22.7. Pidizločin se dá odpracovat
(eff)
Za krádež bochníku chleba by šel Jean Valjean zametat do nemocnice a Victor Hugo by neměl o
čem napsat Bídníky. Přišli bychom sice o čtenářský zážitek, ale jeden lidský život by se
vyvíjel - přinejmenším jinak, než jak bylo v románu popsáno.
Trest tohoto typu může mít pozitivní vliv na člověka v zásadě slušného, který z těch či
oněch důvodů uklouzl. Nešťastnou náhodou, z nerozumu, ze zstřeštěnosti, těch příčin může být
tisíc a jedna. Na psychiku takového člověka může mít "trest prací" dobrý efekt. Je to přece
jen trest, a připomíná, že se v životě za všechno dříve či později platí. Potrestaný člověk
je alespoň na nějakou dobu přenesen do jiného prostředí - tak říkajíc normálního. Je to
všední život, jen jiný, než v jakém se běžně pohyboval. Ve vězení je život zcela jiný,
deformovaný a taky deformující. Veřejně prospěšná práce dává lidem příležitost, aniž by nad
proviněním paní Spravedlnost lhostejně mávla rukou. Zároveň ale vyžaduje sebekázeň, a jak
bylo řečeno zkraje, slušnost v jádru srdce. Je brzy na hodnocení - uvidíme, jako pocit v
komunitě potrestaných převáží: zda iluzi "tak jsem z toho vyklouz", anebo odhodlání "už
nikdy více". Netroufnu si to odhadovat.
Alternativní tresty schvaluji a myslím si o nich jen to dobré - především to, že fungují
ve společnosti která má v sobě hodně kázně. Je dobře, že se u nás zavedly a že se aplikují.
Podle toho, jak to s nimi dopadne, se hodně dozvíme o tom, jaká ta naše společnost je. Moc
bych si přál, abychom se dozvěděli dobrou zprávu.
Aston
| 
