Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 28.9.2002
Svátek má Václav




  Výběr z vydání
 >PROSBA O POMOC
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Vyhnání z pohraničí - a proč o tom píšu
 >REAKCE: Reakce na reakci: Český Telecom a EU Standard
 >VÁLEČNÁ HISTORIE: Kam odplul USS. MASARYK ?
 >NÁZOR: Několik výkřiků k budování a obraně socialistické vlasti …
 >ZDRAVÍ: Jak pečovat o plet?
 >BURIANOVA KULTURNÍ OZDRAVOVNA aneb HLAS LIDU TROCHU JINAK
 >POLITIKA: Zemanovy šance na prezidenství
 >POLITIKA: KDU-ČSL ve vládní krizi nepřekvapila
 >REAKCE: ČESKÝ TELECOM a EU Standart
 >POLITIKA: Senát ano - ne?
 >ÚVAHA: Jaký jsem to chytrý byl
 >FILM: Minority Report aneb Spielberg válcuje
 >VÍKEND: O chalupách a chalupářích
 >POSTŘEH: O zamykání

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Historie  
 
28.9. VÁLEČNÁ HISTORIE: Kam odplul USS. MASARYK ?
Jan Beneš

Přítel Vlado Kašpar nemá co dělat. Kdesi bylo usouzeno, že voják a novinář vlastně už nám nemá co říci, aniž by nás mohl o čemsi poučit. Zřejmě k tomu patří i příběh United States Ship Masaryk, který mi zaslal.
Jednalo se o loď typu Liberty, vymyšlenou jedním z Američanů, jež učinili a činí Ameriku Amerikou. Jeden z těch, jací zase mohou najít svůj prostor právě jen ve Spojených státech. Bylo to za války a Němci stačili potápět britské i americké lodě rychleji než je bylo možno stavět. Sta a sta. Bitva o Atlantik ještě zdaleka nebyla vybojována Amerika sice už byla "arsenálem svobody", ale hrozilo, že americké zbraně a munice, americké automobily, americké vepřové, americká kukuřice, PHM a vše ostatní až po žvýkačku a toaletní papír, a pokud jde o Rusko tak dokonce i americké válenky, se prostě nedostanou tam, kde jedině bylo možno nepřítele porazit. Neboť válku na moři nevyhrávají jen plavidla válečného námořnictva, ale i loďstvo obchodní.

Prostě přišel čas ten problém vyřešit. Tak jako vesměs až do našich dnů, zůstalo to řešení na Americe. Člověk, který to posléze spáchal se jmenoval Henry J. Kaiser. Jeho předkové se do Ameriky vystěhovali odněkud ze Slezska. Bylo by hezké myslit si, že z toho našeho, nějací Kaiserovi například žili v Osoblaze, ale to nevíme. Amerika je ostatně, kromě jiného taky jediná země, kde si do pasu jako národnost můžete zvolit Silesian, pokud se jako Slezan cítíte a chcete to dát najevo. Až do ledna 1942 byl jedním z konstruktérů, či stavitelů lodí a nic nenaznačovalo, že se jedná o genia, jehož přínos k vítězství ve válce bude klíčový. Až vymyslil jak a začal v roce 1942 stavět lodě doslova na běžícím pásu. Jednu denně. Ve svých docích ve Vancouveru dokonce i ty mateřské letadlové, jednu za týden. Celkem lodí Liberty, tonáž 10 000 tun, pak do konce války vyrobili celkem 5 400. (Plus 64 000 vyloďovacích člunů a 6 500 různých válečných plavidel). Němci dokázali během války spojencům potopit celkem 21 000 000 tun lodního prostoru (BRT to bývalo označováno ve válčených zprávách a projevech pana ministra školství a osvěty E. Moravce). Loděnice pana Kaisera spustily na vodu 28 000 000 tun. Takže za onou válkou vězela docela prostá matematika. Liberty budovaly nejrůznější loděnice (tak jako jeepy nejrůznější automobily) ale USS Masaryk byla spuštěna na vodu v srpnu 1943 v California Shipbuilding Corporation ve Wilmingtonu v Severní Karolině. Kdo ji tehdy navrhl pojmenovat po T.G. Masarykovi se už asi nikdy nedozvíme, ale její kmotrou byla a křest provedla manželka našeho tehdejšího velvyslance ve Washingtonu D.C. paní Hrubanová. Což byla jistě událost sama o sobě dost zvláštní, při jedné lodi za den se to u lodí Liberty obvykle neodbývalo.
Jak Vlado Kašpar poznamenává. Wilmington, leží na Atlantiku USS Masaryk zřejmě zamířila na evropské válčiště.
V srpnu 1943 už bylo po Guadalcanalu, dokonce i po konferenci v Casablance, kde padlo rozhodnutí, že tato válka smí skončit jen bezpodmínečnou kapitulací nepřítele. Ze 117 amerických a britských B-24 Liberator, jež se vydaly bombardovat Ploesti, se jich dokázalo ten měsíc vrátit jen 11, lidské ztráty toho náletu činily u spojenců 1166 mužů.
Němci ten měsíc opustili boj o Sicilii a Britové zjistili, že ty záhadné stavby na druhé straně a La Manche, jsou odpalovací základny pro (dosud neznámé) V-1 a pustili se do jejich bombardování a do Lisabonu si nenápadně přijel italský generál Castellano pro kapitulační podmínky. Dobíhala bitva u Kurska, kterou definitivně končila jakákoli německá iniciativa v této válce, takže evakuovaní v Kujbyševě, včetně našeho Slánského, se už směli vrátit do Moskvy.
Němci dokázali stále ještě bombardovat Anglii, Portsmouth zažil nejtěžší nálet od počátku války, ale šéf štábu Luftwaffe, generál Jeschonek přesto spáchal v srpnu 1943 sebevraždu. V Praze se stal státním ministrem pro Čechy a Moravu K. H. Frank. Říšským protektorem nás Čechů, se stal Frick. Bulharský král Boris III. nepřežil návštěvu Německa.
Takže jedna loď Liberty v srpnu 1943 nebyla zas taková velká událost, byť ji noviny tehdy zaznamenaly. Větší publicitu však měl Clark Gable a James Steward, kteří šli samozřejmě (ač nemusili, tak jako další hvězdy z Továrny na sny) sloužit a létali na B-17 nad Německo jako všichni ostatní, kterým vyšel tento los válečné účasti.
Po osudu našeho dělového člunu na Dunaji pojmenovaném rovněž po Masarykovi, úspěšně v šedesátých létech pátrali redaktoři "předminaříkovského" Signálu, jemuž Vlado Kašpar tehdy šéfredaktořil. Dozvíme se někdy o osudech USS Masaryk ? Kdo byl jejím kapitánerm, kdy a kam plula, případně jaký byl její konec ? Třeba dosud rezaví, kdesi mezi těmi stovkami dalších lodí, jež Onassis nenakoupil a dosud kotví na řece Hudson nad New Yorkem.
JAB


Další články tohoto autora:
Jan Beneš

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: