou dostává do pekla - je střežen s žárlivostí tím větší, čím míň se mu chtělo do svatebních šatů. A ze stíhačky se stává super stíhačka - dráb.
A zatímco žena je mnohdy ostatními ženami uznána za "super schopnou mrchu, která dostane, co si zamane," tak chudák epizodník se stal směšnou figurou a z toho jak je "stíhán" si všichni dělají šprťuchlata a nebo dostane glejt idiota: "ten chudák, on je takový ňouma… no voni ji ho koupili…"
Ovšem pokud epizodník nepojme tu, se kterou si užil (a přivedl ji do jiného stavu) za manželku, tak je nazván - "no, ten je chytrej" a nebo prasetem, gaunerem. A ona žena (která se třeba nechce vdávat a tudíž nekonala na epizodníka nátlak) chudinkou a nebo blbou, či lehkou.
Někdy se vyskytují místo žen - stíhaček, muži stíhači. Není to tak častým jevem, ale i tento jev existuje. Stíhané ženy bývají většinou modelky, herečky a nebo se může jednat o vykuka, který (zní to neuvěřitelně a hrůzně) jde po majetku dotyčné stíhané.
Některé milostné epizodky ovšem mohou končit i tragicky a zde je jedno zda epizodník a ten bláznivě (vlastnicky) zamilkovaný, je žena nebo muž - zamilkovaný může epizodníkovi pořádně zavařit scénami v práci, doma, vydírat ho hrozbami sebevraždou nebo vraždou, když ho opustí… Slabší jedinci pak skutečně páchají ostentativní sebevraždy a agresivnější jedinci páchají rovnou vraždy na tom druhém nevěrníkovi, co je nechce.
Došlo zde ke spletení pojmů - lásku si zaměnili za vlastnictví a milostnou epizodku za vztah.

Zítra: O strašných exemplářích mužů.


Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: