Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 13.8.2002
Svátek má Alena




  Výběr z vydání
 >POVODEŇ: Praha, pondělí odpoledne
 >Sbírka na pomoc lidem zasaženým povodněmi
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Několik stručných rad k jízdě v území ohroženém povodní
 >REPORTÁŽ: Praha 19.00
 >MEJLEM- REPORTÁŽ: České Budějovice
 >NÁŠ RYBNÍK: Divoké léto v Praze.
 >NÁZOR: Bude Hana Marvanová novou předsedkyní ODS?
 >KANADA: Testosteron - auto, hormon nebo obojí?
 >O FILMU: Road to Perdition
 >PŘÍRODA: Ty nejsi on
 >EKONOMIKA: Uplynulý týden v USA
 >ASTEROID: Kdo je ignorant
 >ŽIVOT: Zajímavá příhoda na dálnici
 >ZDRAVÍ: Hromadná znásilnění v dobách války
 >POVODEŇ: Praha, pondělí odpoledne

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
13.8. ŽIVOT: Zajímavá příhoda na dálnici
Miloš Ráb

Asi před 4 roky jsem brzy ráno vezl služebním autem kolegu z Brna do Prahy na letadlo do Londýna. Byla nedělě, dopoledne jsem se pak potuloval po Praze a odpoledne jsem vyrazil zpět do Brna. nudná dálnice, úmorné vedro, únava a moje blbost vykonaly své - někde před Vysočinou jsem usnul za volantem ve 120 km rychlosti. Probral mne mírný náraz o svodidla, po kterém jsem se rychle probral a zastavil u krajnice, abych zjistil poškození. Naštěstí se takřka nic nestalo, na autě jen podélné škrábnutí přes dvěře (oprava za 10ooo Kč). Přesto jsem se hodně vyděsil, protože jsem si uvědomil, že jsem se řítil 120-kou dlouhé vteřiny "do tmy", než jsem se sice v rychlosti, ale přesto pomalounku dosunul ke svodidlům, která tam ostatně vůbec nemusela být...

Byl jsem rád, že jsem to přežil a zároveň jsem měl na sebe vztek, že jsem byl tak nezodpovědný, vždyť kolik pouček o mikrospánku jsem již vyslechl (životní zkušenost je bohužel/naštěstí však nesdělitelná...).

Až potud se však nejedná o nijak výjimečný příběh, spíše mne poznamenalo to, co následovalo:

Auto jsem v pohodě nastartoval a vyrazil do Brna. Abych snad znovu neusnul, pustil jsem si nahlas autorádio (nekvalitní krám, který jsem do té chvíle ignoroval) a nevěřil jsem vlastním uším - nějaký duchovní tam vyprávěl, že usnul za volantem, vyjel ze silnice do příkopu, ale nic se mu nestalo, protože ho zřejmě ochránil jeho anděl strážný.

Vše shora uvedené se stalo přesně tak, jak jsem popsal, jakkoli chápu, že mně nemusíte věřit a životní zkušenost je nesdělitelná...

Myslím, že jsem docela racionální člověk, ale přesto s tím mám problém:
- že usnu za volantem je silně nepravděpodobné, ale bohužel - stalo se
- že se mně nic nestane, když se dlouhé vteřiny řítím autem na dálnici "do tmy" je silně nepravděpodobné, ale naštěstí - stalo se
- že však bezprostředně (do 1 minuty) po nehodě vyslechnu v náhodně puštěném rádiu z náhodné stanice "poselství o andělu strážném", to není pravděpodobné ani nepravděpodobné, to je prostě reálně neprosto vyloučeno - a přesto se to stalo!

Nevím, co z toho plyne, ale od toho dne mne čas od času napadne, že nad denními radostmi a starostmi, nad pracovním stresem a zármutkem ze ztráty blízkých je něco, ... co bych snad nazval "vyšší spravedlností"

Ing. Miloš Ráb

      ,--o         ,--o    
    _-\_<_       _-\_<_    Let's bike!!! 
   (*)/-'(*) __ (*)/-'(*)




Další články tohoto autora:
Miloš Ráb

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: