Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 9.9.2002
Svátek má Daniela




  Výběr z vydání
 >IZRAEL: Nutnost nezměnitelné skutečnosti
 >SVĚT: Skončil Summit v Johannesburgu, aneb Pohled očima občana JAR
 >SPOLEČNOST: První dámy - dokončení
 >POLITIKA: Úhrada povodňových škod a daňová reforma nemají být spojovány
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Aby tu motorku neukradli
 >PSÍ PŘÍHODY: Vítání návštěvy
 >ŽIVOT: Jak si alespoň trochu zpříjemnit život
 >NÁZOR: Praha po Povodních aneb pražský magistrát sedící spící
 >POLITIKA: Škromachova medvědí služba absolventům škol
 >POLITIKA: Klaus se nemýlí.
 >NÁZOR: Petra Buzková uplatnila své nezpochybnitelné rodičovské právo
 >RECESE: Lekce ekonomiky
 >PŘÍRODA: Vroucí dramata
 >PENÍZE: Zlato jako investice
 >ZDRAVÍ: Diskuse s obsesemi

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
9.9. ZDRAVÍ: Diskuse s obsesemi
medicina.cz

Základem pro rozvoj obsedantně-kompulzivní poruchy jsou automaticky naskakující myšlenky – obsese.

Medvídek Pú a prasátko mají jít přes les. Fouká silný vítr. Prasátko řekne: “Co když na nás spadne strom?” A Pú odpoví: “A co když nespadne?” Co myslíte, kdo z nich se bude cestou přes les cítit lépe? Prasátko buď přes les nepůjde vůbec, anebo se třeba bude cestou modlit, aby na ně nespadl strom.

Základem pro rozvoj obsedantně-kompulzivní poruchy jsou automaticky naskakující myšlenky – obsese, které vedou k rychlému nárůstu úzkosti. Přerámováním těchto myšlenek a jejich nahrazením myšlenkami více odpovídajícími realitě můžeme úzkost zmírnit. Nelze to však uspěchat, protože zlozvyk reagovat na určitý podnět obsedantní automatickou myšlenkou a na ní pak kompulzí bývá dlouhodobý a pevně vštípený.

Práce s automatickými myšlenkami předpokládá čtyři základní kroky:

1. Uvědomit si spojení obsese s emoční reakcí a následnou kompulzí

Příklad bludného kruhu
a příklad zdravé reakce
Bludný kruh OCD:
Zdravá reakce:
Zamčení dveří
Zamčení dveří
Co když jsem je nezamkl?
Co když jsem je nezamkl?
Zloději mě i rodinu zabijí!
Tak se nejspíš nic nestane.
Úzkost
Klid!
Kontrolování zámku
Zapomíná na dveře. Smysluplná činnost.

2. Rozpoznat obsese a jejich návaznost na spouštěče

Obsese jsou vesměs úzkostné automatické myšlenky. Představují zlozvyk katastroficky nebo přehnaně negativně hodnotit určité situace. Některým lidem nedělá potíže identifikovat své obsese již na samém počátku terapie. Jiní však potřebují určitý nácvik, než dokáží s určitostí nalézt takové myšlenky, které se pojí s pocity úzkosti. Problémy s rozpoznáním myšlenek mohou mít několik důvodů. Za prvé, negativní automatické myšlenky jsou tak obvyklé a tak zjevně platné, že vůbec neupoutávají pozornost. Za druhé, v úzkosti často hrají hlavní úlohu vizuální představy. Tyto představy mohou být velice krátké (trvají méně než jednu vteřinu), a proto je obtížné si jich všimnout a zapamatovat si je. Když se lidem trpícím obsedantně-kompulzivní poruchou objeví v mysli představa nebo myšlenka, předvídající určitou katastrofu, většina z nich se okamžitě snaží potlačit ji kompulzí, ať v chování nebo v myšlenkách. Tím zabrání podrobnému logickému zpracování dané obsese, takže je pro ně pak obtížné uvědomit si přesný obsah myšlenek, které se pojí s jejich úzkostí.

Při identifikaci pomůže záznam všech obsesí a kompulzí, nepříjemných emocí a situací, po nichž se kompulze objevují.

3. Testovat platnost obsesí

Většina lidí trpících obsedantně-kompulzivní poruchou má zpočátku pocit, že obsese jsou naprosto pravdivé a že jejich chování má rozumný základ, i když je v současné době trochu přehnané. K testování obsesí lze použít otázky uvedené v tabulce.

Otázky k testování platnosti obsesí
1. Z čeho vychází tento můj závěr, jaké mám pro něj důkazy v tom, co se stalo? Co svědčí pro tento závěr a co proti němu?
2. Proč si myslím, že právě toto hodnocení situace je jediné nebo nejpravdivější? Co svědčí pro? Co svědčí proti?
3. Existuje nějaké jiné vysvětlení?
4. Jak tento závěr ovlivňuje moje emoce a chování?
5. Co je pro mne v této situaci příjemné a co nepříjemné?
6. Je situace doopravdy tak vážná, jak si říkám?
7. Opírám svůj úsudek o to, jak se cítím, nebo o to, co dělám?
8. Co by si v takovéto situaci myslel někdo jiný?
9. Nestanovuji si nereálné a nedosažitelné cíle?
10. Nezapomínám na některá podstatná fakta, nebo naopak nezveličuji fakta nepodstatná?
11. Nepřeceňuji míru pravděpodobnosti, s níž určitá událost nastane?
12. Nepodceňuji své možnosti, jak čelit problémové situaci?

4. Vytvořit racionální odpověď

Posledním krokem je vlastně odpověď na otázky vznesené dříve. Racionální odpověď by neměla být přeháněním do druhého extrému. Měla by se držet reality. Ukážeme si propracování racionální odpovědi na obsesi pomocí první otázky používané při testování platnosti obsesí:

Testování obsese otázkou:
Co svědčí pro a proti mému závěru?
Obsese: “Strčím to dítě pod metro!”
Co svědčí pro?
Co svědčí proti?
Tato myšlenka mě napadá často!
I když mě opakovaně napadla, nikdy jsem žádnému dítěti neublížil.
Mám silný pocit napětí, bojím se, že se neovládnu.
Napětí sice cítím, ale z té myšlenky, protože se jí bojím. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych se neovládl.
Takhle se přece normální lidé nechovají, takové nápady nemívají. Jsem asi blázen, že mám takové nápady.
Nevím, zda jiní lidé mají takové nápady. Ale lékař mi říkal, že jsou normální i u jiných lidí. Říká se jim kontrérní (protikladné) myšlenky.
Jsem zlý, když mám takové nápady.
Jsou to pouze vtíravé myšlenky, doopravdy nic zlého nechci udělat, naopak mám z toho strach.
Racionální odpověď: “Mám strach, abych to dítě nestrčil pod metro, ale jsou to jen moje obsese. Důkazy, proč bych to měl udělat, nemám. Naopak nic takového doopravdy udělat nechci.”

Jak se provádí expozice a zabránění rituálům

Expozice znamená vystavení podnětům, které vyvolávají úzkost. Cílem expozice je postupně, v několika krocích, snižovat úzkost navozenou obsedantní myšlenkou. Proto probíhá expozice nejprve v představách a teprve později skutečná, za běžných podmínek.

Dalším, v pořadí třetím krokem je pak zábrana rituálu. Je nezbytné naplánovat expozice podle stupně obtížnosti a stanovit odměny za splněné kroky. Je třeba také naplánovat náplň volného času, který dříve vyplňovaly obsedantně-kompulzivní rituály.

Některé kompulze neprobíhají v chování, které by bylo vidět, ale v opakovaných myšlenkách, které snižují napětí vyvolané obsesí. V takovém případě se expozice provádí úmyslným vyvoláváním obsedantní myšlenky v paměti (pomocným prostředkem může být nahrání nebo opakované zapsání této myšlenky) a současným zabráněním jakékoli myšlenkové neutralizace.

Při plánování expozice je největší obtíž vůbec začít. Řada lidí s obsedantně-kompulzivní poruchou má dojem, že by raději své obsese jednoduše zapomněla. Je jim proti srsti si je z vlastní vůle přivolávat. Nicméně, jak víme z vlastní zkušenosti, obsese přicházejí automaticky a zapomenout prostě nejdou. Jiní lidé mají strach, že když si při expozici budou obsese úmyslně přivolávat, povede to k tomu, že obsese budou ještě častější. Zkušenost však říká, že je tomu přesně naopak. Tím, že se mimovolní akt převede v úmyslný, postupně ztrácí svůj emoční náboj a přesytí se, takže posléze jeho automatičnost úplně vymizí.

Lída, 35 let.
Pracuje u počítačové firmy jako programátorka. Má dvě děti. Po porodu dcery před deseti lety se poprvé objevily myšlenky, že by dítěti mohla svou nešikovností ublížit. Stalo se tak po příhodě, kdy dítě položila do příliš horké vody ve vaničce. Dítěti se sice nic nestalo, protože ho hned vytáhla, ale od té doby mívá mnohokrát denně strach, že něco udělá nepřesně a dětem to ublíží. Aby tuto myšlenku neutralizovala, musí dělat řadu věcí během celého dne naprosto přesně. Ráno musí vstát levou nohou z postele, jít do koupelny, kde si vyčistí zuby naprosto přesnými tahy zubního kartáčku, kterých je 37. Podobně přesně provádí další rituály ranní očisty. Když se zmýlí, musí začínat od začátku, jinak prožívá silnou úzkost. V posledním roce se rituály natolik rozšířily, že už není schopna zvládat běžné denní úkoly v domácnosti. Starost o domácnost za ni převzal manžel. Přesto přichází do práce pravidelně pozdě. Musí se totiž často během cesty několikrát vracet. Podobně nezvládá jednotlivé úkony v práci. Vesměs je mnohokrát opakuje. Nyní jí hrozí propuštění, protože i
 nadmíru benevolentnímu vedoucímu již vadí, že prakticky žádnou práci nedodělá a musí ji dokončit druzí.

Další informace naleznete zde




Další články tohoto autora:

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: