Neviditelný pes  |  Europe's  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 7.10.2002
Svátek má Justýna




  Výběr z vydání
 >ZE SVĚTA: Američtí superboháči a případně i supertuneláři
 >MÉDIA: Dostál už je jenom směšný
 >AUSTRÁLIE: Nejen chlebem je živ člověk.
 >GLOSA: Vstup do EU
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Hra o řetězu
 >PSÍ PŘÍHODY: Mít budíka v hlavě
 >ÚVAHA: Tleskání tajtrdlíkům
 >MÉDIA: Špona TV- Kocourkovsko- Rusnokovský pelmel.
 >VZPOMÍNKA: Papír z Teplotechny
 >PRAHA: Centrum Chodov a pár nespokojenců.
 >TÝDEN POD PSA: Co se semlelo, umlelo a podemlelo
 >TÉMA: Boj proti imperialistům a jejich přisluhovačům po dvaceti letech?
 >SVĚTOVÉ DĚJINY: Počátky zemědělství
 >FILM: Minority Report - podívaná se zmrzačeným příběhem
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Píp, píp

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  Austrálie  
 
7.10. AUSTRÁLIE: Nejen chlebem je živ člověk.
George Švehla

Toto platí zvláště v parném australském létě, když se teploměr šplhá ke čtyřicítce. Pak je nejlepší potravou tekutý chléb ve formě dobře vychlazeného pivečka. V klimatických podmínkách které v Austrálii vládnou, není divu, že pití piva je národní sport. Pivo se tu vaří dobré a spousta druhů. Však je to tu naučili čeští sládci, které si sem majitelé prvních pivovarů pozvali. Ne, není to Plzeň, Radegast , Velkopopovický Kozel a nebo Budvar, i když tato piva se zde také dostanou. Jsou to piva australská a v každém státě mají to svoje oblíbené. O tom, že to nejsou žádné patoky svědčí to, že návštěvám ze zemí českých tu zdejší pivo chutná. A to nemluvím o amatérech ale pivních skautech.

Protože su už starej geriatrik kterýmu furt jaksepatří pivo chutná a mám víc času než peněz, tak jsem se dal do vaření piva. Je to činnost místně dosti rozšířená, zábavná, nadmíru uspokojující a navíc i finančně výhodná. Jedna várka mě přijde na 17 klokaních dolarů. Z této mám 22 litrů zlatého moku, který by mě normálně stál 65 těch stejných dolarů. Jistě uznáte, že finanční efekt tato aktivita má. A té srandy co si při tom jeden užije! Ne nepatřím ke skupině těch kamarádů co vaří 200 litrů v jedné várce, tak zase pivu neholduju, ale občasnou flaškou nepohrdnu. Navíc to je flaška česká, půllitrová, a ne zdejší, převážně 375ml. Nasbíral jsem si prázdné ve zdejším Československém - ano čtete správně - Československém Country Clubu, kde jsou ke všeobecné spokojenosti sdruženi Češi, Moravané i Slováci. A jak jim to jde dohromady! Po každé merendě jsou za budovou vždycky bedny prázdných láhví od Kozla, Radegasta a nebo Plzně, ale ty poslední nejsou půllitrové. Stačí je nasbírat, doma pořádně umýt a pak před láhvováním i vysterilizovat. Jak jsem se již zmínil, pivní kvas zadělávám v 22 litrové kádi s hermetickým uzávěrem, otvorem na "syfon" který při kvašení pěkně bublá (jako když se dělá doma v demižónu víno) a s pípou dole na vypouštění moku při láhvování. Sladový extrakt, chmel, kvasinky, cukr a nebo dextrózu kupuji v obchodě k tomuto účelu určeném. Tam také dostanete všecko co je s vařbou piva spojené, včetně odborné literatury. Takže uzávěry na flašky a nástroj k jejich aplikaci, sterilizační prostředky, teploměr, hustoměr a podobně. Pak už jen zbývá určit si vhodný čas k vařbě, ani ne moc horko a ani ne moc zima a můžete začít. Napřed veškeré nádoby a nádobíčko co přijde do styku s pivním kvasem je třeba řádně vysterilizovat. Pak se do kádě nalije kolem 2 litů horké vody ve které se snázeji rozpustí dextróza a nebo cukr, také sladový extrakt, konzistence melasy, se v horké vodě lépe rozmíchává. Pak se už jen přidá čistá voda aby celá várka měla 22 litrů a teplotu kolem 22°C. Teď už je mladina připravena, stačí jen zkontrolovat hustotu, přidat chmel a kvasinky, zamíchat uzavřít a nechat kvasit. Kvašení se odehrává po 4 - 7 dnů. Podle teploty kvasu a počasí. Také podle toho co vaříte. Pokud jde o pivečko typu plzeňského, tak to kvasí pokud možno při teplotě 18 - 22°C až 7 dnů. Černému pivu to vezme dny 3 - 5 za teploty 19 - 27°C. Když přestane kvas přes "syfon" bublat, tak je pivo nachystané ke stočení, čili "flaškování". V této fázi je také dobře překontrolovat hustotu hustoměrem. Pak se do každé vysterilizované láhve přidá kávová lžička cukru a pak se do ní stočí pivo, flaška se uzavře, párkrát obrátí, aby se cukr rozmíchal a dá se na další 1 - 4 týdny stát. V tuto dobu probíhá tak zvané druhé kvašení za stejné teploty jako to první. Po této době už nezbývá než pivečko správně vychladit a okoštovat. Avšak kdo má trpělivost a nebo zrovna nemá nátisk, tak po 3 až 4 měsících je pivečko jako křen. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit počkat, výsledek je pak daleko více uspokojující. Nejlépe vše jde, když máte k dispozici "varnu" a "kvasírnu". V našem případě je varnou kuchyně a kvasírnou pokojík kde je počítač na kterém tady toto datluju. Za zády mě spokojeně bublá nová várka pivního kvasu a vzduch je provoněn chmelovinou. Prostě malé mikroklima a nebo nebe na zemi. Podle gusta a nálady.

Takže na nadcházející australské léto, které má být dlouhé, suché a horké jsem jaksepatří připraven. V chodbě pod schodištěm už mám 46 flašek černého, 30 světlého a dalších 44 k nim brzy přibude. Akorát doufám, že našemu psovi Ferdovi nezachutná pivo jako banány, zmrzka, šlehačka a jiné dobroty. To bych pak musel navařit další dávku.

George Švehla 30/9/2002


Další články tohoto autora:
George Švehla

Komentáře ke článku

Počet přístupů na stránku: