Když je léto a paří slunce, není nad to, být někde u vody.

I mně se to minulý týden poštěstilo - vzal jsem si v práci dovolenou a jel se opalovat na Džbán (pro mimopražské: to je taková vodní nádrž v Praze ve Vokovicích, kde sice komunisté pravidelně slaví První Máj, ale jinak je tam docela fajn...).

Když jsem se šel občerstvit k nedalekému stánku, všiml jsem si, jak na travnatém svahu směrem k vodě stojí sanitka... co stojí! Hrabe bezmocně kolečkama a přitom se nemůže hnout z místa! Vzadu se do ní opírá stádo obětavců - něco jako v té pohádce "O dědečkovi a řepě". Akorát netáhnou, ale tlačí - tlačí, tlačí, ale vytlačit nemohou. O kus dál polehává jakýsi človíček. Snad prý se zlomenou nohou nebo něco takového. Sanitka sice původně přijela kvůli němu, ale momentálně není podstatný - podstatná je záchrana sanitky. Po nějaké době přijíždí terénní vozidlo. Nyní dochází ke spojení úsilí tlačících s tahem tohoto terénního vozidla a tím i k vytažení řepy (vlastně sanitky). Dál už je to běžná rutina.

Co z tohoto příběhu vyplývá?
Pro někoho to, že neustále platí: "Lepší je být zdravý a bohatý než chudý a nemocný". Pro jiné je to příběh o lidské solidaritě a pro další to může být upozornění na to, že i během bezstarostného léta je dobrá jistá dávka obezřetnosti a prevence...

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: