Po článku Václava Klause na téma povodní (MfD 16.8.) jsem čekal, který komentátor nejrychleji rozvine páně profesorovy aktuální úvahy na dané téma, které on jen tak lehce nadhodil: Tvrdí, že úloha vlády a parlamentu je v první etapě živelní katastrofy jen okrajová, nabádá, abychom si dali moc dobrý pozor na ty, kteří dané situace zneužívají k osobnímu profitu, čímž prý zloděje nemyslí. Povodně mohou podle něho znamenat nejen nešťastný zásah do lidské svobody, ale skrze ně hrozí "zvýšení pravomocí státu v našich životech", ba dokonce hrůza hrůz v podobě růstu důvěry v posilování jeho role. Až voda opadne, bude naším úkolem z toho všeho "vystřízlivět". Tak pravil pan profesor.
Jeho myšlenky jako by rozvinul komentátor Petr Fischer (LN 21.8.): V povodňové atmosféře cítí náboj, který "zavání starým duchem kolektivismu". Objevil, že ve víru povodně je člověk měněn ve funkci státu, byť přece řeka na stát neútočí, ale jenom na lidi. Ministři se prý vzájemně předhánějí v exkluzivních projevech státní podpory, čímž uměle vytvářejí dojem, že stát za postižené všechno zařídí. Ba vláda dokonce lidem nalhává, že z nich sejme veškeré břímě (!). Jde však o pouhé "divadlo slibů a falešného nadšení", odhalil pan komentátor.
Nejdále v hodnocení povodňové situace zašel vydavatel Přítomnosti Martin Jan Stránský (MfD 21.8.). Je prý trapné vidět, jak každá oblast, město a okres bojují samy za sebe, jak hejtmanům při budování plánů chybí centrální koordinace. Chybělo mu rovněž, že pan prezident s panem premiérem neseděli vedle sebe a před zraky všech občanů nevedli "řeč k národu". Takže podtrženo sečteno druhá povodeň v období pěti let ukázala, že stát a jeho politici se toho moc nenaučili (!).

Každý má právo na názor. Vím, že není na světě člověk ten, aby se zachoval lidem všem a znám i rčení o holi, psovi a bití. Vím, že ne všechno bylo a je v pořádku, že mnohé věci bude třeba přehodnotit, prošetřit. Strašáky - narychlo spíchnuté výše citovanými pány - jsem však nezahlédl. Naopak: Viděl jsem zřetelný posun k lepšímu v chování současného premiéra i dalších ministrů. Viděl jsem zřetelný posun k lepšímu v koordinaci všech složek záchranného integračního systému a vnímal obrovský posun, který nastal v informovanosti lidí i v obětavé práci mnoha zastupitelů a úředníků i mnoha dobrovolníků.
Mám proto neodbytný pocit, že motivy pro hozené sliny jsou docela někde jinde: Změnu k lepšímu totiž vyvolal i červen letošního roku, kdy občané ve volbách dosáhli svého: Mají vládu, která myslí na lidi.

František Vízek, Jablonec nad Nisou

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: