Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 19.7.2002
Svátek má Čeněk




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK
 >ÚVAHA: Žít skoro 100 let aneb už se těším na -špidlisty-.
 >POLITIKA: Klausova dobrá analýza?
 >POLITIKA: Rudo-duhová koalice na obzoru
 >POLITIKA: Zpověď občanských demokratů není úplná.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Bída letních dešťů...oops!
 >PSÍ PŘÍHODY: Potopeň není nic, co by mělo zajímat pejsky
 >EKOLOGIE: Všechny barvy nenávisti
 >SHERWOOD: Situace není zoufalá
 >LIDÉ: 130. výročí narození krále pochodů Julia Fučíka
 >HUDEBNÍ RECENZE: Waitsův dvojitý zásah
 >NÁZOR: In flagranti
 >PŘÍRODA: Milování
 >PENÍZE: Rychle nebo levně?
 >ZDRAVÍ: Jezte čokoládu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
19.7. PSÍ PŘÍHODY: Potopeň není nic, co by mělo zajímat pejsky
Ondřej Neff

Na jiném místě v tomto vydání Neviditelného psa vyprávím o tom, jak jsem v klidu a mírou - s náležitou mírou rozšafnosti - uvažoval na téma "letní záplavy", až mě napadlo se podívat do garáže. Od té chvíle se muž pera změnil v muže smetáku.

Samozřejmě vás napadne - je třeba zahnat psa.
Snadněji se řekne, než vykoná.
V okamžiku, kdy objevíte potopeň v garáži, se staráte především o potopeň v garáži. Je třeba otevřít okno a protilehlé dveře, aby nastal cukluft neboli průvan a aby garáž pěkně větrala a vlhkost nelezla do stěn. Psa samozřejmě vyhodíte. Jenže pes je živel stejně neodbytný jako voda. Proti vodě můžete nastavět desaterou hráz, ale stačí jí nechat vlasový průchod a ona si vyhrabe vlastní cestičku. Psa vyhodíte jedněmi dveřmi a on oběhne barák a vrátí se protilehlými. Kmitání koštěte ho nesmírně zajímá. Těžko říct, co se v té chvíli děje v jeho kotrbě. Asi chce pomáhat, nebo přinejmenším - jakmile pán cosi koná, on též chce konat. Koště je jeho odvěký nepřítel. Myslí si, že má životní poslání - zbavit svět košťat. Je ochoten koště tolerovat, dokud skromně stojí v koutě, jakmile je koště v pohybu, pokládá to za drzost vyžadující přísný trest.

Samozřejmě že jsem byl nakonec nucen Barta zavřít v bytě. Garáž jsem s mým synem Davidem vyklidil. Šel jsem pak nahoru k počítači napsat raport.
Teď, když končím článek, si uvědomuji, že taky na ploché střeše máme odtokový kanálek a že tento kanálek se rád zanáší suchými listím a že by bylo žádoucí se podívat, zda druhá potopeň není na střeše...
Jestli tam bude, to bude leknutí! Útěchou mi pak může být jen to, že Bart docela jistě nedokáže vylézt za mnou po žebříku.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: