Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 22.8.2002
Svátek má Bohuslav




  Výběr z vydání
 >VAROVÁNÍ: Dejte pozor na podvodníky
 >LETECTVÍ: Pád vrtulníku horší leckterého letadla
 >POVODEŇ: Poslanci a povodně
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Praga caput regni aneb Čechy na břehu moře
 >POVODNĚ: Generální štáb a ministerstvo obrany zase selhaly
 >MÉDIA: Lauderova skandální propaganda v Lidových novinách
 >MEJLEM: Povodeň
 >METRO: Názor geologa 2 - tak tím metrem už nepojedu
 >POVODEŇ: Podivné komentáře
 >MOMENTKA: Básník
 >POLITIKA: K neuvěření
 >ŽIVOT: Kdo nevěří, ať tam běží
 >POVODEŇ: Lachtaniáda
 >SRPEN: Balada o roce šedesátém osmém
 >POVODEŇ: Rady k ošetření knih a dokumentů zasažených povodní - Nové informace!!!!!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
22.8. ŠAMANOVO DOUPĚ: Praga caput regni aneb Čechy na břehu moře
Jan Kovanic

To býval dříve, když se ještě na gymnáziích učila latina, takový vtip. "Přeložte, studente, větu Praga caput regni." A student snaživě překládal: "Praha zničena dešti." To jsme se nasmáli. Jak může být Praha zničena dešti? Správný překlad je přece "Praha, hlava království." Taky jsme se smáli Shakespearovi, že toto království umístil na břeh moře. A ještě docela nedávno jsem se smál Heleně Růžičkové, když v jakémsi obskurním televizním pořadu věštila, že "tady všude bude moře..."

A teď to tu máme. Praha je zničena dešti a je hlavou království na břehu moře... No, ne tak docela. Praha má postiženo jen několik procent území. Chudák Kampa. Naštěstí jedno důležité pražské procento - Staré Město - bylo uchráněno od nejhoršího. Ale Karlín - jó Karlín... A Zbraslav, Lahovice, Chuchle... Postiženy jsou stovky dalších obcí - vzhledem ke své velikosti mnohem katastrofálněji. Pravěké moře se vrátilo na podřipskou krajinu. Je to hrozný.

Úder povodně na Prahu byl svým způsobem podobný loňskému zářijovému náletu na New York. Také šlo o poměrně náhlý a masivní jev, o neuvěřitelnou katastrofu. Samozřejmě, určitých rozdílů jsem si všiml. Tam šlo (mj.) o pečlivě a zlomyslně připravený teroristický čin, u nás jde o projev nevinné přírody. Tam se domy hroutily v hodinách, u nás ve dnech, možná i týdnech. V USA byly tisícovky mrtvých, které zastínily hospodářské ztráty, my sčítáme hlavně zničené miliardy. Ale myslím tím psychologickou podobu ohromného zásahu.

Jsou tu skutečně určité podoby, aspoň co se týká ikon obou událostí. Hořící dvojice mrakodrapů Světového obchodního centra a panorama Hradčan s potápějícím se Karlovým mostem v přímém televizním přenosu. (A přitom se katastrofa dotýkala celé země.) Hrdinství hasičů, policajtů, záchranářů. Přes oceán k nám nedolehly drobné trapnosti.

Ale taky už víme, za co všechno v New Yorku mohou ochránci životního prostředí - kdyby dovolili obalit nosníky azbestem, jistě by ty baráky vydržely déle. Taky architekt dostal vynadáno - proč nepočítal s nárazem tak těžkých letadel? A vůbec, hasiči jednali chaoticky... Tak tohle tu máme taky. Možná tu budeme mít i hádky s pojišťovnami, uvidíme.

Začnou opět všední dny a bude smrdět nejen bahno. Ale nemělo by zapadnout, jak schopně - většinou - zasáhly krizové štáby. Kolik se najednou objevilo místních Giulianiů. Mezi ně patří i pražský "provizorní" primátor Igor Němec. Myslím si, že mezi jeho velké zásluhy patří i strašení a vyhánění obyvatel Karlína. Evakuace tohoto pětadvacetitisícového města proběhla beze ztrát! I díky tomu, že vltavská kaskáda pozdržela o několik hodin povodňovou vlnu. Ta pak udeřila o to silněji...

Pochopitelně vyvstává otázka: Udělali jsme všechno proto, abychom včas zabezpečili protipovodňovou ochranu Prahy? Neudělali. Budeme muset. Další záplava může přijít hned příští rok.

Po statečných záchranářích a stavitelích barikád nastupují hygienici, statici, charity. Ale neměli bychom zapomenout ani na neviditelné zachránce - dopraváky, energetiky a spojaře. Po květnu 1945 a srpnu 1968 si mohou do své síně slávy čestně zapsat i letošní srpen.

Všechny velké katastrofy jsou si něčím podobny. Člověk jim nejdřív odmítá uvěřit. Dochází mu to mnohem později. Nejdřív si ani neuvědomuje rozsah ztrát. Přijme je ještě později. Ale těžko se s nimi vyrovnává. Nakonec na ně zapomene - skoro. Každá zlomená ruka bolí ještě dlouho potom, co srostla. A někdy i potom, co musela být amputována...

Přežili jsme. Po hrdinných činech nás čeká trapně fádní práce. Pokračuje katastrofa neviditelná - hrozí plísně i podmáčené podloží, kaverny pod zdánlivě bezpečným povrchem. Ještě to neskončilo. Naše společná přeplněná tramvaj nás stále ještě veze po mostě přes rozbouřené vody. Je zbytečné se strkat a nadávat spolucestujícím, že se na nás tlačí.

Za oběť povodni padl i chudák gorilák v pražské ZOO, kterého nevpustil dominantní samec do záchrané věžičky. Zachoval se - inu jako arogantní a hloupý primát.

Ukažme, že jsme lepší.

Psáno v Praze dne 17. srpna 2002


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: