Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 25.9.2002
Svátek má Zlata




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Je nutné zvyšovat daně ?
 >ZE SVĚTA: Muzeum mezinárodní špionáže
 >MROŽOVINY: Churchillovy "nádrže"
 >CO KDYŽ: Řecký oheň - mohl tedy být starověkým Napalmem? (dokončení)
 >PSÍ PŘÍHODY: Vlídné podzimní odpoledne
 >EKONOMIKA: Politické uklidnění prospělo koruně
 >HOSPODAŘENÍ: Zemědělská kapitola největší překážkou vstupu do EU
 >SAKRYŠ: Jak pojmenovat metalovou kapelu?
 >MEJLEM: ohlasy a názory
 >POSTŘEH: Esemesky
 >VTIP: Přišlo mejlíkem
 >PŘÍRODA: Hodovníci
 >ZDRAVÍ: Zpověď pacientky
 >ZE SVĚTA: Skládání mozaiky
 >TÉMA: Právní účinnost Benešových dekretů pod lupou

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
25.9. ZDRAVÍ: Zpověď pacientky

Ve většině populace je buď skrytá nebo zjevná obava z rakoviny. Pod dojmem nejrůznějších pochmurných předpovědí, představy hrůzy z každého nádorového onemocnění, buď tyto myšlenky odsouváme, nemluvíme o svých obavách a často předjímáme a nebo zkresleně vnímáme ty, kteří onemocněli.

Ale tito lidé po úspěšné léčbě žijí, žijí často lépe než my sami, radují se z každého dne. Proto rádi uveřejňujeme i vzpomínku pacientky na jarní rekondiční pobyt po prodělané rakovině prsu. Její slova jsou natolik autentická a sugestivní, že mohou dodat sílu a odvahu i těm, kteří se do složité zdravotní situace právě dostali.

Ačkoliv jsem již pět let po ablaci prsů, teprve letos v květnu jsem se odhodlala jet na rekondiční pobyt, který pořádá Liga proti rakovině v Nové Vsi pod Pleší – tedy na Pleši. O rekondicích jsem mnoho slyšela, ale skutečnost předčila všechna má očekávání. Prostě – bylo to skvělé.

Krajina kouzelná, procedury báječné a jednání všech lékařů, sestřiček i rehabilitačních pracovnic velmi milé a vstřícné. Jídlo vynikající se spoustou ovoce a zeleniny. Ubytování bylo v pokojích po dvou a úplně stranou od lidského „hemžení“. Bylo nás osmnáct žen ve věku od 27 do 82 let a přesto jsme se krásně shodly. Společně strávené dny v pohodě a nově vznikajících přátelských vztazích nám dodaly chuť, sílu a novou naději do dalších let šťastného života.

 Založily jsme si klub turistek a každý den jsme ušly nejméně šest kilometrů, nejvíce dokonce třicet. Kdo nevěří, ať to zkusí. Na závěr pobytu byl dokonce klasický táborák i s buřty. A teď to nejlepší. V loňském roce se v sanatoriu vybudoval krásný bazén, ve kterém jsme denně cvičily.

Následovala elektroléčba, masáže, denní cvičení na suchu, dvakrát denně cvičení jógy a speciální cvičení pro ženy po ablaci prsu. Pobyt výborně doplňovaly zajímavé, všem srozumitelné a hlavně lidské přednášky profesorů MUDr. Skaly a MUDr. Dienstbiera. Oba přednášející byli nesmírně laskaví, obětaví a trpěliví. Každá z nás se mohla bez obav a jakéhokoliv studu zeptat na to, co nám v životě dělá nemalé potíže.

Pobyt mi velice pomohl po všech stránkách. Také jsme se podívaly při jednodenním výletu na Svatou Horu a do Vysoké, kde Antonín Dvořák složil Rusalku. Bylo by toho k popsání určitě ještě více. Především jsem se seznámila se skvělými ženami a jejich osudy. Sblížily jsme se a tak jsem asi nebyla sama, kdo se nerad loučil. Je podzim a pořád se mi stýská. Ráda si proto připomínám naše moto na rozloučenou: „Jednotný zní sborem hlas, za rok jedem na Pleš zas!“

Další informace naleznete zde




Další články tohoto autora:

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: