Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 22.7.2002
Svátek má Magdaléna




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Česko-německé vztahy v létě 2002.
 >IZRAEL: -Intifáda- prohloubila nedůvěru - ale ne o moc
 >MÉDIA: Vysílací rada ve víru virtuální reality
 >POLITIKA: Parlamentní volby v roce 2002
 >RODINA A PŘÁTELÉ: V pátek padl rekord
 >PSÍ PŘÍHODY: Co se stane, když čokla podceníte
 >TÝDEN POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >POLITIKA: Vstříc novému osudu.
 >MROŽOVINY: Kaťuše a její kapalinové sestřenice 2
 >ZAMYŠLENÍ: Smutek z politika
 >PŘÍRODA: Tomu to voní, tomu to smrdí
 >OHLAS: Kouřit?
 >PENÍZE: Jde investovat bez rizika?
 >Slavomír Horák: Kudy (ne) prodávat turkmenské bohatství?
 >ZDRAVÍ: Marihuana a riziko velké deprese

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
22.7. OHLAS: Kouřit?
Anton Dolejší

Tak se zase začíná brojit proti kuřákům. Do plamenů pekelných budou odkazováni oni a tabákový průmysl a možná i ty báby, co v takovém průmyslu dělají a bude apelováno i na ně, aby se raději staly nezaměstnanými žijícími na podpoře. Bude se apelovat na trafikanty a spravedlivý bič boží zasáhne i nevěstince. Armáda spásy bude stát před školami a dávat dětem cukrátka, za slib, že nikdy nezakouří.
Dospělý člověk, který bude přistihnut s cigaretou bude veřejně zmrskán.

Bude se hřímat na všechny strany, naříkat nad rakovinou zmařenými životy, nad jedy v cigáru.
Mimochodem, podíval jsem se na stránky, co jsou uváděny jako akce nekuřte a oblil mě pot. Uvádí se tam, že je v cigaretě i DDT. Jak k tomuto "faktu" autor článku přišel už samozřejmě nepíše. Moc by mě zajímalo, kde by se v cigaretě mohlo DDT vzít? Leda že by jím pořád práškovaly ty tabákové rostlinky - jinak to není možné.

Také někdo argumentuje - podívejte se v Americe, tam se s kuřáky vypořádali! Panečku! Tam se na veřejnosti nekouří.
Ano je to tak. Nějaký čas jsem tam pracovně byl - o polední přestávce mě udivilo, kam to kolegové a kolegyně svorně rychle pádí. Ten úprk se opakoval den za dnem až mi to nedalo, řekl jsem si holt mě budou mít za idiota, no a co, a zeptal jsem se.
" Jdu si zakouřit." Řekla mi kolegyně. ??? Podivil jsem se. "Já myslel, že tady jste všichni nekuřáci." Podivil jsem se podruhé. Zasmála se.
"A kam? Tady?"
"Kouříš?" zeptala se. Svátečně přisvědčil jsem.
A tak o polední přestávce mě vzala s sebou. Do své kuřárny. Kouřit se tady skutečně nikde na veřejnosti nesmí, ale vnitřek soukromého auta není veřejný prostor, a tak to Američané kuřáci vyřešili po svém - chodí si zakouřit do svého obrovitého auta. Auto je vlastně pojízdná kuřárna a jak jsem mohl potom poznat ještě i popelník. Špačky kuřák prostě hází rovnou na podlahu.
Ani v Americe se zákazy nevypořádali s kouřením naopak, prý díky zákazům jich ještě přibývá - na veřejnosti by se ke své vášni nikdy nepřiznali o to víc bafají skrytě a děti jakbysmet.

Zákaz má tu moc vás k zakázané věci naopak přivést - bez něj by vás tak nelákala. I já, když jsem si přečetl agitační stránky na www. nekuřte ač několik let nekouřící jsem vytáhl starou cigaretku a šel si dát šluka.
Na truc vám, kteří se tváříte jako ti správní zachránci světa a přitom chcete lidi jen šesněrovat zákazy. Nakonec, není to akce tabákového průmyslu? Jak jsem říkal, zakázané ovoce je to nejchutnější.


Další články tohoto autora:
Anton Dolejší

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: