Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 2.9.2002
Svátek má Adéla




  Výběr z vydání
 >POOHLÉDNUTÍ : Postihy politické korektnosti a inflace
 >TÉMA: Povídání o milionářské dani.
 >VZPOMÍNKY: Šťastný Bill
 >TÉMA: Ohrožuje vltavská kaskáda Prahu? Určitě ne! Tedy skoro určitě...
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Život s vadným kabelem
 >PSÍ PŘÍHODY: Chlupatá siréna
 >NÁZOR: Rozbijí povodně i pravici?
 >MEJLEM: Otevřený dopis
 >EKOLOGIE: Obránci dvorečku
 >PENÍZE: Kde vzít peníze na povodňový fond?
 >POSTŘEHY ZE SKOTSKA: CAR BOOT SALE
 >MEJLEM: Spolana
 >PŘÍRODA: Atmosféra 2.
 >LÍBÍ SE: Stále je co objevovat do 15. září
 >ZAMYŠLENÍ Z FLORIDY: Lež má krátké nohy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
2.9. POOHLÉDNUTÍ : Postihy politické korektnosti a inflace
Ota Ulč

USA jsou zemí s občasnými záchvaty selektivního, pokud možno i politicky korektního rozhořčování. Kouření, například. I Hollywood se připůsobil a teď po řadu let si netroufl vyrobit film, v němž by sympatická postava si zapálila cigaretu. Kuřbě teď už výlučně holdují zlosynové a zlodcery. Kuřáky se podařilo vypudit z uzavřených prostorů, z veřejných budov, v některých státech jako například v Kalifornii již i z veřejných parků a teď už se i začalo s iniciativou zákazu pokuřování ve vlastním soukromí. V New York City majitelé družstevních bytů v jednom z družstevních mrakodrapů již byli takto vyrozuměni. Nikotinu propadlí zájemci o nastěhování nemají šanci, jim se byt neprodá a není odvolání v zemi údajně bezbřehé svobody. Kuřáci nechť si zopakují úděl prvotních křesťanů, zahnaných do katakomb.

Po krušné zprávě, zpráva zářivější: v červnu 2002 došlo k vydání feministicky přijatelné verze proslulého opusu Kamasutra prestižním nakladatelstvím Oxford University Press. Autoři Wendy Donigerová, lingvistka a etnoložka, a Sudhir Kakar, indický psychoanalytik, důkladně porovnali originál v sanskrtu s překladem z pera cestovatele, nikoliv herce, Richarda Burtona. Tento mimořádně mnohostranný talent, narozený v roce 1831, byl ovšem produktem viktoriánského věku devatenáctého století. Místo přímočarým sdělením, padni komu padni, dával přednost obalovaným eufemismům, a navíc se dopustil neprominutelného prohřešku, měřeno-li metrem naší současnosti - totiž ponížením ženy do role pasivní putičky nikterak cloumané chtíčem, a prezentací erosu jako téměř výlučně pánské záležitosti.

V onom devatenáctém století kvetlo v Americe nevěstinců víc než máku. Kvetly i na frigidním severu Aljašky. V přístavu Ketchikanu, tamější oprávněnou chloubou zůstává ulička Creek Street, kde třicet domů slasti, ohledulně nazývaných Obchody s doutníky, poskytovaly servis až do roku 1954. Na vzdálených rybářských výspách, u naleziště drahých či aspoň užitečných kovů, kutaných svalnatci v nedobrovolném celibátu, nevěstince prosperovaly a dosahovaly značné krásy. Tyto historické zásluhy se snaží zachovat Norma Jean Almodovarová, bývalá provozovatelka cechu a nyní představitelka organizace International Sex Workers Foundation for Art, Culture and Education, nadace sexuálních pracovnic na podporu umění, kultury a vzdělávání. V městě Butte, stát Montana, se teď snaží zrestaurovat někdejší noblesní hampejs jménem Dumas a viktoriánskou provozovnu s 43 pokoji přeměnit v Muzeum dějin prostituce.
V současné době legální prostituce existuje pouze na deseti z celkového počtu sedmnácti okresů pouštního státu Nevada, hned v blízkém sousedství ultrapobožného mormonského státu Utahu. Zákon slečnám zakazuje nabízet své vnady podél silnice. Místa neřestné činnosti jsou označeny slovem RANCH- ranče se značně rozlehlým parkovištěm. Byznys to je diskrétní, místní obce se nepobuřují a naopak oceňují daňový příliv, který dovede uhradit výlohy na provoz ambulancí lékařské služby. Z hlediska majitelů takovýchto rančů (mezi nimiž je i bývalý šerif), větším nepřítelem než přízrak venerických chorob je berní úřad ve vzdáleném Washingtonu. V nevadské poušti jakž takž přežívalo pěstování odolných ovcí, doly se zlatem a stříbrem se vyčerpaly, pomohla vojenská moc výstavbou bází tam v prázdném prostoru a největší hospodářskou vzpruhou se stala legalizace jinde zakazovaných potěšení - provozování hazardních her, praxe rychlých sňatků a jen o něco málo pomalejších rozvodů. Začátkem dvacátého století Las Vegas byla bídná železniční zastávka a kdo nemusel, určitě se tam nezastavil. Nyní jeho počet obyvatel již přesáhl jeden milión a ročně přiláká 34 miliónů turistů, což vychází na skoro stotisícový příval den co den. V Las Vegas ale zákon prostituci nedovoluje. Nicméně se mi tam nedávno nepodařilo udělat dvacet kroků, aniž by mi obchodní zástupci nevnucovali vizitku s portrétem, údaji o fyzických dimenzích a tarifu některé z početných kněžek lásky.
Kasina mají největší zájem o tzv.high rollers., návštěvníky ochotné bez mrknutí oka utratit za noc obnos, který by postačil k roční obživě obyvatelstva bangladešského okresu. Nejpovažovanější jsou tzv.whales čili "velryby", neváhající riskovat sto tisíc dolarů u jednoho každého karetního rozdání. Těch prý je na světě pouhých pár tisíc - vesměs jen Američané a Asiaté. Kasina se snaží vzájemně si je přetahovat, zařídí jim přepravu letadlem, odvoz limuzinou do nejluxusnějšího apartmá, k tomu strava, pití, slečny, vše gratis, na účet podniku.
Teď po 11.září letecká doprava se nám dost znepříjemnila. Nikoho netěší na letištích postávat hodiny a zouvat si boty k inspekci. Znační boháči reagují přesunem k dopravě zcela privátní. Pokud letadlo nevlastní, mají k dispozici charterovou službu, Air Charter Guide obsahuje dvacet tisíc takový adres. Jak známo a všemi stále ověřováno, inflace nikdy nespí a ceny dovedou dosahovat až absurdně obludných dimenzí. V The New York Times Magazine ze 7.dubna 2002 jsem se například dozvěděl, že pro slavnostní večer při udělování Oscarů, producentka Jessica Sandersová a její matka režisérka Freida Lee Mocková, jejichž výtvor soutěžil v kategorii dokumentárních krátkých filmů , si pořídily róbu, která přišla na víc, než celý rozpočet (200.000 USD) jejich nominovaného díla. V New York City nemovitostní velmistr Donald J. Trump nabízí byt - penthouse, celičké poschodí už v intimní blízkosti oblaků, desetkrát větší než je průměrná velikost amerického bytu. Jakkoliv taková adresa v Trump World Tower zní hrdě, dosud se nenašel zájemce zaplatit požadovaných 58 miliónů dolarů. Pokud by se někdy našel, činil by tak při vědomí, že zaplatil víc než byla cena za mrakodrap Empire State Building, donedávna ten největší na světě: byl právě prodán za 57,5 miliónů.
Inflační tlak též značně prokazují pohřební služby, velikánský byznys, dosahující ročního obratu 15 miliard dolarů a postihující každého bez rozdílu výše bankovního konta. Konkurence v těchto ponurých službách je svou intenzitou porovnatelná s obchodním klimatem v nevadských kasinech. Funebráci nabízejí extra služby, přednostní přístup k "linkám soucitu," kupóny pro extra hudbu a případně i ohňostroje. Probíhá kampaň přesvědčovat budoucí nebožtíky, aby si pohřeb předplatili už teď, poněvadž výlohy se za příštích patnáct let zdvojnásobí. Plať teď, umři později a vděčným dědicům se uleví.
V Japonsku inflační starosti násobí opožděný emancipační trend mezi tamějšími ženami. Jejich rozvodovost je nízká v porovnání ze západním světem. Rovněž mají nevelké naděje na získání finanční nezávislosti, i pouhou kreditní kartu lze získat jen s potižemi. Donedávna ženy rozvedené nebo nikdy neprovdané měly problémy, kam že budou uloženy jejich tělesné ostatky. Jenže časy se mění i pro ženy setrvávající v manželském stavu. Podle průzkumu televize TBS, 20 procent jich vyjádřilo přednost být pohřbeny jinde , než kde bude spočívat jejich celoživotní partner.

K O N E C



Další články tohoto autora:
Ota Ulč

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: