Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 18.7.2002
Svátek má Drahomíra




  Výběr z vydání
 >SČÍTÁNÍ LIDU: 1515 - Sčítání skončilo, zapomeňte
 >POLITIKA: Slabá koalice, slabší opozice
 > POLITIKA: Pohled na polistopadový vývoj u nás
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Sbohem, Slovensko
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Další multikino na Smíchově
 >PSÍ PŘÍHODY: Zmoudření, nebo stařecká lenost?
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Zdraví jako kšeft.
 >VYPRÁVĚNÍ: Pověst o skalní nevěstě
 >MÝTY: Od Arachné k českému comicsu
 >TÉMA: Zpověď političky
 >EKOLOGIE: Smrtící polibek
 >PŘÍRODA: Kladení pachových stop
 >SPOLEČNOST: Ženský hlas
 >PENÍZE: Bankomatová invaze
 >PŘÍRODA: Na Sibiři označen první černý čáp

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
18.7. EKOLOGIE: Smrtící polibek
Ivan Brezina

Tisková mluvčí Hnutí Duha Karolína Šůlová se nedávno v Respektu zamýšlela nad vztahem jednotlivých politických stran k životnímu prostředí. Citovala žebříček poslanců podle toho, jak hlasovali pro zákony týkající se životního prostředí. "Nejzelenější" prý je Koalice, na "kazisvětských" posledních místech naopak stanuli občanští demokraté. Žebříček sestavil a před volbami publikoval Zelený kruh, sdružující dvacítku tuzemských ekologických organizací. Na první pohled přísně objektivní hodnocení ale obsahuje zásadní systémovou chybu: není založeno na faktech, ale na zeleném ideologickém vidění světa.

Třikrát naopak
Za prvé: při projednávání atomového zákona poslanec Kořistka požadoval, aby ekologická hnutí získala statut účastníků stavebního řízení. To by jim dalo možnost zdržovat výstavbu ekologicky šetrných jaderných elektráren (jen Temelín ušetří třináct vlaků uhlí a čtyři vlaky vápence denně). ODS byla proti, Koalice návrh podpořila. Z hlediska autorů brožurky Koalice hlasovala ve prospěch životního prostředí, ačkoli její poslanci zvedli ve skutečnosti ruku pro další zbytečné drancování Severních Čech a Českého krasu.

Za druhé: při projednávání zákona o obalech navrhl poslanec Ambrozek spolu s Hnutím Duha tak vysoký podíl jejich recyklace a znovupoužití, že by to de facto vedlo k nucenému znovuzavedení vratných lahví. ODS hlasovala proti. Koalice návrh podpořila, což autoři brožurky považují za ekologický přístup. Studie rakouského ministerstva životního prostředí a studie zpracovaná pro Evropskou komisi přitom nezávisle na sobě dospěly k závěru, že nevratné lahve jsou v důsledku ušetření energetických nákladů na zpětný svoz, mytí atd. pro životní prostředí až čtyřikrát šetrnější. "Vratné lahve nemají být podporovány," píše se doslova ve studii EK. Její přepočítání na české poměry ukázalo, že se u nás zmizením vratných lahví z trhu teoreticky ušetřilo asi třicet tisíc tun nafty ročně a ze silnic zmizelo 2500 nákladních aut denně. Pro ekologisty je ale nevratná lahev symbolem zla. Hnutí Duha si proto vymyslelo, že Evropská komise studii odmítla (distancovala se od ní jediná referentka!) a argumentovalo proti ní "studií Vysoké školy ekonomické", podle níž jsou prý naopak šetrnější lahve vratné. Žádná taková studie ale neexistuje, pokud nepočítáme zastaralou diplomku (!), vycházející z neúplných údajů jediného českého výrobce nápojů. Odborníci z VŠE proto loni na podzim postup Duhy označili za "nekorektní citování pramenů".

A za třetí: začátkem ledna se poslanec Ambrozek pokusil do zákona o šumavském národním parku protlačit pozměňovací návrh Hnutí Duha, v němž ekologisté požadovali zřízení obecně prospěšné společnosti, která by se o park starala. Ministr Kužvart varoval, že by do ní správa parku musel ze zákona vložit pozemky a lesy. Proběhla by tak skrytá privatizace parku, otevírající prostor k vytunelování dřeva za pět miliard korun. Poslance ODS přitom Duha před volbami paradoxně napadla, že prý prosazovali "odtržení nejcennějších částí Šumavy". Statističtí vrazi?

Mystifikace ale obsahovaly I předvolební informační listy Duhy. V jednom z nich varoval Vojtěch Kotecký před kontaminací potravin "rizikovými" pesticidy: "Vědci se domnívají, že právě ony mohou být příčinou řady varovných zdravotních trendů včetně rapidně se snižující kvality spermatu a rostoucího počtu případů určitých druhů rakoviny..." To, co je dnes o zdravotních rizicích pesticidů známo, shrnul Bjorn Lomborg v bestselleru The skeptical environmentalist (2001, www.lomborg.com). S odkazy na desítky vědeckých studií doložil, že strach je z velké části jen nepodloženým mýtem, stvořeným vědeckofantastickou knihou Ruth Carsonové Silent spring (1962), kterou ekologisté z nepochopitelných důvodů přijali jako literatutu faktu . Snižování počtu lidských spermií některé studie potvrzují, jiné zase vyvracejí. Kotecký jej má za prokázaný fakt, který navíc dává do přímé souvislosti právě s pesticidy. Méně katastrofické vysvětlení čtenářům zamlčuje, ačkoli jej zná (o Lomborgově knize totiž loni v září v Respektu psal). Obsah spermií stoupá s prodlužujícím se časem od poslední ejakulace. Jejich pokles v posledních zhruba padesáti letech tak podle odborníků může souviset se sexuální revolucí a vyšší frekvencí pohlavního styku v západní společnosti. Na rozdíl od spektakulární chemické hrozby na tom ale dost dobře nelze postavit předvolební kampaň.

Jak je to s Koteckého "pesticidovou" rakovinou? S odvoláním na studie Světové zdravotnické organizace (WHO) Lomborg dokazuje, že optický nárůst nemoci ve 20. století byl způsoben hlavně vzrůstem populace, prodloužením života, zlepšením diagnostických metod a kouřením. Společná studie Světového fondu pro výzkum rakoviny a Amerického institutu pro výzkum rakoviny dospěla v roce 1997 k závěru, že "neexistuje přesvědčivý důkaz, že by nějaký potravní kontaminant (včetně pesticidů) ovlivňoval riziko rakoviny". Konzumace 1,7 piva denně (což je americký průměr) znamená 2100 krát větší riziko rakoviny než běžný potravní příjem "nejnebezpečnějšího" pesticidu ETU. Jinými slovy - pokud budete celý život jíst ovoce a zeleninu obsahující ETU, onemocníte rakovinou se stejnou pravděpodobností jako když jednou vypijete třináct piv (trénovaný český pivař to zvládne za jediný večer).

Lomborg shrnuje, že pesticidy v potravě statisticky zabijí v USA maximálně dvacet lidí ročně. Studie dánské vlády dospěla k paradoxnímu závěru, že jejich omezení (po kterém Hnutí Duha volá) by vedlo k obětem až o několik řádů vyšším. Bez použití pesticidů by totiž "zdravé" potraviny až dvojnásobně podražily a řada lidí by je přestala kupovat. Snížení konzumace ovoce a zeleniny o pouhých deset procent by jen v USA vyvolalo 26 000 smrtelných případů rakoviny ročně. Prosazením zákazu pesticidů by se tak čeští ekologisté dopustili toho, čemu Lomborg říká "statistická vražda".

Společně proti Klausovi
Vzhledem k načasování i obsahu byl článek Karolíny Šůlové pro Respekt součástí "masívní předvolební kampaně", kterou Duha podle své tiskové zprávy letos na jaře rozjela. Byla to profesionální práce: letáky, speciální webové stránky, informační listy, série článků v hlavních českých denících, rozhlasové spoty… "Hnutí Duha v kampani nevyzývá k volbě žádného konkrétního kandidáta či politické strany," zdůrazňovali ekologisté. Použili ale postup přesně opačný: ústředním tématem kampaně byly výzvy k nevolení občanských demokratů. "Toxické hlasování poslanců ODS nabízí skvělou příležitost, které by mohla využít především Koalice," napsal v březnu v MF Dnes Vojtěch Kotecký.
Připomeňme dvě klíčové události: podzimní podpis tzv. Brandýské deklarace (Koalice v ní aktivistům slíbila tři a půl miliardy korun) a jarní neuskutečněný nápad Hany Marvanové kooptovat na uvolněná místa kandidátky šéfa Duhy Jana Beránka a jejího hlavního ideologa Jakuba Patočku. Šéfredaktor časopisu Ekolist Radek Svítil tehdy varoval, že pro věrohodnost zelených organizací by jakékoli spojení s nějakou politickou stranou představovalo "smrtící polibek". Účast Hnutí Duha v prokoaliční předvolební kampani je nejen takovým polibkem, ale především dosud nejtemnější kapitolou v dějinách českého ekologického hnutí.

(Psáno pro Respekt a Neviditelného psa)


Další články tohoto autora:
Ivan Brezina

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: