Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 19.9.2002
Svátek má Zita




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Těžký úděl koaličních vlád
 >MÉDIA: Česká média a regulační orgány v procesu evropské integrace I.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Omluva Světové asociaci novin
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Čeká nás přečíslování
 >PSÍ PŘÍHODY: Tak tohle je ode mě sprostý
 >ZAMYŠLENÍ: Pálenka z nenávisti.
 >SEXUÁLNÍ OTÁZKA?: Puberta třetího věku
 >ZE ŽIVOTA: Mít svůj příběh
 >NÁZOR: Profesionální selhání -amatérské- vlády
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >PŘÍRODA: Sehnat si potravu
 >POSTŘEH: Namazaný rohlík
 >CHTIP: Mluvící pes
 >ZDRAVÍ: Navždy mladý
 >IZRAEL: Pohyb na palestinské scéně

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
19.9. ŠAMANOVO DOUPĚ: Omluva Světové asociaci novin
Jan Kovanic

"Michalu Klímovi, Světové asociaci novin a čtenářům Neviditelného psa se omlouvám za nepravdy a urážky, které jsem napsal v článku Arogance mocenské elity". Tak jsem to měl napsat podle článku Těžký úděl jediného spravedlivého" (NP 8.8.2002) pana kolegy Michala Klímy, ředitele Economia OnLine, člena výkonného výboru Světové asociace novin.

Napíšu to trochu jinak:

OMLUVA:
Michalu Klímovi, Světové asociaci novin a čtenářům Neviditelného psa se omlouvám za nepravdivou informaci, kterou jsem uveřejnil 30.7. 2002 v článku Arogance mocenské osy", a to, že
"Světová asociace novin, zastoupená u nás Michalem Klímou požaduje EXEMPLÁRNÍ potrestání" (viníků v kauze plánované vraždy novinářky Slonkové). Zároveň se omlouvám za urážku, která z této falešné informace vyplynula: "Naposled takto psali novináři za bolševické totality..."

Mé vysvětlení: Převzal jsem zprávu z pořadu "21" na ČT2 v přesně neurčený den. Neměl jsem bohužel zrovna zapnutý záznamník. Z čehož plyne poučení, abych příště nepsal o věcech, která uveřejnila média, jako o faktu, ale vždy s tou výhradou, že "jak prohlásil XY v pořadu"... V inkriminovaném článku tak činím při citacích pánů kolegů z novin - uvádím autory, název článku a kdy a kde byl uveřejněn. Ta "Jednadvacítka" mi v tomto uletěla. Nejsem si jist ani správným jménem oné mezinárodní organizace novinářů. To by ovšem byl trestuhodný přestupek, a pokud jsem se ho dopustil, kajícně se zaň omlouvám.
Domnívám se však, že při informování o článcích v HN, včetně článku pana Michala Klímy, jsem se při krácení nedopustil změny smyslu textu. Citovaný text byl uveden v uvozovkách. Proto se neomlouvám za další "urážky", jichž jsem se v komentáři k těmto článků prý dopustil. (Napsal jsem např., že novináři "někdy se také poněkud pošpiní - například stykem s podsvětím, citováním důvěrných zpráv, citováním policejních protokolů, tajným natáčením, zveřejňováním informací, o kterých slíbili, že je nezveřejní a často i obratnou manipulací či odpornou lží.")
Sám jsem se lži nedopustil, jen jsem se dopustil omylu, byv zaveden špatně vyhodnocenou informací ČT2 - a za tento omyl se hluboce a upřímně omlouvám.

K tomu přidám několik povzdechů:

Povzdech první: Nebylo to poprvé, kdy mne ČT zblbla. Při minulých senátorských volbách většina kolegů komentátorů sprdla kandidátku Jiřinu Jiráskovou za slova, která od ní slyšeli v televizi. Ve skutečnosti televizní zpravodajci (!) ustřihli Jiráskové půl věty, takže úplně změnili smysl jejího výroku. Když na to přišla řeč na stránkách novin, odbylo se to s tím, že "Jirásková se měla stručněji vyjadřovat"!!!

S tím je spojen povzdech druhý: Česká televize se neomluvila. Ani tehdy Jiráskové, ani dnes Michalovi Klímovi. Ale omluvit se mám já, který čerpal z ČT jako z veřejného zdroje. Na "Jednadvacítce" to přitom slyšely možná miliony (no statisíce určitě) diváků, ve Psu můj článek četlo, moment, 2277 čtenářů (včetně mě.)

Povzdech třetí: Neviditelný pes uveřejnil Michalovi Klímovi jeho původní článek z HN i jeho reakci na můj článek v NP. Hospodářské noviny můj článek neuveřejnily, protože, podle mailu z redakce HN, "jak jste uvedl, byl určen pro internetové noviny Neviditelný pes, neotiskli jsme jej, ale vyhověli Vašemu přání a seznámili s ním vedení našeho listu a jednotlivé autory." Ovšem já jsem ještě uvedl: "Přikládám článek, ve kterém reaguji na psaní v HN na konci minulého týdne o "kauze Srba". Jde o upravenou a zkrácenou variantu textu, který vychází v úterý 30.7. na Neviditelném psu. Upravil jsem ho pro účel případného uveřejnění v HN, protože cituji a hodnotím a reaguji hned na několik článků v HN."
Samozřejmě jsem svůj článek upravil, protože jiné jsou zvyky lidu internetového a jiná pravidla platí v tištěných médiích. Ovšem i tento můj neuveřejněný článek měl pan Klíma k dispozici. Bohužel, statisíce (no desetitisíce určitě) čtenářů Hospodářských novin si můj článek nemělo možnost přečíst. Tak si početli alespoň páni redaktoři.

Povzdech čtvrtý: Michal Klíma předpokládal, že jsem svůj omyl vybudoval na špatném pochopení jiného výroku jiné organizace, který ČTK špatně přeložila. A k tomu píše: "Nicméně špatný překlad má na svědomí ČTK, z níž zřejmě Kovanic větu převzal. Chce-li však bazírovat na slovech, měl by si opatřit originální znění a nespoléhat na cizí překlad." He? Samozřejmě, že člověk, který pracuje se slovy, musí "na nich bazírovat" - jak činí i kolega Klíma. Ale zároveň píše, že se nemám spoléhat na tiskovou agenturu veřejné služby! Sám si mám překládat... Tak tedy - k čemu pak ČTK, ze které novináři čerpají jako z jednoho ze zdrojů, k čemu nám je??? Blbej jsem já, že "se spoléhám na cizí překlad"... Také ČTK se nemusí nikomu omlouvat.

Povzdech pátý: V Klímově článku o aroganci moci se na začátku píše:
"Skupina lidí, v níž byl i Karel Srba, byla v roce 1999 obviněna z vydírání. Na zvukovém záznamu jsme slyšeli hlas jednoho z nich, jak vyhrožuje řediteli štiřínského zámku. Soudu však, kupodivu, záznam jako důkaz nestačil, a tak nebyli odsouzeni vyděrači, ale naopak ředitel Hrubý - k omluvě za to, že Srbu z vydírání nařkl."
Soudu to nestačilo. Pravděpodobně slyšel celý záznam, a ne (teď opět drobná urážka, či spíš konstatování) goebbelsovský sestřih alespoň dvou rozhovorů. Například dodnes si většina televizních diváků vzpomíná, že Srba nabízel Horkému "ty prachy". Obecenstvo je přesvědčeno, že mělo jít o přímý úplatek do kapsy řediteli Štiřína, přitom šlo o investice do tamnějšího golfového hřiště. Tedy o peníze do rozpočtu zámku - na vylepšení státního majetku! To je přece jenom něco trochu jiného.
Ale ovšem, že Srba je nejspíš ošklivý chlapeček. Avšak soudu nestačily důkazy. Publicisté nejsou soud, a tak mohou volněji fabulovat. Protože nikoho nesoudí, mohou si dovolit domýšlet fakta! To dělám já, dělá to i Michal Klíma. Ale nesmějí nahrazovat soudy a požadovat vynášení trestů! To je totiž arogance moci, která publicistům nepřísluší.

Povzdech poslední: V novinářské obci mi chybí náznak sebereflexe. Novináři se považují za nekritizovatelné a většinou se postaví za svého kolegu, i když třeba chyboval. Jako to ostatně dělají lékaři a advokáti. Avšak - stejně tak, jako můžeme kritizovat soudy, musíme si zvyknout, že kdokoli může kritizovat i nás.

Důležité je při psaní zachytit smysl popisovaného dění. A můj článek se snažil vyjádřit, že stejně jako politici, se stejnou arogancí moci, postupují často i publicisté. A na tom trvám, i když jsem se dopustil omylu při přebírání informací.

Na závěr si ještě dovolím ocitovat klasika: "Omylem se na podstatě pravdy nic nemění." (Domitius Ulpianus, kol. 170-228 AD, jeden z největších právníků své doby.)

Psáno v Praze v srpnu a v září 2002

Autor je písmák


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: