Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 5.8.2002
Svátek má Kristián




  Výběr z vydání
 >MROŽOVINY: Nezabíjející zbraně
 >POLITIKA: Palestinsko-izraelský konflikt a jeho obraz ve světě
 >MÉDIA: Lauderovy hříchy aneb O čem novináři nepíší
 >POLITIKA: Do zbraně, občané!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Záhadné zmizení záhadného předmětu
 >PSÍ PŘÍHODY: Nežádoucí přilepšení
 >MEJLEM: Pražská lež záminkou k nové válce, tentokrát Washingtonu.
 >TÉMA: Feministky, politika a ekonomika.
 >PŘÍRODA: Životy dlouhé i krátké
 >EKOLOGIE: Kauza spalovna
 >ŽIVOT: Internet pro život fyzicky handicapovaných či starých lidí
 >POHLÉDNUTÍ: Příliš dlouhý výlet (4)
 >ZE SVĚTA: Rebélie pracujících dívek (Z afrických vzpomínek -2)
 >TÝDEN POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >ZE ŽIVOTA: To jsou paradoxy ...

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Doprava  
 
5.8. ZE ŽIVOTA: To jsou paradoxy ...
Jitka Ondryhalová

Glasgow, 7.7.2002

Ahojte všichni, 

téma dnešní reportáže mně napadlo při sledování zpráv tady a z České republiky. Zpráva odtud byla o tom, že se prodloužila čekací doba na transplantaci orgánů. Zatímco dříve byla v průměru 18 měsíců, teď se prodloužila na 3 roky. Důvodem je jednak vzrůstající počet lidí, kteří nové orgány potřebují a dále taky nedostatek dárců. Většina dárců byly totiž osoby, které zahynuly při dopravních nehodách. Ovšem zlepšující se dodržování dopravních předpisů a lepší vybavenost aut, rapidně snížily dopravní nehodovost.
Na druhou stranu jsem četla článek o automobilových nehodách známých lidí u nás. Psali tam o jednom fotbalistovi, který měl rád rychlou jízdu, rád riskoval. Rozbil několik aut a svými příhodami se chlubil kamarádům u piva. Také prý nebylo vyjimkou, že řídil s alkoholem v krvi. Klub si chtěl udržet dobrého hráče a tak museli jeho přestupky žehlit. Autor článku se, ale ptal - Skutečně museli? Nedláždili mu tím nevědomky cestu na hřbitov? Jeden z policistů říkal, že ho můžou čerti brát, když čte rozhovor s nějakou známou osobou a ta se chlubí, za kolik "udělá" vzdálenost Praha - Brno nebo jak svoje přestupky žehlí CD-čky. Lidi to berou jako příklad. Vím, že v práci v ČR se taky spoustu chlapů chlubilo, jak rychle zvládli tu kterou trasu nebo, že si ředitel na některé z porad povzdychl, kolik ho stojí žehlení různých přestupků a ještě dodal, že je dobře, že vybavení počítači je u policie na tak nízké úrovni, že to spraví laserová tiskárna. 
Vždycky, když jsem doma, zažijeme na našich silnicích nepříjemnou chvilku. Asi nejhorší to bylo o velikonocích, to snad byla nějaká uspěchaná doba. V jednu chvíli se nám sevřelo srdce, protože jakýsi člověk tak strašně spěchal, že mu muselo brzdit auto co předjížděl, auto co jelo naproti i my, co jsme jeli za ním. Naštěstí se těsně vyhli, ale bylo to o vlásek. Nejhorší je, že na neopatrnost a hazard druhých doplatí i nevinní. 
Navíc u nás jezdí pořád hodně starých aut. Leckteří majitelé jsou rádi, že jim během jízdy nepadají z auta plechy - nemluvě tedy o tom, dostane-li se takové vozidlo do nehody. Tady má většina lidí nové modely se zabudovanými airbagy a já nevím čím ještě. Vzpomínám taky na údiv mojí kolegyně nad mojí odpovědí na její otázku, jestli u nás někteří lidi mají auto bez klimatizace, když se letní teploty pohybují kolem 30°C. Předpokládala totiž automaticky, že většina lidí klimatizaci v autě má. Hmm ... Další problém je, že se u nás strašně zrychlila doprava - spoustu lidí používá nová rychlá firemní vozidla, ale stav soukromých vozidel tomu neodpovídá.
 Taky tu mají lépe řešené křižovatky. Většinou jsou to kruhové objezdy. Nájezdy na více pruhé silnice jsou řešené jako samostatný pruh, který se po několika metrech spojuje s pruhem vedlejším. Normální je, že si auta dávají přednost tak, že se do jednoho pruhu zasunují na principu zipu. Vím, že to je ve vyhlášce i u nás, jestli to funguje nevím. Naše křižovatky bohužel často moc dobře řešená nejsou.Ořesný příklad je křižovatka v Brně, kterou musíme celkem často projíždět - a to Vídeňská x dálnice Praha-Vyškov. Tam člověk vyjíždí na vícepruhou silnici a musí dávat přednost autů, která tuto silnici opouštějí, tj. jedou v pruhu, do kterého najíždí.Takže musí hodně zpomalit a vytočit hlavu skoro dozadu, protože ve zpětném zrcátku auta nejsou ještě vidět. Tahle křižovatka je takhle "šikovně" vyřešena ve všech směrech. Už jsem tam zažila situace, kdy do sebe auta narazila, protože najíždějící řidič nedal přednost. Nebo do sebe narazili, protože najíždějící řidič přednost dal, ale řidič jedoucí za ním do něj narazil, protože on si neuvědomil, že je tam třeba dávat přednost. Ale asi bylo nejlevnější řešení, takhle tu křižovatku postavit.
Když jsme se bavili s jednou holkou, co se nedávno vdala do USA, vykládala nám, jak si tam udělala řidičák a vyrazila ven. Na silnici se nechtěla táhnout za pomalým autem a tak ho předjela. Ale ouha, překročila rychlost. Sice nijak významně, ale překročila. Protože však měla řidičák krátce, byl její trest celkem vysoký. Musela zaplatit pokutu a znovu dělat testy. Prý tři hodiny na internetu odpovídala na otázky. Tři hodiny - jinak by přišla o řidičák! Říkala, že teď si už rozmyslí, jestli ji stojí za to překročit rychlost.
Jedna z reklam za bezpečnější jízdu, která před časem běžela v kinech byla docela drsná. Vypadá asi takto: Ve městě v noci jede auto je plné mladých lidí. Smích, výborná nálada. Najednou rána, auto narazí do zdi, po krásných tvářích ztéká krev. Najednou se vedle objeví tvář chlapíka, který si je prohlíží a říká - řídíš jako idiot, zemřeš jako idiot. Když jsem tedy takhle přemýšlela nad těmito zprávami, napadlo mě, že jedním z hesel pro zlepšení bezpečnosti na silnicích by mohlo být - Proč chceš svoje tělo změnit na materiál pro transplantaci orgánů? Zdá se Vám to drsné? Mně se zdá drsnější, že na našich silnicích ročně umírá tolik lidí a většina naší veřejnosti je k tomu lhostejná a přestupky se nejen tolerují, ale jsou i tématy ke chlubení.

Další věc, která mě zarazila je z jiného soudku. Souvisí se zprávou z České republiky, že vzhledem k posilujícímu se kurzu koruny, obchodníci museli zlevnit CD-čka. Psala jsem tedy do ČR - Dobrě,ne? Odpověď byla - Nekupuji, vypaluji. Hmm. Znovu jsem se zamyslela, že opravdu většina mých známých CD-čka nekupuje, ale vypaluje. Přitom jsou to lidi, kteří mají nadprůměrný plat v ČR. Vzpomněla jsem si, že když jsme byli doma, tak se nás kdosi udiveně ptal - Vy si to CD-čko opravdu chcete koupit? To si raději nechejte vypálit ne? To, že se CD-čka vypalují se bere jako standard. Divné je spíš, že se najde takový blázen, který "vyhazuje peníze" za legálně koupené nosiče. 
Je pravda, že tady cena CD disku (stejně jako i ostatního spotřebního zboží) vzhledem k platu není tak vysoká. Je to smutné.


Další články tohoto autora:
Jitka Ondryhalová

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: