Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 20.9.2002
Svátek má Oleg




  Výběr z vydání
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK
 >TÉMA: Češi, čekáme na Vás (viděno z EU)
 >TÉMA: Může a bude chtít někdo zastavit rozhazování peněz v ČD ?
 >FEJETON:Auch im Sweden leben die Kanalarbeiter.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Metro už nikdy nepojede... předvídal Bilal
 >INTERNET: KillAdd, snadná obrana proti pop-up oknům
 >POLITIKA: Zvraty podle Klause
 >ZE ŽIVOTA: Banky...
 >KULTURA: Síto s velkými oky
 >INFO: Otevřený dopis
 >PŘÍRODA: Svůj pach
 >ZDRAVÍ: Neposedný posed
 >POLITIKA: Těžký úděl koaličních vlád
 >MÉDIA: Česká média a regulační orgány v procesu evropské integrace I.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Omluva Světové asociaci novin

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
20.9. ZDRAVÍ: Neposedný posed
Jarmila Skružná

Posed bílý je "neposeda". Na místě nemá stání, šplhá stále výš a dál.Je to totiž liána, vcelku nenápadná, která naši pozornost přitáhne až v době plodu, kdy je ozdobena množstvím lesklých černých bobulí. Ale pozor! Děti mohou považovat jedovaté plody posedu za jedlé a jejich konzumací si přivodit vážné zdravotní obtíže.

Posed bílý (Bryonia alba L.) je příbuzný tykvím a okurkám. Patří do čeledi dýňovitých (Cucurbitaceae Juss.). Řadu z devíti set druhů této čeledi člověk pěstoval již před mnoha staletími jako zeleninu, léčivky, později také jako okrasné rostliny.

Popis:
Posed bílý má mohutné řepovité kořeny. Uvnitř jsou bílé. Posed je popínavá rostlina, která se pne pomocí jednoduchých úponků vyrůstajících v paždí listů. Listy jsou sytě zelené, jednoduché, laločnaté. Střední lalok je nejširší na bázi laloku, ke špičce se zužuje. Květy se objevují na rostlině v červnu a červenci. Jsou nenápadné, žlutobílé, jednopohlavné. Samčí vykvétají v dolní části lodyhy, samičí v horní části. Plody jsou kulovité černé bobule s 2 až 5 zploštělými semeny.

Rozšíření:
Posed bílý se vyskytuje na celém území našeho státu, v teplejších oblastech je dokonce hojný. Roste na okrajích lesů, sadů a zahrad, popíná ploty a zdi. Původem je z oblasti jihovýchodní Evropy až po střední Asii, ale jako zplanělý a zdomácnělý se vyskytuje v téměř celé Evropě.

Historie používání:
Posed byl znám již ve starověkém Římě. Patřil mezi rostliny Chiróna, bájného kentaura. Ve starověku se používaly nejen kořeny, ale i další části rostliny včetně pupenů, které si Římané připravovali s octem a solí. Plody byly považovány za lék proti epilepsii. Ženám sloužily jako krášlicí prostředek - odstraňovaly pihy a potíráním činily kůži hladkou a hebkou. Středověcí lékaři a mágové si všimli zvláštního tvaru posedového kořene, který připomíná lidskou postavu. To ho předurčovalo k magickým praktikám a léčení, podobně jako kořen mandragory. Mathioli ve svém herbáři poukazuje jak na falšování slavnější mandragory kořenem posedu, tak i na jeho využití jako léčivé rostliny. V minulosti se posed používal proti dně, na zmenšení žaludečních vředů, na pročištění krve a při zánětu pohrudnice. Byl pokládán za abortivum. Posed patřil mezi nejvýznamnější čarovné rostliny. Jeho dnešní výskyt může být pozůstatek po dřívější kultuře - posed se totiž záměrně vysazoval kolem hospodářství, aby chránil domácí zvířectvo před dravci, uřknutím a blesky. Pěstoval se také proto, že se věřilo, že z jeho kořene může povstat živáček, který svému majiteli přinese štěstí a užitek. Celá řada pověr a magických úkonů spojuje kořen posedu a mléko: posed pěstovaný u chlévů zajistil dostatek dobrého mléka, kořen obřadně vykopaný na den sv. Jana Křtitele zase zaručoval vrchovatou míru smetany v mléce. Posed byl důležitou rostlinou zamilovaných, především těch, kteří usilovali o své protějšky marně. S pomocí posedu mohla děvčata protančit celý večer, pokud si vložila plátek kořene do střevíců. Kořen totiž "posedl" srdce všech tanečníků a ti děvče nemohli pustit z kola ven. Kořen posedu se také vkládal do kolébky novorozenců, aby byli chráněni před zlou mocí.

Sběr:
Kořen posedu (Bryoniae radix) se sbíral na podzim nebo na jaře. Pozor! Vzhledem k vysoké toxicitě patří výhradně do rukou odborníků. Je nevhodný pro domácí použití.

Obsahové látky:
Glykosid bryonin, bryonidin, triterpenické kukurbitaciny, pryskyřice, škrob a silice.

Vlastnosti:
Dříve jako laxativum, diuretikum, derivans při revmatismu a emetikum.

Účinek na organismus, toxicita:
Vně působí čerstvá šťáva na kůži, způsobuje dermatitidy a puchýře. Otrava se projevuje krvavým průjmem, celkovou slabostí a křečemi. Dochází k poškození jater, zánětu ledvin až zástavě dechu. Smrtelné riziko u dětí představuje dávka 15 bobulí.

Léčba:
Důležité je včasné rozpoznání otravy a následný výplach žaludku. Podává se aktivní uhlí, případně tekutiny.

Zajímavosti:
Blízce příbuzný posedu bílému je posed dvoudomý (Bryonia dioica Jacq.). Na rozdíl od posedu bílého má plody červené. Dříve se používal v léčitelství, rostlina je též jedovatá. Obsahové látky a příznaky otravy jsou shodné s otravou posedem bílým.

Další informace naleznete zde




Další články tohoto autora:
Jarmila Skružná

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: