Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 21.8.2002
Svátek má Johana




  Výběr z vydání
 >SRPEN: Balada o roce šedesátém osmém
 >POVODEŇ: Rady k ošetření knih a dokumentů zasažených povodní - Nové informace!!!!!
 >TÉMA: Vliv velké vody na českou politiku
 >MROŽOVINY: Kde jsou obojživelná vozidla AČR?
 >ŠVÝCARSKO: Povodně, sbírky, finanční pomoc a ... korupce, skandály
 >POVODNĚ: Několik dobrých zpráv z povodní
 >ÚVAHA: Mít nebo nemít?
 >TÉMA: Povodně a nezaměstnaní.
 >DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE Vznikl IDIF
 >OHLAS: K članku Petra Adlera
 >OHLAS: Na komentáře
 >POVODEŇ: Proč nečekaně spadl třetí dům v Karlíně?
 >PRAHA: O zranitelnosti pražské dopravy
 >EKONOMIKA: Co můžeme očekávat?
 >Člověk v tísni posílá do terénu mobilní povodňové týmy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Doprava  
 
21.8. ÚVAHA: Mít nebo nemít?
Jan Beneš

Když jsem před lety (přesněji v květnu 1990) uvážil, že situace vypadá na to, že bych zas mohl existovat v zemi kde mluvím bez akcentu, zamířil jsem do tenkrát ještě existujícího Tuzexu, bych si tu opatřil nějaké vozidlo. Předváděné škodovce Favorit během panenské jízdy s budoucím zákazníkem upadla (po pokusu okno otevřít, bylo vedro) klika u okna. Což se mi dělo u škodovky vlastněné o třicet a cosi let dříve, Felície, model 1964. Tyto drobné řemeslné nedostatky prostě škodovky onoho času provázely, tak jako provázely vše, co se pod vedením předvoje dělnické třídy vůbec dělo. Staré zážitky naráz ožily a Tuzex i Škodovka přišly o zákazníka. Neboť mi nepřišlo vhodné vrážet svoje peníze do výrobku dávajícího najevo spíše problémy, než službu. Také si pomyslil cosi o vzájemné návaznosti, neb padající kliky a všelijaká neřemeslnost jiná, mne o pár let dříve přivedla k tomu, že jsem v USA vrátil dealerovi renaultku (17 v USA Alliance). V dobách socialismu totiž škodovka vycházela právě ze spolupráce s firmou Renault, tehdy rovněž národním podnikem. Podmíněno všelijakými pozornostmi firmy pro papaláše socialistické. Americký kapitalistický a tudíž určitě protilidový zákon, totiž zákazníku dovoluje výrobek nefunkční vrátit a dostat svůj peníz nazpět,. U automobilů je to určeno dobou třiceti dnů (záručních) oprav během kalendářního roku. U té renaultky těch dnů tehdy bylo 32.

Teď nevím jak dál. Což se mi samozřejmě stává čím dál tím častěji. V tomto případě však nevím, zda se zaměřit na automobilovou stránku věci, a na její dopad na naše charaktery (dost obvyklé thema v NP) či na charaktery našich svobodně zvolených zástupců svrchovaného lidu, jež se zde přímo podivuhodně odkrývají. A slovíčko tu, kupodivu, přitom nepadne o nějakém národním zájmu. Těsně před volbami si dva ministři vlády právě končící ještě stihli objednat a zakoupit (za naše peníze, soudruzi i nesoudruzi) jakési superlimusiny. Zapadlo do zpráv odsouzených k zapomnění, neb nikdo už se dnes u nás nerozčílí kvůli jen několika milionkům peníze daňového poplatníka zbůhdarma vyhozených. Zakoupili si, ministři vlády sebevrahů, dle vzoru vexláckého a jiných parvenu, samozřejmě limusinky zahraniční, německé. Limusinky procovské.
Ačkoli jak čas plynul, pokud jde o kvalitu života i kvalitu práce, škodovka na sobě vykonala hutný díl a dnes už zákazníku dávno nehrozí padající kliky a jiná neřemeslnost. Ačkoli její poslední model Super, dovoluji si tvrdit má vše, čeho si člověk hodlající se vozit v limusině může přát, milost u našich papalášů již -pravda- nesocialistických, nenalezl (nikoli jen těch dvou výdobytků vládnutí sociálně demokratického).
Vláda věcí našich, jakož i občané zákonodárci, občan president a vůbec ti, kdož na naše image dbají, dopravují zásadně své zadnice ve vozidlech nikoli naší výroby. Což tak zjevně má jak figura ukazuje i nadále zůstat.
Vyčítal se výrobku Octavia nedostatek prostoru na zadních sedadlech, což Superb rozhodně nemá, ale milosti stejně nenalezl. Zřejmě důstojnost vlády i zákonodárců, jakož i vyslanců, velvyslanců a všelijakých jiných takových, utrpěla by, kdyby své sedací části dopravovali v čemsi co nás nekoštuje přinejmenším dva miliony. Žádný jiný důvod mne nenapadá. Vás ano ? Či výraz obecné státnosti, převzatý ze zemí osvobodivších se druhdy z koloniálního jha, což se projevuje právě hlavně na vozidlech (a kontech ve Švýcarech) jejich papalášů. Když bylo zjištěno, že francouzského presidenta provází kavalkáda motocyklistů i náš president si ji zčerstva hbitě zaopatřil. Zajisté, nikoli nějaká JAWA, ale obdiv budící BMW.
Nějak to nikomu nepřipadá důležité. Nějak mi to jde proti srsti. Podle americké Costumers Report na jaře 2000, věnovaného i vozům na americkém trhu se nevyskytujícím, Octavia Laurin & Klement, předstihla srovnávaný model Audi, o 3 body. (V celkovém počtu kolem 3000). Což mne tehdy vedlo k tomu, že jsem si tohle vozidlo opatřil a nelituji. Zákonodárci (a jiní takoví) zřejmě Costumers Report nečtou. Bychom to uzavřeli v hyperbole, okruh tohoto článku, mně tenkrát strčil do ruky brácha oblíbeného autora NP Oty Ulče, svého řemesla pan automechanik v Kalifornii.
Taktéž nepíši v nájmu továrny Škoda, ač se tak někteří podle mého posledního svěžího dílka, knížky o výbušných zlotvorech mého žití, domnívají. Panu Kulhánkovi jsem tu knížku sic poslal, ale jeho sekretariát (dle starých českých zvyků) mi ani nedal vědět. Zda došla.
Ještě mne jen mne napadá, a dokumentárními snímky lze dokázat, že když se Edvard Beneš dne 16. května 1945 vracel do Prahy, z Wilsoňáku na Hrad ho vezla pragovka. Neboť i v tehdejších věru nikoli uspořádaných poměrech se pokládalo za nepřípustné, aby hlava státu jela v něčem jiném než voze domácí provenience. Takže, až zase bude někdo hovořit o národních zájmech, případně pozvedat svůj hlas proti globalisaci, otažte se ho, v čem si vozí prdel. Superb se sice na stránky Costumers Report časem určitě dostane, ale u Strakovky ho parkovat stejně neuvidíme. Howg.


Další články tohoto autora:
Jan Beneš

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: