Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 18.7.2002
Svátek má Drahomíra




  Výběr z vydání
 >SČÍTÁNÍ LIDU: 1515 - Sčítání skončilo, zapomeňte
 >POLITIKA: Slabá koalice, slabší opozice
 > POLITIKA: Pohled na polistopadový vývoj u nás
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Sbohem, Slovensko
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Další multikino na Smíchově
 >PSÍ PŘÍHODY: Zmoudření, nebo stařecká lenost?
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Zdraví jako kšeft.
 >VYPRÁVĚNÍ: Pověst o skalní nevěstě
 >MÝTY: Od Arachné k českému comicsu
 >TÉMA: Zpověď političky
 >EKOLOGIE: Smrtící polibek
 >PŘÍRODA: Kladení pachových stop
 >SPOLEČNOST: Ženský hlas
 >PENÍZE: Bankomatová invaze
 >PŘÍRODA: Na Sibiři označen první černý čáp

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
18.7. PSÍ PŘÍHODY: Zmoudření, nebo stařecká lenost?
Ondřej Neff

Po třech týdnech jsem se odhodlal posekat trávník motorovou sekačkou. Předpokládal jsem Bartovu součinnost. Zmýlil jsem se.
Součinnost začíná už v okamžiku, kdy sekačku tahám z garáže. Bart je nadšen, tančí kolem mě a poštěkává, jako když operní zpěvák na chodbě na jeviště zkusmo pěje, polohlasně, jen aby se přesvědčil, že mu budou fungovat hlasivky.

Bartova radost vrcholí, když na sekačku nasazuji kontejner na trávu a plnou silou propuká v okamžiku, kdy nastartuje motor. To je povel k útoku. Bart má nacvičený bleskový útok na pravé přední kolečko. I když taky vyrážím - celkem rychle - Bart je vždycky rychlejší a zakousne se do kolečka, sekačku zvedne na zadní a smýkne jí do strany.

"Proč mu to dovoluješ," zlobí se Míša. Marně se hájím, že za to nemůžu a že "to von". Samozřejmě, že bych ho mohl nechat za plotem a sekal bych v pohodě, bez asistence, bez smýkání.
Jenže Barta zápas se sekačkou baví. Mě baví Bartovo zápasení.
Tak tomu bylo vždycky, - ale tentokrát Bart nereagoval, když jsem mu řekl "jdeme sekat trávu". Snad mě špatně slyšel, napadlo mě. Čekal jsem, že přiběhne, že ho přiláká hluk motoru.

Čekal jsem marně. Tráva je posekána bez Bartovy asistence.
Celou dobu, kdy jsem sekal, Bart ležel u vchodových dveří a tvářil se důstojně.
Se sekačkou zápasí jen úplný pitomec, hlásil mi pohledem plným vážnosti, ba vznešenosti.
Neřekl jsem na to vůbec nic. Už dlouho mě zaměstnává otázka, co je to vlastně to zmoudření, zda náhodou to není jen projev úbytku energie a mladistvých sil.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: