Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 23.9.2002
Svátek má Berta




  Výběr z vydání
 >BANÁT: Cesta k pomoci
 >ZAMYŠLENÍ: Kolik pravd vysvětlí jeden fakt?
 >TÉMA: Udržitelný rozvoj-jak pro koho.
 >MROŽOVINY: OSN - u konce s dechem?
 >POLITIKA: Zamlčený příběh ODS z povodňové kalamity
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jsem slavný spisovatel
 >ZE SVĚTA -VZPOMÍNKA: Vražda srbského žurnalisty.
 >PSÍ PŘÍHODY: Buď rád, Barte
 >TÝDEN POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >KUPÓNOVKA: Kožený může jít, ostatní zůstanou po škole!
 >REAKCE: Milionářská daň a sociální spravedlnost. Poznámky ke komentářům.
 >PŘÍRODA: Svůj hlas
 >Afghánistán - islámský fundamentalismus nebo kmenový šovinismus?
 >NÁZOR: Pěšiny, cesty, silnice….
 >ZDRAVÍ: Jak se léčí kapavka?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Média  
 
23.9. ZE SVĚTA -VZPOMÍNKA: Vražda srbského žurnalisty.
Josef Lovell

Slavko Curuvja byl nejznámnějším srbským žurnalistou - komentátorem nejen v Jugoslavii, ale též v zahraničí. Vydával nejčtenější bělehradský deník Dnevni Telegraf a týdeník Evropljanin. Po mnoho let se dobře znal a měl zřejmě kdysi dobré vztahy se současným jugoslávským presidentem a hlavně s jeho ženou, která dle všech informací měla velký vliv na politické akce svého muže. Koncem devadesátých let, po deseti letech vlády S. Miloševiče byl nebojácným a nejznámnějším kritikem tehdejšího diktátorského bělehradského režimu.

V října 1998 otiskl otevřený dopis soudruhu Slobodanu Miloševičovi, prezidentu Jugoslavie a nejvyššímu veliteli jugoslávské armády a policie.

Podstatná část dopisu je zde přeložena (1) :

Vaše excelence,

asi si plně neuvědomujete, že minulý týden došlo v našem státě ke coup d'etat. Přestože jste prohlásil, že hrozba vojenského útoku byla odvrácena, vaši poradci, vaše vládnoucí koalice udržující de facto vyjímečný stav, potlačili zákonný řád a převzali kontrolu Srbska do svých rukou. Prvou akcí této vládní skupiny bylo zabránit Srbům slyšet, mluvit a vidět. Poprve v srbské historii tři denníky a radiová stanice byly zakázány. Tato akce nemá obdoby v naší historii. Jde o zneuctění Srbska. Není to ale nejhorší co se zde přihodilo. V Jugoslavii bylo zavedeno stanné právo a vládne se dekrety, ačkoli vyjímečný stav formálně vyhlášen nebyl. Toto vše se přihodilo bez jakéhokoli vysvětlení z vaší strany. Proč ? Je to snad proto, že se neodvažujete postavit tváří v tvář k výsledkům vaší desetileté vlády ? Nebo je to proto, že jste vyčerpal podporu většiny Srbů z doby vašeho nástupu k moci ? Je vaše kouzelná skřínka, kdysi plná politických triků, nyní prázdná ?

Vše, co v tomto století Srbové vytvořili, bylo bezmyšlenkovitě promarněno : státní a národnostní hranice ; status spojence ve dvou světových válkách ; národní důstojnost ; členství v mezinárodních institucích ; ztotožnění Srbů s Evropou. Srbské etnické oblasti v Chorvatsku a v části Bosny byly ztraceny. Mimo psychický komplex poslední bašty komunismu v Evropě, se v nášem národě vyvinul komplex poraženého, genocidního agresora.

Zásluhy a vážnost srbských institucí byly systematicky ničeny. Akademii umění a věd pokládáte za ústav pro přestárlé. Degradoval jste církev, zákonodárství, media, parlament a vládu.

Ožebračil jste střední třídu a součastně jste vytvořil novou hospodářskou a politickou elitu. Celková hospodářská produkce Srbska se snížila, zatímco na př. ve Slovenii se zvýšila ( tvrdil jste, že tato republika zbankrotuje pokud se od nás odtrhne).

Pensisté jsou nuceni hledat jídlo v nádobách s odpadky, protože vámi ovládaný pensijní fond jim dluží po šest až sedm měsíců pensi. Stát ukradl svým občanům peníze v hodnotě přibližně 4 bilionů liber sterlingů pomocí pyramidových finančních schemat, půjček a zabavených vkladů v cizí měně. Máme přibližně dva miliony nezaměstnaných. Více než sto tisíc dobře vzdělaných a schopných lidí emigrovalo, prchlo před válkou, nebo prostě proto, že neviděli pro sebe v této zemi žádnou budoucnost.

Malou skupinu, asi jednoho sta rodin, která má velký prospěch z vaší podpory a ochrany, jste ponechal v řízení státních financí. Autority ve státě, který vy řídíte, demonstrují feudální extravaganci a aroganci uprostřed velké nouze a chudoby. Velké hospodářské a průmyslové společnosti jsou řízeny vašimi nejbližšími soudruhy.

Srbové umírají na nemoce, které jsou jinde běžně léčitelné, protože nemáme dostatek léků. Zdravotní systém je na pokraji zhroucení a naše populace užívá masově sedativa obdobným způsobem jako v zemích třetího světa užívají vitaminy.

Nikde v současné Evropě nejsou zločinci a stát tak propojeni, nikde nežijí pospolu v takové harmonii jako zde v Srbsku. Organizované gangy kontrolují nákup a prodej základního zboží a kontrolují základní služby. Operují zde stále paravojenské skupiny. Násilí a vraždy jsou na denním pořádku. Stát se prakticky vzdal zodpovědnosti za bezpečnost svých občanů a jejich majetku.

Vytvořil jste situaci, v které každá úřední autorita závisí na vaší dobré vůli a je nucena trvale konspirovat proti druhým. Díky těmto intrikám se vytvořil stav, že jsou povyšovány ty nejméně schopné, ale zato nejvíce bezohledné osoby.

Společnosti byla vnucena psychosa trvalé krise navíc k trvalému strachu z všemocné policie a z vašich nejbližších přisluhovačů, kteří se chvástají tím, že mohou nařídit exekuci každého, kdo se jim nelíbí. Od obyvatelstva je požadována naprostá poslušnost. Populace je ovládaná silou, strachem. V tomto ohledu se opíráte a závisíte na nejhorších elementech společnosti.

Vaše excelence, vaše země, vaši lidé žijí po léta ve strachu, ve stavu psychosy, nemajíce kolem sebe nic jiného než smrt, neštěstí, teror a beznaděj.

Hladoví a ponížení, vaši občané jsou duševně vyčerpaní. Nemají síly ani k slovnímu protestu. Tento náš dopis, vám adresovaný, je náš skromný příspěvek v boji proti strachu.

Že tato kritika je pravdivá, potvrdil svou akcí sám adresát, Slobodan Miloševič :

Slavko Curuvija byl nejprve odsouzen k pokutě sta tisíc USA dolarů.

Nezlomen, pokračoval v publikování.

Počátkem dubna 1999 Curuvija a jeho žena Vesna byli na bělehradské ulici přepadeni dvěma maskovanými ozbrojenci. Paní Vesnu zbili do bezvědomí a jejího manžela zavraždili jedenácti výstřely.

Miloševičem kontrolované noviny oznámily vraždu krátkou notickou : zabit neznámými pachateli.

Ignorujíce policii, která vše filmovala, přes dva tisíce lidí se zůčastnilo pohřbu padesátiletého slavného žurnalisty. Žádný oficielní představitel - nikdo blízký vládě - se obřadu nezúčastnil.

(1) "Dnevni Telegraf", Bělehrad, 18. října 1998 - (přeložil J.L.).

 

 

 

.




Další články tohoto autora:
Josef Lovell

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: