Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 11.7.2002
Svátek má Olga




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Politická scéna v České republice (1)
 >POLITIKA: Oko orkánu aneb Prohlášení význačných osobností
 >POLITIKA: Problémy pravice u nás
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: My to tady tak nebereme
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Lidé prudiví a neprudiví
 >PSÍ PŘÍHODY: A je z něho mokropes
 >FEMINISMUS: Stojka po výplatě a skrblíkové
 >ZAMYŠLENÍ: Vznešené myšlénky olympijské zavládnou v Číně
 >POVÍDKA: Partyzánská vatra v popelníku
 >PŘÍRODA: Bojující zvířata (3)
 >POOHLÉDNUTÍ: Potíže s překladem do jakéhokoliv jazyka
 >PRAHA: Zahalená Němcová - záhadný protest
 >PENÍZE: Karta v tahu? No problem.
 >ZDRAVÍ: Lékař a trestní řízení
 >EKONOMIKA: Trh očekává snížení sazeb

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
11.7. ŠAMANOVO DOUPĚ: My to tady tak nebereme
Jan Kovanic

Konečně budeme mít proevropskou vládu. Ozývá se to najednou ze všech stran - zvýšení či snížení daní, státní dirigismus nebo svoboda jednotlivce - to už není tak důležité, hlavní je, že vládu tmelí její "proevropskost". Každou chvíli také slyšíme - od nás i odjinud - nesmíte tohle, nesmíte tamto, protože Evropa je jinde. Nesmíte mít Benešovy dekrety a nesmíte mít atomové elektrárny - protože tohle není v Evropě obvyklé.

Ale co to je, to - "v Evropě obvyklé"? Rakouské vodní nebo německé uhelné nebo francouzské atomové elektrárny? "Benešovy dekrety" prý musíme zrušit, křičí někteří "Evropané", a vůbec jim nevadí, že ještě Němci nezrušili ani "Hitlerovy dekrety", ani Mnichovský diktát. Prý v té sjednocené Evropě překonáme "národní pojetí dějin". Ale jaké "pojetí dějin" budeme mít? Evropské? Budou někdy Francouzi uctívat Cyrila a Metoděje, jako uctívají Johanku z Arcu? Budou někdy Češi obdivovat Bismarka a Němci Žižku? Budou mít ve škole stejné učebnice dějepisu?

V té jednotné evropské škole, kde francouzské děti mají středy volné a do školy místo toho chodí v sobotu? Kde německým dětem začínají prázdniny až v srpnu a končí v půlce září?

Jednotná Evropa má od letošního ledna jednotnou měnu. Euro jako euro - v konzervativním Holandsku nebo revolučně se rozvíjejícím Irsku. Ale ne tak docela. V Irsku zaplatíte za minutu mezinárodního telefonního hovoru 0,44 eur, kdežto v Holandsku jen 0,11. (Není mi jasné, jak vůbec může existovat "mezinárodní hovor" v "jednotné Evropě"?:) Přestěhujme se tedy za levnými telekomunikacemi do Holandska. Cestou si natankujeme benzin v Lucembursku - tady stojí Super jen 0,84 eur za litr, kdežto v tom Holandsku 1,23! Snad by bylo lepší bydlet rovnou v Lucembursku. Jenže, když tady zas přijde Bic Mac na 3,10, kdežto v Řecku jenom na 2,30. Hurá do Řecka! Ale už jste tam kupovali máslo? Za čtvrtku vysolíte skoro dvě eura, zatímco v Irsku stálo jen 1,12. Takže nabereme směr Irsko...

Nejlepší je cestovat po Evropě za levnými nákupy. Pořiďte si na to nějaké evropské auto - stačí Fiat Punto. Můžete si ho koupit v Dánsku za 6888 eur, kdežto v Portugalsku dáte za stejné auto už 9230 (ceny červen 2002). Máte se lépe? Pořiďte si Mercedes SLK 230. Ale ne u levných řeckých karbanátků a levného řeckého cukru (0,83/kg), kde přijde na 55.190, zatímco ve sladké Francii (kilo francouzského eurocukru 1,38/kg) toho meďoura dostanete jen za 29.462 eur! Z rozdílu ušetříte na skoro 19 tun i toho drahého francouzského cukru...

Zkuste si strčit elektrický holicí strojek někde v Evropě do zásuvky - sice tam na vás čeká jednotných 230 V v síti (tady je Česko evropské už asi deset let), ale když nemáte ježka s několika různými typy zástrček (anebo bateriový holicí strojek - nebo žiletku), asi se neoholíte.

Nejvíce kázat o tom, co je v Evropě "obvyklé" slyšíme v poslední době zejména z Německa. Zkuste však Němcům říci, že "obvyklé v Evropě je mít na dálnicích omezenou rychlost" - budou asi křičet. Ani dopravní zákony a značky nejsou evropsky jednotné. Británie už přešla na metrické míry - tedy vláda, za hlasitého skřípění zubů obchodníků i nakupujících - ale kdyby měli Angličané přejít na pravostranou dopravu, asi by z Evropské unie vystoupili.

Tak tolik k té "jednotné Evropě". Teď k našim Evropanům. Přiznám se, že jsem v té Evropě byl jenom krátce - ale zaujalo mě, že evropští řidiči, které jsem potkal v Rakousku a Německu, absolutně nepoužívají blinkry. Prý si dokonce myslí, že se mají zapínat pouze při nehodách. V poslední době jsem si všiml, že se naši řidiči v tomto směru již také europeizují. A což teprve, až našim knedlíkovým řidičům přejdou do krve zvyky jejich ohnivých euroitalských kolegů!

Vidím tu také hloupé strašáky - Evropa nám zakáže slivovici! Přičemž Evropa zakáže pouze jménem "slivovice" nazývat ovocný destilát řezaný lihem. Pít to budete moci, jenom se to nebude jmenovat "slivovice" - aby nedošlo k mýlce. Stejně dopadne i patok, obecně u nás známý jako "rum", přičemž skutečný rum je něco jiného než bramborový líh s rumovou trestí.

Ale jsou tu strašnější věci. Kolikrát se naši politici Evropou zaklínají - "tohle musíme dělat zrovna takhle, protože je to tak v Evropě obvyklé; ono nesmíme mít, protože to Evropa zakazuje" - a přitom Evropa s tím nemá nic společného. To si jenom politici ulehčují vlastní práci. Místo, aby přesvědčili své voliče o nezbytnosti některých věcí, odvolávají se na "Evropu". Mám pocit, že i v případech, kdy s tím nemá Evropská unie vůbec nic společného. Strašné je, že jim to veřejnost žere. Asi jsme zvyklí čekat na příkazy - tu z Vídně, tu z Vatikánu, tu čekáme, co na to Paříž, nebo otročíme Moskvě. Tohle mě děsí - ta stádní odevzdanost všemocnému protektorovi - tentokrát v Bruselu. Na tomto nevidím nic "proevropského"! Děsí mě, že se začíná razit heslo "nic, než Evropa!" a z postoje "musíme to tak mít, protože nám to Evropa přikazuje" se zvolna stává nová internacionalistická ideologie, která hrozí nahradit nejúděsnější ideologie minulosti.

Jenže Evropa jsme i my - a stejně, jako my se budeme přizpůsobovat "Bruselu", musí se i "Brusel" přizpůsobovat Praze. A Dublinu. A Paříži. A Varšavě... Protože "Brusel" je Dublin a Paříž. A bude i Praha a Varšava...

Samostatné evropské státy vznikaly stovky let, evropské národy mnohem déle. Neexistuje "klasický Evropan" a snaha po vytvoření jednotného evropského státu může vést i k rozpadu tohoto velkého dlouho budovaného projektu. Byl by to hloupý a zlý čin. Spokojme se s federací evropských národů, ze kterých každý má svá "špecifiká". Napětí v síti mějme jedno (s tolerancí +/- 10 %) - a zásuvky už nejsou tak důležité. Taky by měly být stejné. Ale nechtějme být evropštější než Evropa.

Mám kamaráda, který provozuje autocamp. Postavil si v něm už na začátku svého podnikání i "sociálku" s krásnými záchody. Nedávno jsem mu říkal: "To je dobře, že ses připravil dopředu - teď kvůli Evropě musejí mít všude v hospodách kohoutky s teplou a studenou vodou a budou mít problémy. A ty máš vystaráno."

Smutně na mě pohlédl a pravil, že nevím, co ho to stojí. Nedávno se stavil v hospodě někde v Rotterdamu - nebo v Bruselu?, no prostě v té Evropě - a tam ne že měli pouze studenou vodu, ale dokonce i jenom jeden záchod pro pány a dámy dohromady! Hospodský, kterého se ptal, jak to mají s těmi evropskými normami, odpověděl:

"My to tady tak nebereme!"

Psáno v Praze dne 10. července 2002

Prameny:
Hospodářské noviny
Co tak člověk zažije a odposlechne


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: