Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 25.7.2002
Svátek má Jakub




  Výběr z vydání
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Vo co gou?
 >ZAJÍMAVOST: Slova jako nedokonalý nástroj komunikace
 >TÉMA: Jak přimět zajatce k výpovědi?
 >BYDLENÍ: Křečkův "bytový" útok na demokracii
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Bum do vrby
 >PSÍ PŘÍHODY: Čokl si neuvědomuje míru mé štědrosti
 >TÉMA: Sex v náboženstvích a církve (1.část - pederastie)
 >POLITIKA: Česká budoucnost
 >AFÉRA: Smrdí to poněkud
 >PŘÍRODA: Lháři
 >ZE SVĚTA: Kanadské zážitky (10)
 >HISTORIE: Číselné hrátky interpretů
 >ŚKOLY: Jak to chodí na Maltě
 >PENÍZE: Kolik stojí stoprocentní hypotéka
 >PŘÍRODA: Česká expedice „obatůžkovala“ na Sibiři tři černé čápy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Historie  
 
25.7. TÉMA: Sex v náboženstvích a církve (1.část - pederastie)
JITA Splítková

Katolická církev skoro každý den musí přiznávat nové sexuální skandály svých prelátů. Dost často vychází najevo hlavně homosexuální praktiky, pederastie i pedofílie v kněžských sutanách.
Křesťanství přirozený lidský pohlavní pud tabuizovalo, o to víc otevřelo cestu sexuálnímu pokrytectví a zároveň i všemožným fíliim. Katolická církev se vždy tvářila, jako něco čistého a je důkazem, že vše jest šalba a klam.
Náboženství, církve a kulty se v historii nestavěly proti sexualitě záporně, jako křesťanství, ale mnohdy opravdu podivně.

PEDERASTIE POVÝŠENÁ NA BOŽSKÝ AKT.

Vybraným a "zvláštní mocí" nadaným hochům kmene Čukčů (Sibiř) přikazuje změnit se v dívky skřítek ke'le. Z těchto chlapečků se stávají "měkcí muži" - trvale transvestitní šamani. Mění se v "opravdová" děvčata a vdávají se. Zřejmě to nebude až takové terno, protože většina mladíků, kterým je sděleno to sladké tajemství, že se přemění, raději poté spáchá sebevraždu.
Transvestité jsou vychováváni z malých hochů i v Grónsku, nazývají se anučík a ve věku 10 až 15 let jsou "vyvdáváni" čili formálně svěřováni jednomu určitému muži.
V jihozápadní Africe u kmene Hererů se rituální transvestité - epanga - rovněž vychovávali od velmi raného chlapeckého věku. Byli oblékáni jako dívky a sloužili jako pederastní objekty rozkoše. Nebyli pokládáni za prostituty, ale byli součástí uctívané instituce, kterou představovali. Zajímavostí tohoto kmene je postavení žen v jejich náboženské mytologii. Byly pokládány za tak nicotné vůči mužům, že jim nebyly uznány ani nesmrtelné duše. Ženy a chudí Hererové prostě smrtí skončily navždy (rovněž nesmrtelné duše mají jen vznešení u Masajů, v Polynésii a na severu Austrálie, ono i křesťanství nejdříve ženě upíralo duši).
Na Borneu jsou kultovní transvestiti - basirové od malinka vychováváni jako holčičky a slouží jako rituální pederasti.
A podívejme se do Asie - v Laosu jsou Pumea kněží - rituální transvestiti, sloužící pasivní homosexualitě.
V západní Austrálii existovaly zase chlapecké ženy - čukadn.
Známý český etnograf a cestovatel Miloslav Stingl v Magazínu Koktejl o Austrálii píše:
HOMOSEXUÁLOVÉ Z VŮLE RODIČŮ
V některých částech Severního teritoria byl rozšířen dost zvláštní obyčej. Místní rodiče mohli svého maličkého synka přislíbit jako partnera jinému muži. Homosexuálem se v dospělosti stal takový chlapec ne kvůli své vlastní sexuální orientaci, ale z vůle svého otce a matky. Těmto australským homosexuálům z rozhodnutí rodičů se tu říká "chlapci-otroci".
Jinak jsem ale o homosexualitě a také o méně standardních sexuálních praktikách slyšel u australských domorodců jen zřídka. V Západní Austrálii praktikují muži styk s jinými muži v době, kdy jsou dlouhodobě vzdáleni ze svého tábora, a tedy od svých partnerek. Důležité místo má však soulož mužů s muži při velkých náboženských "tajných" obřadech. V těchto zvláštních rituálech jejich jednotliví (jen mužští) účastníci hrají úlohy různých nadpřirozených bytostí. Některé z těchto bytostí spolu podle mýtů souloží. A tak ti, kteří je v obřadu jako "herci" zastupují, spolu musí souložit také. Jakmile je však po obřadu, z rituálních homosexuálů se opět stávají standardní heterosexuálové.
Nemůže být pochyb, že tito chlapci si nezvolili dráhu "ženy" dobrovolně, ale byla jim vnucena homosexuálními muži. V Severní Americe byl rozšířen, dalo by se říci až kult mužožen - Bendarche.

BERDACHE - MUŽOŽENY

Velké vážnosti u členů svého kmene požívají transvestiti - berdacheové. Pouze válečnické kmeny jako Komančové, Apači a Pinové jimi opovrhují, jiné kmeny jim svěřily rituální a společenské funkce. Slovo bendarche je evropský hanlivý výraz pro tyto "ženy". Vznikl z perského "bardaj", původně urážlivého označení označující pasivního homosexuálního partnera.
Mohavové je nazývají Alyha, Lhamana je označení pro berdache u Zuniů tak jako Nadleeh u Navajů. U Siouxů (Dakotů) byli označováni za wakan, za "posvátného", a říkají jim wintke. Tito wintke jsou často bisexuální. Takový muž se mohl oženit i se ženou a zplodit s ní děti, zároveň měl vést intenzivní pohlavní styk s bojovníky svého národa.
Role berdache existuje mezi lidmi jihoamerického kontinentu v Mexiku. Zapotekové nazývají své berdache Ira'muxe. Do dnešních dnů někteří původní Američané chápou homosexuální berdache jako osvícené lékaře. To až s příchodem evropských přistěhovalců a tlakem křesťanských a vládních míst se nazírání na berdache dramaticky změnilo. Jediné, co prý běloši viděli, byl homosexuální aspekt této role.
Španělé, kteří se setkali po svém vylodění (konec 15. stol.) na severoperuánském pobřeží s Inky, byli dosti zděšeni. Jejich kronikář Cieza de León věnoval ve své kronice Ameriky sexu celou samostatnou kapitolu. Nazval ji charakteristicky: "O nepatrné ceně, kterou tito indiáni přisuzují panenství svých žen, a kterak se proviňují odporným hříchem sodomie". Následně popsal zdejší berdache: V každém chrámu žije jeden, dva nebo více mužů, kteří se oblékají jako ženy, hovoří dětským hlasem a ve všem chování zcela ženy napodobují. S těmito muži náčelníci a důležití mužové při velkých slavnostech i o svátečních dnech obcují.
Antropoložka Evelyn Blackwood o berdache a jejich změně pohlaví hovoří následovně: "Není to úchylná role. Není to ani směs obou pohlaví, ani přeskakování z jednoho pohlaví do druhého, není to ani alternativní chování pro netradiční jedince, kteří jsou stále muži či ženami. Je to spíše odlišné pohlaví uvnitř pohlavního systému…" Je tomu vskutku tak?
Aby se stal berdachem, musí mladý muž, který odejde meditovat, mít sen "od bohyně Měsíce", ve kterém mu ona nařídí, aby se stal ženou a následoval ji. Potom se, poslušen tohoto vidění, oblékne do ženských šatů a žije jako žena a je akceptován komunitou jako žena (vykonává pouze ženské práce a slouží bojovníkům jako milenka). Někdy ženou chce být (zde se zřejmě jedná o hermafrodity obou druhů, jak fyzické, tak duševní), jindy se prostě podřídí, ale v tomto případě se o příčině v genetice nebo hormonech nedá hovořit, jen o "výchově".
Možná se spíše při meditaci nejedná jen o nějaký sen, ale o vědomé ovlivňování mladíků, kteří jsou do stavu určitého tranzu uvedeni dlouhotrvajícím půstem, třeba i nějakou drogou. V čase těchto podivných meditací mívali mladí Indiáni ta zvláštní vidění od bohyně. Jen někdy takové vidění přicházelo i ve snu.
Berdache je pokládán za člověka obdařeného zvláštní mocí a provádí obřady a rituály komunity. Tímto nemají s perskými bardaji (homosexuálními prostituty) nic společného. Transvestitní šamani jsou považováni za nejmocnější i mezi "normálními" kolegy. Všichni berdache, jakožto ti, kteří se přeměnili, se samozřejmě smějí rovněž vdát a společnost to pokládá z jejich strany za normální, jenže manželům berdache se všichni posmívají.
Vcítění se do role ženy nebo spíše splynutí jich jako mužů s ženou (zde se velmi hodí mýtus o Hermafroditovi) je dá se říci absolutní a jde až do absurdního maxima.
To znamená, že i napodobují ženské biologické procesy jako je menstruace a těhotenství. O mohavských alyha bylo známo, že se pokoušeli předstírat falešné těhotenství. Vyvolávali si uměle zácpu a poté "porodili mrtvý plod". Poté prováděli potřebné obvyklé obřady a pohřeb i s účastí alyhova manžela.
Alyhové také předstírali menstruaci škrábáním svých nohou až do krvácení. Potom žádali po svých manželích dodržování všech tabu spojených s menstruací. Není však známo, že by se pokoušeli kojit děti. Někdy se alyha pokoušel předstírat falešné těhotenství, aby zabránil manželovi v odchodu, rozvodu na základě neplodnosti.
Je toto vše projevem "třetího pohlaví"? Nebo je to jen homosexuální hra na ženy pro uklidnění společnosti? Jejich sexuální chování by nasvědčovalo, že berdache mohli vzniknout i z čistě morálního ospravedlnění homosexuality, kterou by jinak společnost netolerovala.
Jakýsi berdache Jordan o tomto sám píše poněkud ambivalentně:
Existují určité charakteristiky sexuálních praktik berdache, které se liší od jiných homosexuálních vztahů. Berdache téměř vždy dodržují tabu incestu, což zahrnuje zdržení se styku s jiným berdache. Jedno vysvětlení je takové, že sexuální partner berdache musí být od přírody maskulinní. Toto přesvědčení je v souladu s důrazem na duševní rozměr pohlavní role berdache spíše než na sexuální rozměr. To také potvrzuje informace o sňatcích berdache s maskulinními muži. V těchto svazcích je berdache považován za manželku a je vážen manželem nejen pro domácí povinnnosti, které provádí, ale také pro homosexuální sociálně akceptovatelný vztah.
V tomto smyslu si domorodé kultury pomocí role berdache institucionalizovali a společensky posvětili homosexuální vztahy. Když muž chtěl mít homosexuální styk, byl podporován v tom, aby tak učinil s berdache.
Obvyklé sexuální chování berdache je pasivní role v análním styku. Někdy mohou převzít i aktivní roli v análním styku či se účastnit orálního sexu, ale není to časté. Jestliže si berdache přeje převzít aktivní roli, je tak činěno jen v soukromí a s partnerem, který to neprozradí. Podobně tomu je i s pocity partnera berdache. Jestliže si přeje být v pasivní roli, musí se to pokusit utajit. Jiným důležitým aspektem sexu s berdache je skutečnost, že během předehry a vlastního styku obecně nemají rádi doteky na genitáliích. "…Sex s alyhou je doprovázen etiketou, kterou by partner měl raději dodržet; mohl by se jinak dostat do velkých problémů." Kuwal, mohavský muž, který měl několik alyhů za manželky, říkal: "Trvali na tom, abych označoval jejich penis slovem klitoris." (97) "…Nikdy jsem se neodvážil dotknout se jejich penisu při erekci kromě při styku. Byl by to rozsudek smrti, protože by se rozzlobili, kdybyste si hráli s jejich ztopořeným penisem příliš."
Berdache jsou často přístupni i sexu s neženatými dorůstajícími chlapci a ženatými muži, kteří vyhledávají příležitostné homosexuální partnery. Kvůli tomu není potřebná ženská prostituce. Původní berdache byli také často sexuálními partnery během lovů a válečných výprav. To byl i další důvod, proč byli na těchto výpravách vítáni.

Své berdache zvané Mahu mají také tahitské a polynéské kultury.
Uctívaní jsou v Tichomoří i zvláštní "ženomuži". Jak se zrodí takový ženomuž? Vybraní jedinci mužského pohlaví bývali zavřeni do tmavých chýší, vykrmováni a zesvětlováni. Následkem tohoto neuvěřitelně ztloustli a zběleli a za toto vše byli nekonečně uctívaní. Oni sami by asi byli raději černí a hladoví, ale svobodní.
Ambivalentní vztah k transvestitům vládne v Indii - zdejší hidžrové jsou pokládáni za nečisté, jsou to opovrhovaní mužští prostituti, ale rodiče právě narozeného syna je neustále zvou k sobě domů, protože se věří, že hidžrové přinášejí štěstí, zdraví a plodnost. Pikantní je, že plodnost přinášejí vlastně kastráti - zbavení se mužství jim jako povinnost ukládá jejich kasta. Transvestitní šamany či kouzelníky "vlastní" samozřejmě i africké kmeny - například u Zuluů takovýto obojetník (a jen on) smí hádat druhým lidem z ruky jejich osud. Na světě tedy existuje mnoho kultur, kde přejímání rolí druhého pohlaví ve společnosti bylo normální či bylo pokládáno za něco "božského", ale nemuselo a často ani nešlo o operativní změnu pohlaví. Povětšinou se jedná o přejímání ženské role muži. Není mnoho genetických žen, které se staly "mužem" při úspěchu v boji jako válečnice (opět u indiánských kmenů, např. Mohavů). Jako další příklad ocituji opět z článku z časopisu Koktejl od Miroslava Stingla:

INDIÁNSKÉ "AMAZONKY"?
Vedle mužské homosexuality nacházíme u prvních návštěvníků Nového světa i zprávy o homosexualitě ženské. Například portugalský cestovatel MagalhÎes de Gandauo popisuje skupinu příslušnic indiánského kmene Tupinamba, které se strojily jako muži a byly dobrými a vytrvalými bojovnicemi. Každá z těchto tupinambských bojovnic měla prý svou stálou služku, která jí sloužila i jako permanentní sexuální partnerka, vlastně jako manželka.
Ozvěnou tehdejších ne zcela přesných zpráv o indiánských lesbičkách je možná i pověst o jihoamerických indiánských amazonkách, jejichž jméno dnes nese největší řeka Ameriky. Ale i v té části amerického kontinentu, která čtenáře indiánských příběhů a diváky filmů o Indiánech zajímá nejvíce, se místní domorodé ženy někdy jakoby "proměňovaly" v muže. Na severozápadě Severní Ameriky (například u Indiánů Kutenai sídlících v dnešní Britské Kolumbii) takto měnily svou sexuální orientaci místní šamanky. U známých Indiánů Mohawe se dívkám, které se chtěly stát jinochy, říkalo hwame. Hwame se od svých indiánských družek snažily odlišovat už od raného mládí. Odmítaly si například hrát s panenkami a odmítaly také vykonávat jakékoli ženské práce.


Ženy se tedy na muže také měnily, ale oproti mužům to bylo malé procento, což také o ledasčem svědčí. Do nespirituálního světla vrhá duchovní změnu pohlaví fakt, že mnoho mýtů varuje před lehkomyslným zahráváním si s člověkem v této roli. Následkem může být prý až smrt. V tomto duchu byla víra tak silná, že nikdo se nesměl bránit proti spirituálnímu vedení, když jej prováděl berdache. Takže normální příslušník kmene měl berdache ve velké úctě, protože měl z nich zároveň zrovna tak velký strach, to vedlo ke slepé víře, že berdache byl požehnáním pro celý kmen, někým, kdo musí být poslouchán a oslavován. Vznikl tady tedy kult berdache, se všemi zastrašovacími "aparáty", který musel být ctěn, jinak by bylo zle… to opravdu nesvědčí o existenci skutečného třetího pohlaví, ale pouze o společenské legalizaci a posvěcení homosexuality. Zároveň homosexuálové byli tímto chráněni před společností - stali se ženami a jak je známo, ve většině kultur se ženy nezabíjejí. Společnost na této hře také vydělávala, tito muži pro ni jako berdache mohli vykonat mnohé práce, které nebyly hodny muže, ale žena na ně fyzicky nestačila. Na druhou stranu velice špatné bylo nucení mladých hochů do ženských rolí, aby uspokojovali dospělé homosexuální muže.

Příště:
Náboženství a sex ve starověkých říších.

Sex v náboženstvích a církvích.

Více o hermafroditech v

Mýty v zrcadle vědy a fantazie aneb co když to bylo takhle



http://jita.gumruch.cz

http://futurologie.mensa.cz


Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: