Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 24.9.2002
Svátek má Jaromír




  Výběr z vydání
 >ZE SVĚTA: Skládání mozaiky
 >TÉMA: Právní účinnost Benešových dekretů pod lupou
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Kdo to tu píská?
 >CO KDYŽ: Řecký oheň - Napalm minulosti? (1)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Robotizované fronty
 >PSÍ PŘÍHODY: Drobná blamáž za asistence pejska
 >NÁZOR: Čtyřletá liknavost vlády opět nutí natáhnout ruku.
 >PRAHA: Den bez aut? Nenechte se vysmát!
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >POLITIKA: Co si Špidla usmyslí příště
 >ARCHITEKTURA: Nový kostel v Praze
 >NÁZOR: Státní zaměstnanci -věnovali- na povodně 100 miliard
 >EKONOMIKA: Irácká hrozba
 >PŘÍRODA: Podvodníci
 >ZDRAVÍ: Které léky nepatří za volant

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
24.9. NÁZOR: Státní zaměstnanci -věnovali- na povodně 100 miliard
Radek Sárközi

Když zemi postihne nějaká katastrofa, je morální povinností všech obyvatel, aby se semkli a pomohli škody co nejdříve odstranit. Při povodních v roce 1997 to udělali. Dobrovolníci pomáhali zatopeným oblastem přímo na místě, další lidé nakupovali humanitární pomoc a posílali příspěvky na povodňová konta, jiní si koupili povodňové dluhopisy.

Jedna skupina obyvatelstva ale přispěla na povodně mnohem více - státní zaměstnanci přišli o nedávno schválené 14. platy. Od roku 1997 tak každý státní zaměstnanec "věnoval" státu asi 15.000 korun ročně, celkem tedy 11 miliard! Samotných státních zaměstnanců se nikdo neptal, jestli s takovým postupem, který je evidentně nespravedlivý, souhlasí. V parlamentu nenašli oporu u žádné politické strany a hlas, že zaměstnanci krachujících bank, do kterých nalil stát stamiliardy, mají několikanásobně vyšší platy a jakási povodňová daň by jejich rodinné rozpočty zatížila méně, nebyl vyslyšen…

Ze státních zaměstnanců se stali rukojmí, a když vláda potřebovala zamáznout nějakou díru ve státním rozpočtu, přišli první na řadu a nikdo se jich neptal, jestli náhodou nebyli povodněmi přímo zasaženi. Od roku 1997 do roku 2002 tak díky nevyplácení 14. platu dotovali státní rozpočet částkou asi 66 miliard! Dalších 14 miliard stát ušetřil odložením rozšíření platových tarifů na 16. Na jedné straně tedy stojí povodňové škody odhadované na 50 miliard a na druhé 80 miliard, které stát ušetřil pouze na státních zaměstnancích. Kam se podělo těch 30 miliard navíc? Zřejmě šly na záchranu bank…

Vláda se nyní rozhodla celý proces z minulých povodní opakovat. Státní zaměstnanci opět nedostanou slíbené 14. platy (11 miliard) a zvýšení počtu tarifních tříd se opět odkládá (7 miliard). V příštím roce tedy "věnují" úředníci, učitelky, lékaři, knihovnice a další státní nevolníci na sanaci povodňových škod 18 miliard. Ale platí opravdu pouze povodňové škody?

Stejně jako v roce 1997 se zřejmě nenajde politická strana, která by se za státní zaměstnance postavila. Unionistům nejvíce leží na srdci deset tisíc milionářů, kteří mají platit daně jen o několik procent vyšší. 750.000 voličů-státních zaměstnanců platí povodňovou daň ve výši asi 10% už od roku 1997. Kromě nezávislého poslance Svatopluka Karáska, který navrhuje, aby každý člověk s příjmem nad 13.000 korun zaplatil povodňovou daň ve výši asi 3%, se jich nezastal nikdo…


Další články tohoto autora:
Radek Sárközi

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: