Ještě jednou se vracím k otázce ochrany pražské Kampy. Psal jsem před týdnem na Psu úvahu, že navrhované mobilní zábrany by tuto část malé Strany stejně neuchránily (přetiskly to i Lidovky, akorát zaměnily Podskalí za Podolí :-)). Zdůrazňuji, že nejsem žádný památkářský konzervativec, ostatně stačí se podívat, co jsem psal v této rubrice o Sovových mlýnech nebo nových stavbách v Praze. Ale i vaše reakce na Kampu (nepočítám ovšem ty agresívní, nic neřešící) docházely mnohdy k závěru: stojí za to budovat masívní nábřeží? nebo mohutné mobilní zábrany, které vyžadují těžkou techniku, velké jeřáby pro manipulaci a náklaďáky na dopravu? (a tudíž druhotně různé rampy, nájezdy…). Pořád si myslím, že na Kampě by měly být jen lehké mobilní zábrany pro nižší vodu (včetně přehrazení Čertovky). Při takových přívalech, jako před čtrnácti dny, pak počítat se zaplavením území. Raději pak za ušetřené miliony vypracovat kvalitní evakuační plány.

Kampa takové záplavy přežije, je na ně ostatně zvyklá i z minula. Navíc - a nepíše se mi to lehce - v budoucnu se změní v elitní (nebo spíš elitářskou čtvrť), kde už nebudou bydlet staré babičky a rázovití Malostraňáci. Vedle hotelů a ambasád tu budou rezidenční byty různých bankéřů a režisérů. Tak je tomu ve všech metropolích: v předražených apartmánech kolem Centrálního parku v New Yorku, u Seiny v Paříži, na Oxford Street v Londýně… Ti lidé tam budou mít svou "adresu". A tuto kategorii "obyvatel" povodně moc nepotrápí, mají byty, vily a haciendy jinde a dost peněz, aby si včas a bezpečně odstěhovali z Kampy svých pět švestek.

Takže bych se přimlouval, abychom nepropadali panice a nezačali budovat opevněnou Kampu, jak to zamýšleli architekti ještě ve 20. letech minulého století - viz třeba zde publikovaná studie Kamila Roškota na mohutný komplex budov Moderní galerie, který by zaplácl park na tomto svérázném ostrůvku.

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: