Je to až podivuhodné, jak rychle, v průběhu několika dní, spadl zlé Špidle hřebínek, jak rychle, v průběhu několika dní, se proměnil ledově klidný suverén v cosi, co se dá přirovnat k nudli v bandě. Krizi samozřejmě odstartovala Hana Marvanová, když infantilně hlasovala proti organizované loupeži pod záminkou post-povodňových opatření. Vladimír Špidla okamžitě reagoval v roli zlého muže, sekundován servilním Cyrilem Svobodou, který, s psím jazykem dychtivě vyplazeným až na vestu, přizvukoval "vyhoďte je, vyhoďte je, ty unionisty, voni si nic jinýho nezasloužej". Jenže ono se ukázalo, že ten vyhazov nebude tak jednoduchý. Poslední chabý pokus se udál v pondělí ráno, kdy Špidla pravil "děte" a unionisté řekli "nepudeme" a bylo. Sám Svoboda zasunul jazyk a změnil pozici o 180 stupňů.

V průběhu hodin se ukázalo, že Vladimír Špidla nemá situaci v sociálně demokratické straně zdaleka tak dokonale v hrsti, jak se tváří. Konceptů je zde víc, někteří zdejší potentáti tíhnou ke konkubinátu s komunisty, jiným se stýská po pohodlném zatuchlém pohodlíčku opoziční smlouvy. Jedno i druhé nabízí lepší komfort moci. Na ideje zapomeňte, vskutku jde o komfort moci, proto ta nenávist k Marvanové. Ti lidé uvažují jendoduše: Hrstka unijních pohrobků pravicové politiky místa ve správních radách nezajistí. A lidovci jsou pijavice prověřené dějinami. Sociálně demokratickým pragmatikům by tedy byli bližší pořádně rudí anebo pořádně modří.

Kdyby měl vládnout v této zemi rozum, naskýtalo by se takovéto řešení:
Vláda předložila návrh daňových opatření jako reakci na přírodní pohromu. Návrh neprošel o jeden hlas, ale i kdyby byl prošel o jeden hlas, stejně by byl zdrojem napětí a mrzutostí; taková věc, jako jsou daně, tedy odčerpávání soukromých peněz do veřejného sektoru, by měla být posvěcena významnější většinou, než plus mínus jednoho hlasu. Návrh neprošel. Budiž, musí se vytvořit jiný návrh, a ten třeba projde. Od toho máme parlament, aby ho projednal.

Takto by uvažovali lidé, kterým by šlo veřejný zájem.
Jenže zde nejde o veřejný zájem. V situaci, která nastala, si chce kde kdo ohřát politickou polívku a fouká do plamene, aby hořel co nejvíc. Špidla má teď 24 nebo nejdéle 48 hodin na to, aby vyretušoval následky své ideologicky podmalované zbrklosti. Pokud se mu to nepodaří, události půjdou přes jeho hlavu a za rok si budeme říkat:
Špidla? To jméno mi něco připomíná.
Ale i v ideálním případě, kdyby se podařilo ne vařící, ale hořící polévku ufoukat, Špidla už nikdy nebude tak zlý, jako býval. V ohýnku zbytečně rozdmýchaném mu ohořelo příliš mnoho peříček, aby mohl z nich vytvořit dostatečně hrozivý krocaní chvost.
Aston

Řídí Lubomír Fendrych

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: