Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 9.9.2002
Svátek má Daniela




  Výběr z vydání
 >IZRAEL: Nutnost nezměnitelné skutečnosti
 >SVĚT: Skončil Summit v Johannesburgu, aneb Pohled očima občana JAR
 >SPOLEČNOST: První dámy - dokončení
 >POLITIKA: Úhrada povodňových škod a daňová reforma nemají být spojovány
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Aby tu motorku neukradli
 >PSÍ PŘÍHODY: Vítání návštěvy
 >ŽIVOT: Jak si alespoň trochu zpříjemnit život
 >NÁZOR: Praha po Povodních aneb pražský magistrát sedící spící
 >POLITIKA: Škromachova medvědí služba absolventům škol
 >POLITIKA: Klaus se nemýlí.
 >NÁZOR: Petra Buzková uplatnila své nezpochybnitelné rodičovské právo
 >RECESE: Lekce ekonomiky
 >PŘÍRODA: Vroucí dramata
 >PENÍZE: Zlato jako investice
 >ZDRAVÍ: Diskuse s obsesemi

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
9.9. POLITIKA: Úhrada povodňových škod a daňová reforma nemají být spojovány
Hana Marvanová

Je zřejmé, že katastrofální povodně změnily mnohé v prioritách vlády i Parlamentu a vyvolaly potřebu i v legislativní nouzi schvalovat narychlo zákony. Vzniklé materiální škody, které podle dosavadních odhadů mohou činit až sto miliard korun, zase nutí hledat ve státním rozpočtu dosud neplánované finanční zdroje na likvidaci povodňových škod a na pomoc postiženým. Vytvořit potřebné veřejné finanční zdroje pro likvidaci povodňových škod lze různými způsoby. Důležité je, aby zvolený způsob byl maximálně adekvátní, transparentní, spravedlivý a efektivní. Jedině tak lze zachovat a dále rozšiřovat úroveň všeobecné občanské solidarity a získat pro tyto kroky podporu veřejnosti.

V případě likvidace povodňových škod jde evidentně o specifické mimořádné výdaje, a proto je adekvátní použít nikoli běžné, ale specifické mimořádné příjmy, nikoliv příjmy běžné. Adekvátním řešením tedy není vytváření potřebných finančních zdrojů prostřednictvím běžných daňových nástrojů. Adekvátním řešením je z tohoto hlediska použití mimořádných příjmů státu, například z prodeje státního majetku nebo z jednorázových specifických nástrojů - povodňových dluhopisů nebo jednorázové povodňové daně nebo poplatku (např. mimořádné silniční daně, mimořádné dálniční známky, mimořádné ekologické poplatky).

Nesmírně důležitý je transparentní způsob financování povodňových škod tak, aby získané finanční zdroje byly použity výhradně na likvidaci povodňových škod a nebyly nejrůznějšími způsoby přerozdělovány na financování jiných veřejných potřeb. Pokud má být nějakým způsobem dotčena veřejnost, je klíčové, aby se na vytváření příslušných finančních zdrojů podíleli všichni občané stejným poměrem (to neznamená stejnou absolutní částkou), tedy aby takové opatření bylo vnímáno veřejností jako spravedlivé a zatěžující všechny. Efektivní způsob financování povodňových škod je takový způsob, kdy finanční zdroje jsou vytvořeny dostatečně rychle, aby mohly být využity pro co nejrychlejší reálnou likvidaci povodňových škod.

Pokud se podíváme na to, kam zatím směřují vládní záměry na získání potřebných finančních prostředků na likvidaci povodňových škod, pak je zřejmé, že navrhované řešení není bohužel ani adekvátní, ani transparentní, ani spravedlivé, ani efektivní. Příslušné návrhy v sobě neobsahují motivační nástroje k hospodářskému růstu běžné v zahraničí, např. formou časově limitovaných daňových prázdnin. Současná situace by měla vést k dlouho odkládanému a nyní jednoduše ospravedlnitelnému seškrtání výdajové stránky státního rozpočtu, a ne ke zvýšení daňové zátěže obyvatel. Tím spíše je nevhodné, když má být byť dočasně zvýšena daň jen určité skupině obyvatel. Vůbec není také zřejmé, zda zvýšený výnos spotřební daně, DHP i daně z příjmů bude transparentně použit právě a jen na úhradu povodňových škod.

Podle mého názoru by měly být na odstranění následků povodní využity především výnosy z privatizace a úspory v chodu státního aparátu, v případě nutnosti pak povodňové dluhopisy nebo v krajním případě povodňová daň, ale plošná a jednorázová, jejíž výnos by byl transparentně použit jen na obnovu povodněmi zničených území. Základní chyba navrhovaného řešení spočívá v tom, že hrazení povodňových škod začalo být spojováno s tématem, s nímž by spojováno být nemělo a s nímž nesouvisí, a to s daňovou reformou. Ta je pochopitelně nutná, ovšem podle mého mínění nikoli ve směru zvýšení daní, ale naopak směrem ke snížení daňového zatížení pro občany i firmy.

Považuji za správné, aby řešení situace po povodních bylo založeno na maximálně širokém politickém konsenzu a aby potřebné zákony byly projednány v Parlamentu velmi rychle v legislativní nouzi. Ale to neplatí o daňové reformě. Ta je naopak přece vždy výsostným politikem a musí se o ní důkladně diskutovat. Věřím, že se podaří nakonec najít takové řešení financování povodňových škod, které bude v zájmu všech občanů a nebudou za ním skryty jiné záměry, které s povodněmi nesouvisí. A že potom v klidnější době a věcněji se začne pořádně diskutovat nejen o daňové reformě, ale také zároveň o reformě veřejných financí.

5.9.2002
Hana Marvanová


Další články tohoto autora:
Hana Marvanová

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: