Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 5.8.2002
Svátek má Kristián




  Výběr z vydání
 >MROŽOVINY: Nezabíjející zbraně
 >POLITIKA: Palestinsko-izraelský konflikt a jeho obraz ve světě
 >MÉDIA: Lauderovy hříchy aneb O čem novináři nepíší
 >POLITIKA: Do zbraně, občané!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Záhadné zmizení záhadného předmětu
 >PSÍ PŘÍHODY: Nežádoucí přilepšení
 >MEJLEM: Pražská lež záminkou k nové válce, tentokrát Washingtonu.
 >TÉMA: Feministky, politika a ekonomika.
 >PŘÍRODA: Životy dlouhé i krátké
 >EKOLOGIE: Kauza spalovna
 >ŽIVOT: Internet pro život fyzicky handicapovaných či starých lidí
 >POHLÉDNUTÍ: Příliš dlouhý výlet (4)
 >ZE SVĚTA: Rebélie pracujících dívek (Z afrických vzpomínek -2)
 >TÝDEN POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >ZE ŽIVOTA: To jsou paradoxy ...

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Izrael  
 
5.8. POLITIKA: Palestinsko-izraelský konflikt a jeho obraz ve světě
Jan Maršák

Po vojenských reakcích Izraele (z nichž některé jsou částečně neomluvitelné vzhledem k počtu obětí), které nejsou nikdy primárně zaměřené na palestinské civilní obyvatelstvo, jsou slyšet odsuzující projevy, které označují Izrael v podstatě za mezinárodního teroristu. Nejčastěji zaznívají ze zemí Evropské unie, neboť evropské země investovaly mnoho peněz do podpory palestinské samosprávy a infrastruktury. Tato samospráva nicméně není schopna a ochotna se tvrdě distancovat od různých antisemitských polovojenských bojůvek, které operují na území spadající pod její kontrolu. Evropská unie je velmi pokrytecká, neboť vždy vyzývá pouze izraelské vládní kruhy ke změně politiky a staví se zásadně za Jásira Arafata. Evropští politici by měli vyjadřovat stejné pobouření i nad židovskými oběťmi palestinských zaslepenců. Kdo z evropských politiků alespoň pokáral Jásira Arafata za stále se opakující vlny sebevražedných zločinů.

Do dnešních dnů nejsou právě Arafat a jeho mocenské struktury odhodlány zakročit proti všem, kteří rozsévají hrůzu po izraelských ulicích a omezují se pouze na slovní vyjádření proti teroristům. Možná je již skutečně na čase pokusit se najít nové palestinské vůdce, jak se o to snaží ve své politice Spojené státy a Arafata jako ikonu teroristického boje Palestiny proti Izraeli odstranit, protože to byl právě Arafat, který zahodil veškeré šance na vytvoření samostatného palestinského státu a nyní již není schopen nějakého konstruktivního přístupu. V době, kdy byl izraelským ministerským předsedou Jicchak Rabbin mohl učinit významné kroky k palestinské samostatnosti. Ještě za vedení Ehuda Barraka si bylo možné představit nějaké posuny v nesmírně složité situaci. Nyní, když je u vlády "jestřáb" Šaron je těžké předpokládat, že by došlo k výraznějšímu posunu, bez radikální změny přístupu palestinských vůdců k sebevražedným atentátníkům.

Jak napsal izraelský spisovatel Amos Oz, dnes jsou vedeny dvě války. Jedna je boj Palestinců za samostatný stát a druhá je boj Palestinců a většiny arabského světa za zničení státu Izrael. Tu první je třeba podporovat, tu druhou je třeba zavrhovat, neboť i Izrael má právo existovat jako stát. Došlo ovšem ke smísení těchto obou válek dohromady a tak dochází ze strany palestinských sebevrahů k dalším teroristickým útokům na izraelské občany ve jménu samostatnosti Palestiny a palestinská samospráva není připravena tyto skupiny potlačit a rozrušit jejich systémy. Ze strany Izraele je odpovídáno stále tvrdšími vojenskými odvetami. Kardinální otázkou nicméně zůstává, co tedy má být ze strany Izraele uděláno, aby ochránil bezpečnost svých občanů, která je pro každý stát prvořadým úkolem.

Jedinou šancí je pravděpodobně vynucený mír pro obě strany. Mělo by je k tomu dotlačit mezinárodní společenství. Lze pochybovat o tom, že by to byl korektní návrh pro obě strany, neboť veřejné mínění zejména v evropských zemích je znatelně nakloněno Palestincům a Izrael vidí jako agresora. Mezinárodní společenství se postavilo zády k Izraeli a arabští antisemitští vůdci tak dostávají podporu o které se jim nikdy ani nesnilo.

Mediální obraz současného stavu na Středním Východě je jednoznačný. Palestinské děti a proti nim po zuby ozbrojení izraelští vojáci. Nic nemůže pohnout srdci obyvatel bohatého Západu víc než takovéto emocionálně zabarvené obrázky. I tzv. míroví aktivisté jsou velmi selektivně zaměřeni na bránění palestinských zájmů (na některých "mírových" demonstracích dokonce došlo k napadení aktivistů podporujících právo Izraele na existenci). Není je vidět protestovat proti zabíjení izraelských civilistů. Evropské mírové organizace nestojí na straně svobodného a demokratického státu, ale na pozicích autoritativních arabských systémů.

Následkem těchto nešťastných interpretací dané situace dochází k posunu ve vnímání palestinsko-izraelského konfliktu a židovské komunity obecně v evropských zemích i v USA. Podle monitoringu Anti-Defamation League (založena již v roce 1913), která je autoritativním zdrojem informací z oblasti extremismu a speciálně antisemitismu došlo např. v USA v období prvních čtyř měsíců roku 2002 ke zvýšení antisemitských útoků o 11% oproti stejnému období roku 2001 (z 564 na 626). 222 incidentů v dubnu 2002 je nejvíce za poslední tři roky.

Výzkum prováděný v Belgii, Dánsku, Německu a Velké Británii (European Attitudes Towards Jews, Israel and the Palestinian-Israeli Conflict - telefonický průzkum na vzorku 2500 respondentů - použit jazyk dané země při dotazování - 95% míra spolehlivosti - uskutečněno společností Taylor Nelson Sofres) a publikovaný stejnou organizací ukazuje, že přes 30% občanů se drží tradičních antisemitských stereotypů. 45% dotázaných věří, že Židé v jejich zemích jsou více loajální k Izraeli než k zemi ve které žijí. 30% respondentů se domnívá, že Židé mají přespříliš moci v obchodní sféře. 39% dotázaných si myslí, že je příliš mnoho času věnováno tématu holocaustu. Abraham Foxman, ředitel ADL, k tomu poznamenal, že je to velmi skličující, neboť staré formy antisemitských předsudků spolu s novými postoji vytvářejí velmi nebezpečnou směs.

Evropské vlády se na daných postojích svým nejasným a někdy až nepřátelským poměrem k izraelskému státu nesporně podílejí. Podpora Jásira Arafata a dalších činovníků palestinských organizací z jejich strany znamená oporu pro další terorismus. Přitom mír na Středním Východě pro tyto lidi zavládne až v případě rozdrcení státu Izrael, proto by představitelé EU i dalších vlád měli zaujmout zcela jiná stanoviska.

Více o antisemitismu:
www.adl.org - Anti-Defemation League


Další články tohoto autora:
Jan Maršák

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: