Odpoledne jsem vystoupil ze stanici metra na Palackého náměstí. Neviděl jsem ji, zato ucítil. Těžko popsat vůni rozvodněné řeky. Nebyl to pach hniloby, zatuchliny - při rychlosti 5000 kubíků za vteřinu, to je, prosím pěkně, nějaké splachovadlo! Řekl bych, že to byl pach moci.

Přišel jsem na dohled. Na protilehlém břehu leží Smíchov, město kde už přes 30 let bydlím. Od záplavy ho dělilo už jen kamenná zábrana vysoká metr. Ani teď, kdy píšu, voda neprojevila zájem se za zídku podívat. Nepochybuju, že by to udělala, kdyby měla sebemenší zájem.

Žene se kolem s jakousi hravou nevšímavostí.Ona se nemusí starat o to,c o je kolem. Vltavské koryto v šíři kilometru si vymlela za milióny let... ona ví, že jednou to Národní divadlo do ní spadne, i ten Stará most, a zřítí se stráň s Hradem na temeni... Za tisíc let? Za deset tisíc let? Za milión?

K lidským věcem... Velkou úctu chovám k živlu, úctu i bázeň, což je cosi dosti podobného. A úctu bez bázně chovám ke všem, statečným lidem, kteří podávají nesmírné výkony.
V Praze policie vyhnala Pražany od zábradlí a klasická pražská čumenda zbyla snad jen u Národního divadla. Hasiči tam odpoledne odstraňovali jakési haraburdí zachycené o mostní pilíř. Pozoroval jsem muže, který se nechal spustit dolů, na změť kluzkých předmětů, a balancoval pár metrů nad prudkým proudem. Kdyby do něho spadl, neměl by šanci na záchranu.
A skoro ve stejnou dobu, možná dokonce že opravdu ve stejnou dobu, si na Vltavu vyjel chlapík v kajaku. Byl vidět jen chvilku, pak zmizel někde mezi oblouky Karlova mostu. Taky odvaha, taky zahání za ocas lva o nesmírné síle.

Štve mě televize. Proboha, vždyť jádro katastrofy je jinde, je v Budějovicích, Písku, v Krumlově, na jihu a na západě Čech. Ať se Karlínští nezlobí, ale v Praze se do úterního večera dohromady nic nestalo. Vážnost věnovaná všemi třemi televizemi Praze v proporci ke "zbytku" je projev trapné pražské centristické aroganci a nafoukanosti. Ty "stendapy" prokřehlé reportérky se mají díti od Černé věže a ne z Mostu legií, kde se děje, vážení, dohromady prdlajs.
Ne snad, že by televize neměly svoje lidi v terénu - a že by se tam nesnažili odvést maximum práce v denervujících, vysilujících podmínkách. Jde jen o to, kolik dostanou prostoru a myslím si, že málo v porovnání s váhou toho, o čem referují. Už proto, že až voda opadne, dojde k účtování a placení a odstraňování škod a půjde to z kapsy nás všech, což je samozřejmě v pořádku. Lidé by ale měli vědět, proč peníze jdou v takovém a takovém množství sem a ne třeba tam.

Pro informaci zde ponechávám odkazy na mapu Prahy se zákresem oblastí zatopených 50letou vodou (Šaman Kovanic ji pracně nalezl na webu pražského magistrátu), zde ji můžete stáhnout odsud ze Psa, má 330 kB. O něco povzbudivější je pohled na zátopové oblasti dvacetileté vody. Doufám, že nebude už nutno ji studovat.

Aston

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: