Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 28.8.2002
Svátek má Augustýn




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Návrat k normálu
 >POLITIKA. Politicky nekorektní názor na (po)povodňové události
 >POVODEŇ: Vláda shání 20 miliard
 >NÁZOR GEOLOGA: Povodeň - viníkem je vltavská kaskáda!?
 >MROŽOVINY: Přehrady - ideologická válka pokračuje
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Setkání ve výtahu
 >PSÍ PŘÍHODY: Já za to fakt nemůžu
 >NÁZOR: Čeká nás -povodeň- sociálního státu?
 >INFO: Aktuální stav ROXY
 >POLITIKA: Křesťanský asociál Kalousek.
 >PENÍZE: Skrytá reklama v časopise Kupónová privatizace
 >TÉMA: Spolana - Spolehlivý partner v chemii
 >ZE ŽIVOTA: Největší touha opravdového muže
 >PŘÍRODA: Noční obloha 3.
 >HUMOR: Černý a mokrý!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
28.8. NÁZOR GEOLOGA: Povodeň - viníkem je vltavská kaskáda!?
Vladislav Kulič

Je to asi v přirozenosti nás lidí, že i u tak normálního a v přírodě samozřejmého jevu jako je povodeň hledáme viníka. Pro mě jako geologa, potažmo přírodovědce je to čtení na hranici sci-fi a humoristické literatury, když se z médií dozvídám, kdo za povodeň může: samozřejmě globální oteplování, málo suchých poldrů, lužních lesů, hodně polí a monokulturních lesů.

A pak je tu jeden mediálně moc vděčný viník: vltavská kaskáda. To je přeci jasné, vždyť z těch přehrad Lipnem počínaje ta voda přitekla, každý to mohl vidět v televizi. To ta naše konzumní zpupnost: prvotní je rekreace, pak výroba elektřiny a až pak ochrana před povodněmi.

S tím se musí něco udělat! Je třeba změnit manipulační řády - to teď slýcháme i z velmi povolaných míst. Samozřejmě změnit tak, aby prvotní byla ochrana před povodněmi. Úmysl jistě dobrý, ale jak je to s tím dlážděním cesty do pekel??

Tak si představuji: píše se rok dejme tomu 2032, a najednou prší a prší: poučena povodní z roku 02 je Praha pro tento případ podstatně lépe připravena: na Kampě stojí hliníková stěna, sloni v ZOO mají výběh s dveřmi, metro je utěsněno. A hlavně: vltavská kaskáda běží už léta v režimu protipovodňové ochrany. Funguje to zhruba tak, že běžně se hladina v nádržích pohybuje na úrovni 30 - 50 % maximálního stavu, vždy v očekávání větších přítoků (obvykle 2 x do roka - v březnu a červenci) se sníží na minimum, podle množství vody se zvedne, třeba až k maximální úrovni, na Prahu se pouští vždy jen bezpečné množství a pak se voda zase rychle vypustí - je potřeba býti připraveni na další vodu!

Jenže: co udělají desetiletí takového režimu se strmými svahy oněch nádrží? Každý svah je potenciálně nestabilní: je to jen otázka rovnováhy sil a času. Každý Matterhorn jednou skončí jako Říp a i ten se za čas rozplyne v krajině. Představme si strmé, zatím stabilní svahy břehů vltavských přehrad: nejméně dvakrát do roka budou v rozmezí až několika desítek metrů zaplaveny vodou, která je pak rychle vypuštěna: pukliny a póry v horninách jsou zaplněny vodu, která horninu nadlehčuje vztlakem, aby vzápětí po snížení hladiny proudící voda působila přesně opačně. Na pevnostní poměry v hornině takové síly působí asi podobně, jako když ohýbáte drát v jednom místě tam a zpět: ohnete jednou, dvakrát - nic se nestane. Ohnete po dvacáté - a máte dráty dva.

A jsme zase u povodně roku 2032: Vltavu se daří v Praze držet pod úrovní ochranných stěn, vše je pod kontrolou, prognózy nadějné, prostě vše je nadmíru výtečné. Jenže, stejně jako tehdy v druhém roce, velká voda přichází ve dvou vlnách v rozmezí jednoho až dvou týdnů: přesně podle manipulačního řádu je po první vlně kaskáda vypuštěna a je připravena na vlnu druhou.

A pak to přichází: pata svahu je nadlehčována vztlakem, tíha horniny nahoře je posílena účinkem prosakující vody. Sesuv je obrovský a rychlý. To si nevymýšlím, třeba v italském Longarone by mohli vyprávět. A tady se scénář větví:
1. sesuv šplouchne do jezera, vyvolá několikametrovou vlnu, která se převalí přes hráz a valí se údolím dál. Ze Štěchovic není co zachraňovat, v Chuchli ještě stačí utéct, a do centra Prahy asi za třičtvrtě hodiny už přiběhne jen taková vlnka - pár desítek centimetrů. Ale i to stačí na provalení hliníkových bariér, možná ucpání Karlova mostu a jeho následné destrukci...
2. sesuv šplouchne, i vlnu udělá, ale zejména: přehradí údolí. Voda se o novou hráz zarazí a začne stoupat: hodinu, dvě, deset - a každá hodina znamená milony kubíků vody. Nebude to dlouho trvat a hráz se provalí: tak jako ten rybník co smetl Metly, jen v gigantickém měřítku. Hliníkové bariéry se posléze budou sbírat u Litoměřic.

Zpět do roku 2002: už je asi jasné, že ten titulek článku je nadsázka. Stoletou vodu vltavská kaskáda zastavit nemohla - pokud byl objem nádrží v poměru 1 : 6 k proteklé vodě. Nadále asi bude pozitivně ovlivňovat průtok vody Vltavou za nízkých stavů i při těch méněletých povodních a díky jí za to. Konkrétní funkci při poslední povodňové epizodě posoudit neumím, nemám dost údajů - ale myslím, že vážných problémů voda přinesla dost a ve srovnání s nimi jsou několikacentimetrové či několikahodinové rozdíly v průběhu vlny nepodstatné.

Navrhuji tedy: nechme změny manipulačních řádů až na období, co vychladnou povodňové hlavy a pak posuzujme věci v souvislostech.

A na závěr ještě dva povodňové postřehy:
Nikde jsem zatím nezaslechl úvahu o pozitivním vlivu vltavské kaskády na sídla na středním toku: umíte si představit, kolik sídel, vísek i městeček by dnes sčítalo škody, kdyby přehrady nebyly bývaly postaveny - kolik míst by potkal osud Štěchovic či Hřenska?
A druhá myšlenka: všimli jste si, jak málo toho připlavalo po rozvodněných řekách? Kdybych měl předem psát scénář stoleté povodně, tak boj s naplaveninami za udržení mostů by byl jedním z hlavních bodů! Viděl jsem Vltavu v Praze v době kulminace, stejně jako Labe v Ústí nad Labem. V roce 1890 vznikly největší škody v Praze v důsledku ucpání oblouků Karlova mostu, tehdy to byly hlavně vory. Ale letos: tu a tam sud, cisterna, kontejner, chatka - a nebýt utržených lodí, byla to selanka. Jenže tohle zdaleka nebylo samosebou! Ono něco odložit či postavit v rovinatém terénu kolem řeky velmi, velmi svádí. A proti tomu musí někdo bojovat, být otravný, důsledný, nepříjemný. Myslím, že pracovníci příslušného povodí. A je dlužno říct, že odvedli dobrou práci. Díky jim za to!


Další články tohoto autora:
Vladislav Kulič

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: