Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 10.7.2002
Svátek má Libuše




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Trh očekává snížení sazeb
 >MROŽOVINY: Kaťuše a jejich méně slavné sestry 1
 >FEJETON: Jak Amerika oslabuje sebe samu - Mission Impossible
 >POLITIKA: Odchod Marvanové je důsledek slabosti Unie
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Vedro v samoobsluze
 >PSÍ PŘÍHODY: Byl horký letní den...
 >FEMINISMUS: Žena je sama svojí příčinou nerovnoprávnosti
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Sázka na čínského draka
 >POLITIKA: Stranické zájmy nebo zájmy občanů?
 >POLITIKA: Starého medvěda novým kouskům nenaučíš!
 >NÁZOR: Kříže
 >POLITIKA: 6:11 není 8:8, aneb když dva dělají totéž, není to totéž
 >NÁZOR: Program za tři křesla v druhé řadě
 >LIDÉ: Boleslav I.
 >ZDRAVÍ: Dovolená a stres

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Čína  
 
10.7. ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Sázka na čínského draka
Mirek Pesat

Vyspely svet je jak se zda nepoucitelny, v dostihu za dobyti trhu se sazi na stale nove kone, s vidinou pohadkovych zisku.
Po Japonsku, Jizni Koreji a Rusku je na startu dalsi nadejna klisna , Cina. Teng-siao-pching se svou politikou "otevrenych dveri" zacal uz pred dvceti lety lakat do zeme zahranicni kapital ale predevsim investice spojene s vyspelymi technologiemi. Globalni trh se tak pomalu dostal do situace, kdy cinske spotrbni zbozi zaplavilo svet.
"Otevrene dvere" vnucuji myslenku cesty obema smery tedy ven i dovnitr, tady ale nastava problem, vsechny vyse uvedene zeme, vcetne posledne jmenovane Ciny si pod pojmem volny obchod, predstavuji pro jejich zbozi volny, ne opacne.
Jen hrozba totalniho kolapsu pri financnich krizich konce minuleho stoleti, donutila Japonsko a Jizni Koreu k opravdovemu vpusteni konkurence na sve trhy. I presto se vsak ,stale jedna o ekonomiky se silnymi ochranarskymi prvky.
Stejne jako jeji predchudci z dalneho vychodu, zamerila se Cina v prvni fazi na lehky prumysl a spotrebni elektroniku, v minulosti podcenovane zbozi druheho radu ale dnes zacina splnovat i pozadavky narocnejsiho zakaznika, pri stale vice nez slusne cene.
Vse nasvedcuje, ze dalsim odvetvim je automobilovy prumysl . Velici hraci jako Ford, GM, Volswagen a dalsi "napumpovali" do zaostaleho cinskeho obra od roku 1980 pres pet milliard dolaru. Statistiky vykazuji nebyvale narusty vyroby a prodeje, 18 % v prodeji osobnich vozu ve srovnani s lonskem a 37% za prvnich pet mesicu jsou cisla vyvolavajici nadseni.
Ovsem jak rikal Churchil , "statistice verim jen te, jiz jsem si sam zfalsoval", blizsi pohled ukazuje, kdo skutecne profituje z onech narustu.
Puvodni strategie zahranicnich investoru byly zamerny na rozsahly statni sektor, ovsem zkorumpovany byrokraticky system, vytvari spolehlivou barieru casto menenych pravidel, v niz domaci hraci s prehledem ukazuji cizincum zada.
Navic se ukazuje, ze cinsti soudruzi se poucili od japonskych sousedu, proud spickovych technologi dal vzniknout soubezne se zahranicnimi investory take malym cinskym automobilkam jez spolkly nejvetsi dil kolace zisku.
Jednou z nejpopularnejsich znacek /cinskych/ je "Chery" , jen naivu prekvapi "zcela nahodna" podoba s VW Jetta / vzhledem i konstrukcne/. Kolik asi investovala domaci automobilka do vyzkumu a vyvoje tohoto vozu, snadna otazka.
Pro snazsi orientaci ceskemu ctenari, staci uvest snahu mladoboleslavske Skodovky o vybudovani montazniho zavodu v Rusku. Po sedmi letech jednani, nebyl v Izevsku ani Smolensku smontovan jediny vuz .
Koprivnicka Tatra , mela v Cine spolecny podnik na montaz svych proslulych "nakladaku", cast dilu vyrabel domaci partner. Jednani o pokracovani spoluprace byly kladeny takove prekazky z cinske strany,az se zastavilo oboji, jednani i montaz.
Dnes se po cinskych stavbach urcite prohani neco "napadne" pripominajici produkci z Koprivnice, vyrobcem je ale jen byvaly kooperant. Tatru nechali na trhu jen dokud je nenaucila jak se to dela /know how/, dnes uz ji nepotrebuji.


Další články tohoto autora:
Mirek Pesat

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: