Návštěva vypadala docela obyčejně. Muž a žena, prohlásili se coby novináři, nesli na papíru seznam otázek a maličký diktafon. Dostali Mattoniho minerálku, byli uchráněni před Bartovým dorážením - a zahájili rozhovor.

Potud nic mimořádného.
Po půlhodině rozhovorování s e ozvalo písk. Upozornil jsem je, že něco píská.
"Udělalo to písk", řekl jsem.
"To nic není," pravila novinářka. "Ono to občas takhle dělá písk."
Tak fajn, pokračovali jsme v rozhovoru a když to skončilo, paní novinářka si chtěla poslechnout, jak se jí to pěkně všechno nahrálo na pásek - a ono tam nic nebylo.
Jako se za starých časů "točilo na plech" - tedy prázdnou kamerou bez filmu, dá se i "nahrávat na plech". Se zastavenou páskou.
Protože to byli profesionálové, řekli, že to nevadí, protože si všechno pamatují a napíšou to z hlavy a odešli.
No jo, ale já pak zjistil, že mi nefunguje počítačová síť.
Řekl jsem o tom Ireně, mé dceři.
"Jestli to nebyli agenti," řekla pochybovačně. "Byli na záchodě?"
Případná otázka, protože právě tam je Ústřední Mozek naší sítě. Ne, nebyli na záchodě.
Pak jsem zjistil, že mi nefunguje jeden ze dvou monitorů připojených k počítači Mironet. Mám duál a s počítačem vybaveným jen jedním monitorem nedovedu už pracovat.
Načež přišla Irena a oznámila, že jí nejde monitor.
Tři až čtyři poruchy v jednom čase a v zásadě na jednom místě - to přesahuje rámec pravděpodobnosti!
Ukázalo se, že se vyklepaly konektory monitorů a traky síť že se podobným způsobem přerušila. Čili, jasně telekinetické působení a tohle nedovedou obyčejní agenti vojenské kontrarozvědky.
Na to musí být technika mimozemského původu.

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: