Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 18.7.2002
Svátek má Drahomíra




  Výběr z vydání
 >SČÍTÁNÍ LIDU: 1515 - Sčítání skončilo, zapomeňte
 >POLITIKA: Slabá koalice, slabší opozice
 > POLITIKA: Pohled na polistopadový vývoj u nás
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Sbohem, Slovensko
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Další multikino na Smíchově
 >PSÍ PŘÍHODY: Zmoudření, nebo stařecká lenost?
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Zdraví jako kšeft.
 >VYPRÁVĚNÍ: Pověst o skalní nevěstě
 >MÝTY: Od Arachné k českému comicsu
 >TÉMA: Zpověď političky
 >EKOLOGIE: Smrtící polibek
 >PŘÍRODA: Kladení pachových stop
 >SPOLEČNOST: Ženský hlas
 >PENÍZE: Bankomatová invaze
 >PŘÍRODA: Na Sibiři označen první černý čáp

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
18.7. MÝTY: Od Arachné k českému comicsu
JITA Splítková


... Jak se jen dotklo to kouzlo neblahé vlasů, všechny jí splynuly s hlavy
a s nimi chřípě i uši, hlava se úplně smrskne,
ba celým tělem se zmenší. Po stranách namísto nohou jí visí tenounké prsty,
ostatek všecko je břich. I nyní však vypouští z něho vlákna
a pavoukem jsouc jak dříve se zabývá tkaním...
Proměny římského básníka Ovidia (43 př.n.l. - asi 18 n.l.)



Která tkadlena skončila jako hrůzu nahánějící členovec - pavouk?
Jednalo se o   lydskou dívku Arachné.

Kdo a za jaké provinění ji takto potrestal? 
V pavoučici ji proměnila samotná bohyně Pallas Athéna.   

A jaké bylo dívčino provinění?
Vlastně žádné, ale toufla si vyzvat nerudnou a na svoji zručnost a chytrost žárlivou ženštinu jinak moudrou Athénu na souboj (či soutěž)  v tkalcovském umění. Taková nehoráznost! Uznejte! Ještě ke všemu ten spratek byl možná lepší, než velevážená a mocná Athéna. Takže co jiného by si Arachné zasloužila...



Pavučina - toť to oč běží
 

Tedy konkrétněji řečeno o pavoučí vlakno. To pro své až neuvěřitelné technické vlastnosti nedává spát konstruktérům, technikům a i dalším vědcům. Než se pustíme  do vychvalování pavoučího vlákna a popisu jeho využití popovídejme si o českém comicsu Nephila.

Pavouk Nephila

Malý je pavouček, velký je pavouk.
Někdo je zbožňuje, chová si doma sklípkany, něžně s nimi rozpráví. U jiného roste intenzita řevu s velikostí pavouka. Nevím jak by řvali, kdyby se setkali s pavoučky doktora Yersina. Tento celkem dobrácky vyhlížející a stařičký vědec je totiž asi skrytý zvrhlík a šílenec (o tomto jeho povahovém rysu možná neví ani sám jeho autor). Kdo jiný by totiž vynalezl látku, která se vstřikuje do hmyzích a pavoučích (pavouk totiž není hmyz) tělíček za účelem nestvůrně zvětšit dotyčné členovce, a kdo jiný by tyto zvětšeniny pak prodával do zoo? Omlouvat ho genialitou a odtržeností geniů od reality, to prostě nelze. Tuto comicsovou postavu si vymyslel Ivo Pechar a vizuálně ji zvěčnil tuší Theodor Pištěk.

Klasická černobílá perokresba, zámecké prostředí (kam autor situoval profesorovy laboratoře) a v neposlední řadě fakt, že doktor Yersin vyvíjí látky přeměňující drobné pavoučky a hmyzáky v obry - to všechno působí tajuplně, napínavě až děsivě. Nephila vycházel v Ohníčku a ten si tenkrát kupovali celkem malé děti (no tak kolem 10 - 12 let :-) ). Vím jak jsem honem hnala do novinového stánku pro každé nové číslo, jen aby mi neuniklo pokračování, očka mi vylézala. O gigantických stvůrách se mi potom často i zdálo v noci :-).
Uznejte sami, že to skutečně stálo za to:

Starý a miloučký doktor Yersin, hodný vědec Fajen, zlý a podlý vědec Mergule, hodná vnučka doktora Yersina Norika a její jezevčík Princ a nezbytný vojenský nelidský výzkum.
Norika dostane od dědy pavoučka, který přede zlatavé sítě - Nephilu. Proto ho Mergule ukradne a nazvětšuje. Podlé zelené mozky chtějí uměle vyvolávat tornáda pomocí "pontonu s rukávem". Představují si to následovně: "Zavěsíme rukáv mezi mračny a zemí. Vznikne komínové vření. Poruší se tepelná rovnováha v atmosféře a vznikne tornádo…" To je jistě zajímavá zbraň proti celým městům.
Jenže narážejí na stále stejný problém: "… Dřív než tornádo dosáhne svébytné síly, z tkanin je cár…"
Hnusák Mergule přikvačí vojákům na pomoc - nabídne jako materiál použít vlákno obřích pavouků. Armáda zajásá a Noričina pavoučka Nephilu přijme do svých řad. Jenže tento obludák dostane brzy chuť na Merguleho a je zabit. Začíná sháňka po dalším pavoukovi v thajské džungli … a tak dál a tak dál…  

Námět a scénář Ivo Pechara by možná ještě i v dnešní době nadchl Hollywood. Jasné charaktery, představující černo a bílo. Velice silný morální apel ohledně možného zneužití vědy, úvahy na téma: biologické pokusy a kde končí věda a nastupuje chamtivost a touha po moci. Máme právo měnit existující živé tvory? S čím kdo zachází, tím taky schází. Je vědec morálně odpovědný za své objevy?

Theodor Pištěk jakožto výtvarník nepoužívá prázdných efektů (poctivá kresba tuší). Výtvarná charakteristika jednotlivých osob je taková, že na první pohled je jasné, kdo je kdo. Podrobně jsou nastudovány detaily pavouka, který je zde větší než mamut, takže příslušné detaily bylo opravdu nezbytné pečlivě vykreslit.

Po letech na tento comicsový námět Ivo Pechara nakreslil obrázky Jan Pištěk. Jedná se o skoro přesné překreslení otcova originálu, ale obrázky jsou již barevné a je jich víc. Kopie je však zpravidla méně než originál, barva a přidané obrázky ze zajímavého literárního libreta udělaly dosti trapnou věc. (Tato barevná Nephila vyšla v roce 1990 v comicsovém časopise Aréna.)

Možná by neškodilo někde vydat originální Nephilu a i další comicsy původní dvojice (Profesor Dugan). Nelze jim upřít profesionalitu, nápaditost a tím pádem čtivost a schopnost zaujmout. A navíc podklady pro náměty si Ivo Pechar nevycucával z prstu, ale pečlivě nastudoval řadu fakt (hlavně o pavoucích) . Rod pavouků Nephila skutečně existuje. Je to druhově početný rod, jehož zástupci žijí například v Austrálii, na Madagaskaru a v Jižní Asii.

Tito pavouci staví opravdu pevné svisle orientované sítě. Jejich sítě mohou zabránit v chůzi i člověku.

(pokračování příště :-)

jedná se o ukázku z webového pokračování knihy Mýty v zrcadle vědy a fantazie aneb co když to bylo takhle



http://jita.gumruch.cz

http://futurologie.mensa.cz


Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: