12.7. Tajné přiznávání barev - volby ve sněmovně
(eff)
Už to vypadalo, že volby do vedení sněmovny se pohrouží do unylé nudy dle dohody upečené v
Lidovém domě. Zvrtly se však do dramatu, jež dosud neskončilo, a prokázalo, že jinak jde
život a jinak znějí dohody.
Jako automobilky znají "losí test", vyzkoušeli jsme si "Klausův test". Místo aby seděl v
koutě a lízal si rány, šel Václav Klaus do předem nevyhraných voleb o předsedu sněmovny.
První kolo - v tajných volbách bylo jen 99 hlasů pro Lubomíra Zaorálka a 76 hlasů pro
Klause! Už v tomto hlasování tedy zklamal aritmetický volební výpočet a vazba na volební disciplinu. Václav Klaus
mohl pokládat pokus za úspěšný - demaskoval údajnou jednotu svých protivníků. Cyril Svoboda
se hned vyjádřil ve stylu "my jsme to nebyli". Mezi sociálními demokraty je údajně pět
odbojníků, mezi nimi - opět údajně - Miloš Kužvart, do hloubi zeleného srdce roztrpčený.
Kdopak asi hlasoval pro Klause, ptali se všichni. Pokud nedošlo k nějakému divokému
míchání hlasů a zájmů, museli to být komunisté - však taky jako jediný klub zasedl na půl
hodiny parlamentní klub komunistický. Jistě jednal o nastávajícím kole. Výsledek? V druhém kole zvítězil Zaorálek těsnou většinou 101 hlasu proti Klausovi, jemuž 2 hlasy ubyly. Spekulace jdou do vidličky, dvojím směrem: buď dva odbojníci z řad soc.dem usoudili, že Špidlu dostatečně varovali a srovnali krok, anebo dva komunisté přidali polínko pod koaliční kotel. Buď jak buď, křehkost většiny se potvrdila. Pokud platí druhá varianta, vychází nám i váha komunistů coby jazýčku na vahách.
Komunisté ale taky nemají na růžích ustláno. Nezávislý poslanec Svatopluk Karásek ve
skvělé řeči nasvítil komunistický program revanše v ostrém světle a jistě se zasloužil i o
to, že Vojtěch Filip dostal směšných 44 hlasů v hlasování na post místopředsedy. Do křesla
usedli po hlasování v pervním kole jen dva kandidáti, Jitka Kupčová (142 hlasů) a Jan Kasal (115). Hana Marvanová neprošla o vlas (98
hlasů) Němcová a Langer z ODS dostali jen 67, resp. 61 hlasů. Další kolo bude příští týden.
Výsledky jsou jaksi rozvrkočené. Těžko z nich soudit o nestabilitě
sněmovny. Hlasovalo se přece jen o mocenské posty, nikoli o existenci sněmovny, nebylo to
hlasování o důvěře, nehrozilo nebezpečí rozpuštění sněmovny. Jistě se dělaly šprajcy a
naschvály, bylo to vzájemné cenění zubů a vrčení smečky, která bude spolu táhnout, ledaže
by její základní zájmy byly ohroženy. O život to hlasování nebylo. Dvě strany, ODS a KSČM, testovaly do jaké míry jsou izolovány. Ukázalo se, že spíš podpoří KSČM občanské demokraty, než naopak - znamená to tedy, že nedošlo k žádné "superopoziční smlouvě". Posměšných 44 hlasů pro Filipa - to je skvělý výsledek, a zde je třeba ještě jednou ocenit vystoupení Svatopluka Karáska, který dokázal označit komunistický destruktivní program pravým jménem - a opřel se i o zákony, které jsou v tomto případě ignorovány.
Je ale třeba mít na paměti, že toto nebylo hlasování o nic životně podstatného.
Koalice tvoří největší blok, nese odpovědnost. Ovšem i ODS nese odpovědnost za budoucnost a
měla by si uvědomit, že se stranami koalice ji pojí to podstatné: všechno to jsou
demokratické strany. Komunistická strana demokratickou stranou není, je to pozůstatek staré
doby usilující o návrat staré doby, a jakmile přejde doba kočkování, měla by být odkázána
tam, kam patří, tedy do kouta plného opovržení. Filipův volební debakl ukazuje, že si to
potěšitelné množství poslanců uvědomuje. Zamyslet nad sebou by se měli ti tři, kteří jim dali hlas.
Aston
| 
