2.9. Vyděračská poštovní logika
(eff)
V mumraji kolem milionářské daně by nemělo zůstat nepovšimnuto zdražení poplatků na poštovní
služby. Tak například za dopis se od neděle neplatí "jen" 5,40 Kč, ale o korunu víc. Já vím,
že to jsou nižší poplatky než v cizině... ale tady nejsme v cizině. A navíc, když jdu na
poštu "venku", tam se cítím jako zákazník, kdežto na naší poště - třeba tady na v Praze
Smíchově - se nezměnilo nic a je to tu přesně stejné jako za dob bolševického nezájmu o tak
zanedbatelnou doslova věc, jako byl jednotlivec. Dokonce si troufnu tvrdit, že žádná
služba u nás nezůstala na tak bídné úrovni, jako právě poštovní služba. Spíš je horší -
kupříkladu, dříve mi vozili balíčky až domů, dneska si pro ně musím jít na poštu, a stát tam
nechutnou frontu ve stísněném prostoru. Totéž s peněžními zásilkami.
Nejvíce se mi líbí argument, že se tarify za dopisy a pohlednice musí zdražovat, protože
lidi méně píší a posílají dopisy a pohlednice. Domyšleno do absurdity - kdyby měl v
republice zbýt poslední pisatel dopisů a pohlednic, musel by zaplatit za známku
miliónové sumy, aby kryl režii a (snad) zisk. Stejně přitroublého argumentu využívají další
vyděrači, totiž vodárenská společnost: lidi šetří vodou, tudíž musí být voda dražší.
Dovolání není žádné. Je tu jen tlak techniky: proč posílat dopisy, když máme
elektronickou poštu a SMS? Od nynějška dokonce obrázkové?
Aston
| 
