26.7. POLITIKA: Miliarda trochu jinak
František Vízek Zástupce Mezinárodního měnového fondu, který vývoj u nás dlouhodobě
sledoval, prohlásil, že celkový účet za očištění našeho bankovního sektoru
bude něco přes 500 miliard korun. Řekl, že tyto peníze jsou utracené, že
nezbývá než částku postupně zaplatit...(MfD 18.7.)
V našich bankách i vládách pracovali a pracují odborníci na slovo vzatí,
protože jinak by jejich příjmy nedosahovaly částek, o kterých si prostý
občan může nechat jen zdát. Doslova astronomickou částkou pro každého z nás
je už pouhá miliarda, o níž si sotvakdo umí udělat představu. Jsem původní
profesí kantor, takže představu o miliardě bych budoval už ve školácích
důsledně podle zásad Jana Ámose Komenského, to jest od jednoduchého k
složitému, od snadného k obtížnému a od konkrétního k abstraktnímu. Snad by
nás tato metoda přivedla od nepochopitelného k pochopitelnému, byť sousloví
"na slovo vzatí odborníci" se v případě našich bankéřů jeví jako protimluv
a chápáni se vymyká.
Zkusím to: Sloupec vytvořený z miliardy korunových mincí by sahal do
výše 2 000 km, což je zhruba 226 Everestů. Korunové mince z jedné miliardy
položené vedle sebe by vytvořily šňůru delší než je délka tří největších
světových řek. Kružnice utvořená z daných mincí by ohraničila kruh o ploše
400krát větší než má naše republika, nebo - chcete-li - 3,4krát větší než
USA. Kdyby si chtěl kdokoli z nás na každou korunu sáhnout a stačil by se
za vteřinu dotknout pěti mincí, trvala by mu tato činnost více než šest let,
pokud by to dělal ve dne v noci a bez přerušení.
A co je nejpikantnější ? Pokud by zloděj musel miliardu rozhodnutím soudu
vrátit, pak kdyby nejedl a nepil a odevzdával měsíc co měsíc celý svůj
průměrný plat, řekněme 15000 Kč, splatil by celou miliardu už za 5555 let,
čili v roce 7557. Až se z toho točí hlava. Ale žádný strach, ukradené
miliardy se u nás nevracejí, skřípnout umíme jenom zlodějíčky malé.
+
Proto se raději vrátím na zem: Miliarda je tisíc milionů, které -
kdyby se nezakutálely - , mohly tisícovce nejpotřebnějších rodin přihrát
po milionu. A nebýt těch různých Kožených a Nekožených a těch různých Baham
a Nebaham a tolik "všehoschopných" místo schopných, mohlo být na rozdávání
pro nejpotřebnější mnohem víc, podle odborníka MMF nejméně 500 miliard. A
uspokojené by pak mohly být nejen rodiny s dětmi a důchodci, ale také naše
školství, zdravotnictví, dokonce i ty silnice či bytový problém mohly
vypadat jinak. Žádné vládní priority by nebyly bity. Kdyby, kdyby,
kdyby...
|