Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 23.9.2002
Svátek má Berta




  Výběr z vydání
 >BANÁT: Cesta k pomoci
 >ZAMYŠLENÍ: Kolik pravd vysvětlí jeden fakt?
 >TÉMA: Udržitelný rozvoj-jak pro koho.
 >MROŽOVINY: OSN - u konce s dechem?
 >POLITIKA: Zamlčený příběh ODS z povodňové kalamity
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jsem slavný spisovatel
 >ZE SVĚTA -VZPOMÍNKA: Vražda srbského žurnalisty.
 >PSÍ PŘÍHODY: Buď rád, Barte
 >TÝDEN POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >KUPÓNOVKA: Kožený může jít, ostatní zůstanou po škole!
 >REAKCE: Milionářská daň a sociální spravedlnost. Poznámky ke komentářům.
 >PŘÍRODA: Svůj hlas
 >Afghánistán - islámský fundamentalismus nebo kmenový šovinismus?
 >NÁZOR: Pěšiny, cesty, silnice….
 >ZDRAVÍ: Jak se léčí kapavka?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
23.9. KUPÓNOVKA: Kožený může jít, ostatní zůstanou po škole!
František Schilla

Také si každoročně chodíte vyzvednout dividendy na stejnou poštu, ve které jste si svého času objednávali za kupóny akcie privatizovaných podniků? Pokud ano, pak vás možná při inkasování peněz napadají stejně naivní otázky jako mne: Kam se jen poděly zástupy lidí, které tu během předkola první vlny kupónovky trpělivě čekaly v předlouhých frontách? Vždyť přece tenkrát dobrá polovina jimi zvolených privatizačních fondů byla podle programu nebo dokonce rovnou podle názvu "dividendových" ! Kdepak jsou ty "dividendové" fondy z první vlny kupónovky dnes ? A kdepak zůstávají jejich slavné dividendy?

Kromě známého vulgarismu se jako odpověď na uvedené otázky nabízí řada vcelku triviálních vysvětlení (včetně vysvětlení vysloveně kriminalistické povahy), jež ovšem většinou příliš ulpívají na poslední, závěrečné (a při vší případné spektakulárnosti přece jen jaksi spíše "technické") fázi přerozdělovacího dění v řadě fondů z první vlny. Závěrečné fázi dodatečného fondového přerozdělování získaných aktiv nicméně musela předcházet fáze předposlední, té pak fáze ještě dřívější a ještě dřívější atd… Hledání adekvátní odpovědi na výše uvedené otázky nás vposledu nemůže logicky nedovést až k otázkám základním: A jak vlastně privatizační fondy, a to tzv. "kapitálové" i tzv. "dividendové", v první vlně naložily se svěřenými kupóny ? Jak vůbec zainvestovaly investiční body ? Všechny zaregistrované privatizační fondy (dále jen IPF) dohromady získaly v první vlně kupónovky 72% všech investičních bodů. Získaly tedy do svých portfolií také alespoň 72% nejbezpečnějších a nejlukrativnějších akcií z celé nabídky v první vlně, nebo nikoli ?

Letos mi to už, přátelé, nedalo. A tak přímo z hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze - s čerstvými dividendami ze "svého" podniku v kapse - jsem zamířil o pár ulic dál do Střediska cenných papírů, kde jsem se ponořil do cifer týkajících se první vlny kupónovky. Čekal jsem ledacos, nad tím, co jsem zde nalezl, jsem však nestačil valit oči. Soukromá rešerše, původně plánovaná maximálně na půl hodiny, se nepozorovaně protáhla na déle než hodinu a půl. Déle než hodinu a půl napínavé četby, z níž jsem se posléze pod tlakem jiných termínů musel velice nerad skoro násilím vytrhnout ! Kam se hrabou detektivky nebo akční filmy ! Celou tu dobu jsem doslova hltal čísla kdysi jednorázově v celostátním měřítku publikovaná a rozhozená do všech stran, poté však pečlivě skrývaná a dnes již prachem poněkud zanesená ! Rozumějme: Čísla dávno státem oficiálně zveřejněná v celostátních periodikách (především v periodiku Kupónová privatizace), leč od té doby tisíckrát zamlouvaná, interpretačně zamlžovaná, diskrétně zastíraná, úzkostlivě zamlčovaná manažery tzv. "úspěšných" IPF z první vlny (jejichž "úspěch" ve světle těchto cifer značně bledne) !

Nepřekvapilo mne, jak žalostně fondy "zabodovaly" v podniku Železiarne Podbrezová, z něhož se ve třetím a pátém kole rozdávalo po 300 akciích na knížku (čistá dividenda za rok 2000: necelých 7.000,- Kč na knížku; čistá dividenda za rok 2001: necelých 6.000,- Kč na knížku). Nepřekvapilo mne, jak žalostně fondy "zabodovaly" v řadě společností z odvětví stavebnictví. Nepřekvapilo mne, že v pátém kole první vlny, kdy se rozdávalo po 50 akciích superbezpečné společnosti České energetické závody (kapitálový výnos: cca 50.000,- Kč na knížku, majoritním vlastníkem zůstává dodnes český stát), objednali a získali 16% samostatně investující "dikové" (držitelé investičních kupónů), a jenom 14% IPF (přičemž přibližně milión akcií ČEZ zbyl a byl převeden do nabídky ve druhé vlně). Specifiky všech výše uvedených investic jsme se na Psu již zabývali.

Co jsem však přece jen neočekával a co mi vyrazilo dech, to byla další objevená (či spíše znovuobjevená) čísla. Zástupně za všechna uvedu čísla týkající se nejlukrativnější prvovlnné investice (a zároveň nejlukrativnější "kupónové" investice vůbec), totiž akcií podniku Elektrárny Opatovice (kapitálový výnos při 50 akciích na knížku: až 500.000,- Kč /slovy: půl miliónu českých korun/):

Do nabídky v první vlně bylo dáno 754.440 akcií, tj. 76% základního kapitálu společnosti. V kurzu 5 akcií za 100 investičních bodů se daly objednávat a získávat nejenom ve třetím, ale i ve čtvrtém, a potom ještě v pátém kole. Obecně lze konstatovat, že objednávky této nejlukrativnější kupónové investice vůbec lezly v jednotlivých výše zmíněných kolech z investorů (tedy ze všech zúčastněných "hráčů" dohromady - "diků" i IPF) jako z příslovečné "chlupaté deky". Něco málo bylo pokaždé objednáno, větší část zůstala pokaždé nevyčerpána. A tak to šlo kolo po kole … Žádný spěch, žádná křeč; klídek, pohoda ! Ve třetím kole bylo nabízeno 336.150 kusů akcií, ve čtvrtém kole 226.893 kusy, v pátém kole 144.623 kusy. Ve třetím kole samostatně investující "dikové" objednali a získali 16% z nabídky daného kola a IPF 17%. 67% z nabídky třetího kola nechtěl (a tedy nezískal) nikdo ! Ve čtvrtém kole "dikové" objednali a získali opět 16% z nabídky daného kola a IPF 20%. 64% z nabídky čtvrtého kola opět nechtěl (a tedy nezískal) nikdo ! V posledním, pátém kole "dikové" objednali a získali opět 16% z nabídky posledního kola a IPF 18%, takže v posledním kole se prodalo pouhých 49.680 akcií. A 66% z nabídky posledního kola, čili 94.943 akcií společnosti, zase nechtěl, a tedy ani nezískal nikdo ! (Zůstaly v držení státu.) Z celkové nabídky akcií Elektrárny Opatovice bylo v první vlně "udáno" jenom 87%. Do zbylých akcií podniku by se v kurzu 5/100 bývalo v pohodě vešlo dalších 1.898 celých kupónových knížek. To je přibližně stejné, jako kdyby z 1.898 jakýchsi českých a slovenských Onassisů jeden každý pohrdl půl miliónem korun osvobozeným od daně z příjmů. Ba dokonce hůře, přátelé: Je to spíše podobné situaci, kdy by u 1.898 českých a slovenských klientů (vydělávajících v té době v průměru devět tisíc korun hrubého měsíčně !) jménem jednoho každého z nich jejich údajně "expertní" zástupce hrdě odmítl půl miliónu korun ! (V takovém případě ovšem logicky vyvstávají pochybnosti nad "expertností" dotyčného zástupce.)

Co do efektivnosti "kupónových" investic znamenala zkrátka první vlna kupónovky (na rozdíl od vlny druhé !) pro IPF relativní fiasko. Fiasko na celé čáře. Z lukrativních prvovlnných investic rozhodně zdaleka nezískaly oněch obligátních 72%. U podniků jako Elektrárny Opatovice nebo IPS Praha, kdy část prvovlnné nabídky zůstala pro menší "expertní" i neexpertní kupónovou poptávku nevyčerpána, zachraňoval v první vlně pomyslnou stavovskou čest fondů převážně Viktor Kožený. Ten zde většinou získal maximálně povolených 20% ze základního kapitálu společnosti (byť při dražším kurzu - většinou při výchozím kurzu 3/100 z prvního kola). A jistě by byl získal ještě více, pokud by býval směl ! I tak se ovšem celkově pro IPF jednalo o blamáž takových rozměrů, že prvovlnné IPF a jejich pohrobci, aby od ní odvrátily pozornost, raději ani neupozorňují na to, že právě co do efektivnosti "kupónových" investic pro ně celkově druhá vlna kupónovky při aplikaci obdobných kritérií naopak znamenala jednoznačný a výrazný úspěch, kdy samostatně investující "diky" doslova převálcovaly.

V obou vlnách kupónové privatizace běželo především o soutěž v opatřování, třídění, vyhodnocování, využívání a ochraně relevantních informací. V první vlně až na světlou výjimku, kterou představoval Viktor Kožený, neměly IPF, jak vidno, v dotyčné soutěži (vyjádřeno novozákonní terminologií) "žádné jiné evangelium" či (vyjádřeno moderně) žádné zvláštní know-how. I se započtením výsledků Koženého dopadly IPF ve srovnání se samostatně investujícími "diky" hůře. Bez Koženého by ovšem jejich celkové výsledky v první vlně vypadaly přímo strašně.

Pozor, přátelé ! Naprosto netvrdíme, že ti, kdo v předkole první vlny svěřili Koženému body k "dividendovému" zhodnocení, se snad dočkali nějakých výraznějších dividend ! Stejně tak netvrdíme ani, že ti, kdo v předkole první vlny svěřili Koženému body ke "kapitálovému" zhodnocení, se snad dočkali nějakého výraznějšího kapitálu. Tvrdíme jenom a pouze to, že na rozdíl od jiných IPF u Koženého "harvardských" IPF nespočíval klíčový problém při dodatečném přerozdělování získaných aktiv již v samotném počátečním získávání těchto aktiv, tedy již ve vlastním umístění svěřených investičních bodů během jednotlivých kol první vlny.

Postupem času, přátelé, dospíváme k jakémusi kurióznímu pravidlu: Čím více se zabýváme kupónovkou, tím více jsme - volky nevolky - nuceni v tom či onom právě probíraném aspektu vyzdvihovat nepříliš populárního chasníka jménem Viktor Kožený. Zde např. nemůžeme nekonstatovat, že alarmující cifry z první vlny kupónovky, jimž je věnován tento článek, dopadají plnou a neztenčenou měrou na hlavu všech prvovlnných fondových manažerů s čestnou výjimkou Koženého. Čili, jak se říkávalo na základní škole nezdárným žáčkům: "Kožený může jít; ostatní zůstanou po škole !"


Další články tohoto autora:
František Schilla

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: