Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 7.8.2002
Svátek má Lada




  Výběr z vydání
 >ARMÁDA: Turbulence kolem nákupu stíhaček
 >TÉMA NATO: Problematické výhody spojenectví
 >POLITIKA: Smutné proroctví
 >MROŽOVINY: Krásná Meredith...
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Živý sen jako ze života
 >PSÍ PŘÍHODY: Setkání se srandovním pejskem
 >VZPOMÍNKY: JAROSLAV SEIFERT (Z českých vzpomínek -1)
 >PŘÍRODA: Predátoři mezi rostlinami
 >EKONOMIKA: Ceny dluhopisů patrně poklesnou
 >MÉDIA: Nabodeníčka do Unie?
 >VTÍPKY: O nebi čili ráji
 >ZAMYŠLENÍ: Veterán - bezdomovec, pomozte
 >EKOLOGIE: Problémy soudobé hudby.
 >ZDRAVÍ: Invalidní sanitka
 >POLITIKA: Program Špidlovy vlády je děsivý

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
7.8. VZPOMÍNKY: JAROSLAV SEIFERT (Z českých vzpomínek -1)
Josef Lovell

Před více než sto lety se v Praze narodil náš největší moderní básník. Největší nejen umělecky (Nobelova cena za literaturu, 1984), ale hlavně CHARAKTEREM, STATEČNOSTÍ. Vzpomínám si na nadšení s kterým jsem v dubnu 1956 četl v Literárních novinách básníkova nekompromisní, statečná slova pronesená na sjezdu čs spisovatelů. Seifertovým projevem tehdy začal vývoj, který později vyústil v Pražském jaru: " ... ptám se vás, kde jsme byli my všichni, když po roce 1948 zasedal nad českou literaturou člověk , který neuměl česky a který rozhodoval o osudu českých spisovatelů a českých knih ? Kde jsme byli, když tento muž rozeslal po tiskárnách zástup dvacetiletých dívek a mládenců, kteří s vervou svého mládí poručili rozmetat sazby českých knih. A byly mezi těmito knihami i díla klasiků, která dnes vydáváme znova. Byl mezi nima i Jan Amos Komenský.... "

Básník pak vyslovil svou slavnou žádost adresovanou svým kolegům, která byla ale ve skutečnosti nezvykle statečnou (PSAL SE ROK 1956 !!) výzvou vládnoucí bolševické moci. OD "VÍTĚZNÉHO" ÚNORA 1948 NIKDO SE NEODVÁŽIL TAKTO VEŘEJNĚ V KOMUNISTICKÉ ČSR PROMLUVIT : " (1) Vyzvěme umlčené a neprávem vyloučené spisovatele, kteří jsou ovšem toho jména hodni, k spolupráci. "
" (2) Uvažujme o spisovatelích uvězněných, mysleme na jejich lidský osud....." ( celý rozsáhlý projev stojí stále i nyní za přečtení).

Brzy dochází k maďarské revoluci a vystrašený komunistický režim podstatně zpřísnil. . Liberalizační nálady, specielně mezi rebelujícími spisovateli, byly rychle potlačeny. Prakticky všichni byli zastrašeni a omlouvali "své chyby a úchylky". Seifert se zastrašit nedal. Ze žádných "chyb a úchylek" se nezpovídal, i když na něho bylo útočeno ze všech stran. Napadán nejen kreaturami typu Ladislava Štola, Zápotockého a členů ÚVKSČ, ale i některými "kolegy", které tehdy proti němu vedl, pokud mě paměť nemýlí, současný velký demokrat Pavel Kohout.

Stejně statečně a nekompromisně Seifert předsedal Svazu čs. spisovatelů v těžké době od září 1968 až do r.1970, kdy byl Svaz násilím zlikvidován. Náš básník byl až do smrti trvale šikanován. Mohl publikovat jen vyjímečně, převážně jen pro děti. Od podstatně horšího osudu jej! ochránil mezinárodní ohlas a sympatie mnoha vlivných lidí v zahraničí (včetně v Rusku : např. Ilja Ehrenburg). Leč vraťme se k poesii. Prvá Seifertova báseň, která mě ještě jako chlapce očarovala, nesla název "Karlův" nebo
"Kamenný most." Nejsem si již jistý, ale následující kouzelné verše pamatuji přesně :
"Čas, řeka, mládí a co ještě ?
Snad vůně májového deště a smích ve větru lehkonohém.
Po mostě šel jsem, srdce bráně,
dát sbohem musil v jedné bráně
a v druhé musil dáti sbohem."

Nyní přilétávají další verše, asi ze stejné sbírky :
"Žaluji větru, život je krátký,
vraťte se koně,
kdyby se koně mohli vrátit,
kdyby se čas mohl vrátit zpátky ! "

Krásných veršů by bylo více, nyní se ale soustředím na sepsání velice osobní reflexe. Milý čtenáři zvu vás na procházku s naším nezapomenutelným básníkem. Tuto osobní vzpomínku na J. Seiferta posílám Pejskovi zítra.


Další články tohoto autora:
Josef Lovell

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: