Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 18.9.2002
Svátek má Kryštof




  Výběr z vydání
 >IZRAEL: Pohyb na palestinské scéně
 >POLITIKA: Ansámbl ze scény !
 >POOHLÉDNUTÍ: Rudá záře nejen nad Kladnem?
 >POLITIKA: Za vládní krizí je boj v ČSSD
 >MROŽOVINY: Chiméra trvale udržitelného rozvoje
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ze života starého mládence
 >PSÍ PŘÍHODY: Výhoda ježdění na motorce
 >PRAHA: Bohorovný pražský magistrát.
 >POLITIKA: Kotrmelce
 >PŘÍRODA: Mravenci jsou dobří spojenci
 >TÉMA: Špatný je volební systém, ne Marvanová
 >ZE SVĚTA: Kanadské zážitky (17)
 >EKONOMIKA: Ceny dluhopisů vrcholí
 >ŠKOLA: Potřebujeme ministerstvo školství?
 >ZDRAVÍ: Jak odhalit vřed

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
18.9. PSÍ PŘÍHODY: Výhoda ježdění na motorce
Ondřej Neff

Lidi se mě ptají, jak snáší Bart moje ježdění na motorce. Myslím, že jednu výhodu přece jen nalezl.
Obecně vzato, Bart je na motorku zvyklý, protože David jezdí na motorce už čtyři roky a Barta už dávno omrzelo motocykl honit po zahradě. Hluku motoru se nebojí. Jde mu jen o to, že já - nebo David - odcházíme, či odjíždíme z pozemku. Byl by nejraději, kdybychom byli pořád poblíž. To by byl nejspokojenější.

Ovšem přece jen jednu výhodu motorkaření - z jeho pohledu - přináší.
Když odcházím z domova jaksi v civilu, mám na sobě, jak jinak, kalhoty a boty, přesněji polobotky. Jenže když odcházím do garáže pro motorku, mám na sobě kožené kalhoty (ty Bartovi moc příjemně voní) a na nohou vysoké boty.
Při odchodu je to vcelku jedno, ale když přijdu, Bart mě očuchá ještě důkladněji, než když mám na sobě civil, a pak si sednu na schody, abych si sundal ty vysoké boty. Bart si okamžitě sedne za mě,jako kdyby jel na motorce na tandemu, a olizuje mi ucho.
Mohl bych ho odehnat, to samozřejmě.
Jenže je mi líto ho odhánět. Musím mu nějak nahradit svoji nepřítomnost, a olíznutí ucha je vcelku snesitelná cena.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: